Evropská komise plánuje 16. června navrhnout otevření prvního bloku přístupových kapitol pro vstup Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie, informuje portál Euractiv. Pokud návrh projde Radou pro obecné záležitosti, lídři sedmadvacítky by jej mohli schválit na bruselském summitu o dva dny později. Překážkou už zřejmě nebude ani Maďarsko, které pod vedením nového premiéra Pétera Magyara volí k rozšiřování unie pragmatičtější přístup, i když požaduje ochranu své menšiny na Ukrajině.

Dosavadní proces ukrajinské kandidatury dlouhodobě blokovala vláda bývalého maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten byl však po březnových parlamentních volbách po šestnácti letech u moci sesazen. Nový předseda maďarské vlády Péter Magyar sice plné členství Kyjeva bezprostředně nepodpořil, signalizuje ale k jednáním znatelně umírněnější postoj. Během své blížící se návštěvy Bruselu chce Magyar svou podporu spojit s požadavkem na uvolnění evropských fondů, které byly Maďarsku zmrazeny kvůli porušování unijního práva za předchozí administrativy.

Podle unijní komisařky pro rozšiřování Marty Kosové se start vyjednávání očekával právě až po dokončení maďarského vládního přechodu, případně do konce června, kdy končí kyperské předsednictví v Radě EU.

Souběžně s harmonogramem pokračuje i debata o samotných podmínkách budoucího členství Ukrajiny a Moldavska. Německý kancléř Friedrich Merz minulý týden navrhl, že by se Ukrajina mohla stát „přidruženým členem“ bez plných hlasovacích práv, což Kyjev odmítl.

Myšlenku, že by Ukrajina využila Evropský hospodářský prostor (EHP) jako přestupní stanici k plnohodnotnému členství, zavrhl norský ministr zahraničí Espen Barth Eide. „Je to velmi zvláštní uspořádání,“ uvedl s tím, že ačkoliv má tento model své výhody i nevýhody, není si vůbec jistý, zda by jej doporučil. Systém EHP totiž pouze rozšiřuje jednotný trh Unie na nečlenské Norsko, Island a Lichtenštejnsko. Tyto státy společně se Švýcarskem tvoří Evropské sdružení volného obchodu (EFTA), a ačkoliv jsou díky tomu s EU hospodářsky úzce provázány, plnohodnotné členství z různých politických a ekonomických důvodů odmítají.

Přístupová jednání do Evropské unie se formálně dělí do šesti různých tematických bloků. K otevření každého z nich je zapotřebí jednomyslný souhlas všech členských států. Veto přitom může postup zastavit i v průběhu procesu, pokud členské státy vyhodnotí, že kandidátská země polevuje ve slíbených reformách.

Připravenost Kyjeva na zahájení rozhovorů potvrdil na sociální síti X i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle svých slov je země plně nachystána na otevření všech šesti vyjednávacích bloků a počítá s tím, že první bod, který je zaměřený na základní demokratické a institucionální pilíře, odstartuje již v červnu.

We discussed with President of the European Commission Ursula @vonderLeyen work on strengthening Ukraine’s air defense, above all antiballistic potential. Europe has the relevant capabilities, and we discussed this in particular as part of our cooperation with the EU on the Drone… pic.twitter.com/WM1iobBf31

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) May 27, 2026