Populární příspěvek na bydlení stál státní rozpočet v první polovině letošního roku téměř 11 miliard korun. Proti stejnému období minulého roku byly výdaje přibližně o 325 milionů nižší, přesto se držely poblíž tempa loňské rekordní úrovně. Finální účet za popularizaci dávky v posledních letech tak bude značně vysoký. Vzhledem k přechodnému období superdávky zůstává výplata příspěvku meziměsíčně prakticky stejná, je tak zřejmé, že na trh s bydlením zamířilo v posledních letech na 90 miliard korun. Poslední čísla za červenec by ministerstvo práce mělo vydat pravděpodobně příští měsíc.

V samotném červnu stát vyplatil na příspěvku 1,787 miliardy korun. Dávku pobíralo přibližně 261,8 tisíce domácností. Od počátku roku tak příspěvek na bydlení vyšel státní rozpočet na 10,974 miliardy korun.

Příspěvek na bydlení čelil v posledních letech kritice, na nájem totiž daňoví poplatníci přispívají i lidem, kterým se kupříkladu nechce stěhovat do menšího či žít ve spolubydlení. Z dávky, jejíž zpřístupnění širšímu okruhu žadatelů mělo „zahojit“ rekordní nárůsty cen energií, se tak stala pro řadu lidí poměrně běžná a společensky přijatelná záležitost.

Ještě v roce 2021 dosáhly celkové výdaje na příspěvek na bydlení 6,617 miliardy korun. V prosinci tehdy bylo vyplaceno přibližně 153 tisíc těchto dávek a za poslední měsíc roku stát vydal 577 milionů korun. O rok později už celoroční náklady vzrostly o téměř 29 procent na 8,516 miliardy korun. Počet prosincových výplat se současně zvýšil na 228 tisíc a měsíční výdaje překročily jednu miliardu.

Skutečný zlom přišel v roce 2023. Výdaje se během jediného roku více než zdvojnásobily na 17,866 miliardy korun, meziročně tedy vzrostly přibližně o 9,4 miliardy. V prosinci stát vyplatil 271 tisíc příspěvků v celkové hodnotě 1,705 miliardy korun. Za rychlým růstem stála mimo jiné úprava pravidel, která dávku zpřístupnila širšímu okruhu lidí. Vláda Petra Fialy (ODS) pak v době růstu cen energií vyzývala lidi k pobírání dávek, na které mají nárok, v rámci tzv. „deštníku proti drahotě“.

Růst pak už pokračoval i v následujících letech. V roce 2024 stát na příspěvek vydal 20,297 miliardy korun, meziročně o 13,6 procenta více. Poprvé tak byla překonána hranice 20 miliard. V prosinci se vyplatilo bezmála 286 tisíc dávek za 1,782 miliardy korun. Proti roku 2022 byly celoroční výdaje už téměř 2,4násobné.

Nový rekord pak přišel loni. Za rok 2025 vyšel příspěvek na bydlení státní rozpočet na 23,521 miliardy korun, tedy o dalších 3,2 miliardy více než o rok dříve. V prosinci dávku pobíralo zhruba 305 tisíc domácností a měsíční výdaje překročily dvě miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2021 tak byly výdaje zhruba 3,5násobné.

V letech 2021 až 2025 tak stát na příspěvku na bydlení vyplatil celkem 76,8 miliardy korun. Pokud bude červencová výplata podobná té červnové, letošní účet dosáhne přibližně 12,8 miliardy a celkové výdaje od roku 2021 se vyšplhají zhruba na 89,6 miliardy korun.

Dosavadní systém skončil s červencovými výplatami. Nahradila ho tzv. superdávka, oficiálně dávka státní sociální pomoci. Ta od srpna definitivně spojila čtyři původní podpory včetně příspěvku na bydlení.

Reformovaný systém má podle záměru minulé vlády sociální pomoc lépe zacílit a více motivovat příjemce k práci. Zatím však není jasné, zda nový model přinese státnímu rozpočtu úspory. Výdaje mohou naopak i výrazně narůst, zejména po převedení dosavadních příjemců rušených dávek a dalších úpravách pravidel, které mohou začít platit už brzy (více jsme o tom psali například zde).

Superdávka se zatím rozbíhá postupně. V červnu stát vyplatil přibližně 46,8 tisíce těchto dávek v celkovém objemu 320,9 milionu korun. Od začátku roku už výdaje dosáhly 1,451 miliardy korun. Zásadní bude však výplata v srpnu, kdy superdávku poprvé obdrží uživatelé původních dávek, kteří byli dosud v přechodném období.