Německo spolu s dalšími čtyřmi zeměmi Evropské unie prosazuje, aby lidé, kteří v EU neuspěli se žádostí o azyl, mohli být deportováni do vybraných třetích zemí. Pilotní projekt by měl začít fungovat v první polovině roku 2027 a naplno se rozběhnout v jeho druhé polovině, píše server Politico.

Na projektu pracuje skupina pěti unijních zemí, kterou vedle Německa tvoří Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko. Jejím cílem je vytvořit systém, v němž by odmítnutí žadatelé o azyl nemuseli být vraceni pouze do země původu, ale mohli by být přemístěni také do určené třetí země mimo Evropskou unii.

Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt požaduje také výraznější zapojení agentury Frontex do návratů odmítnutých žadatelů o azyl. Prosazuje rovněž vznik zvláštní jednotky Frontexu, kterou by bylo možné rychle nasadit na vnější hranici EU v případě náhlé migrační vlny.

Dobrindt na zářijovém jednání unijních ministrů vnitra označil tyto návrhy za součást obratu v evropské migrační politice. Zároveň zdůraznil, že Německo už nechce v evropské migrační politice stát stranou jako dříve, ale chce se aktivně podílet na společném postupu s ostatními členskými státy, uvedl server BR24.

Konkrétní podobu mechanismu pro přesuny odmítnutých žadatelů o azyl nyní pětice zemí projednává se státy mimo Evropskou unii. Podle dvou diplomatů EU obeznámených s jednáním by první dohoda mohla vzniknout s Rwandou. Mezi další země, o nichž se podle Politica jedná, patří Uganda a Uzbekistán.

Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris dále zdůraznil, že součástí plánu není nutně budování uzavřených návratových center. „Nemluvíme o centrech v tom smyslu, že člověk, jehož žádost o azyl byla zamítnuta, bude poslán do uzavřeného zařízení ve třetí zemi,“ řekl. „Pokud vám byl azyl zamítnut, buď se vrátíte do své země původu, nebo do třetí země mimo EU.“

Zvažované státy podle něj již hostí početné skupiny migrantů a mají k dispozici zařízení pro jejich ubytování. Pětice evropských zemí je podle Plevrise připravena jednat o různých modelech podle toho, co budou partnerské státy požadovat, ať už půjde o ubytovací zařízení, nebo širší integrační programy.

Rwanda přitom už v minulosti v podobných plánech figurovala. Británie v roce 2022 se středoafrickou zemí uzavřela dohodu, podle níž tam chtěla posílat některé žadatele o azyl, aby jejich žádosti byly vyřizovány mimo britské území. Projekt však po několika letech právních sporů nakonec skončil.