Děti o přestávkách často místo povídání se spolužáky hledí do mobilů a část jejich života se přesunula do světa, do kterého učitelé ani rodiče téměř nevidí. „My vůbec netušíme, co se tam děje,“ říká novinář, moderátor a vysokoškolský pedagog Pavel Vít. V rozhovoru s Lubošem Procházkou na Rádiu Prostor mluvil o zákazech mobilů, změnách ve školství, dvouměsíčních prázdninách i o tom, proč by se děti měly mnohem víc učit moderní dějiny.

Nový školní rok přinese několik změn především na základních školách. Podle Pavla Víta budou letošní prvňáci poslední, kteří ještě mohou dostat na vysvědčení klasické známky, protože od příštího roku se má v prvních třídách přejít na slovní hodnocení. Kvůli postupnému zpřísňování odkladů má navíc ve třídách s více než patnácti prvňáky působit asistent pedagoga. Jedním z témat, které školy řeší stále intenzivněji, jsou mobilní telefony. Vít, který dříve učil také na základní škole, má s jejich používáním velmi konkrétní zkušenost. „Mně často přišlo, že o přestávkách je větší klid než v hodinách. Děti jsou víc zahleděné do svého sociálního světa, kam my už tolik nevidíme,“ řekl.

Úplný zákaz mobilů by ale podle něj nebyl jednoduchým řešením. Telefony mohou být při výuce užitečným nástrojem například pro vyhledávání a ověřování informací. Mnohem větší problém vidí Vít v tom, co se odehrává mimo dohled dospělých. „Vnímám tam velké riziko ohledně šikany a chování, do kterého učitelé ani rodiče nemusí tolik dohlédnout. Dřív, když k něčemu docházelo ve škole, viděli jsme to a mohli zasáhnout. Dnes podle mě vůbec netušíme, co se tam děje.“

Vít dnes učí budoucí pedagogy na vysoké škole v Českých Budějovicích. U současných studentů podle něj pozoruje jednu poměrně výraznou změnu. Zatímco pro jeho generaci byla vysoká škola prioritou a zaměstnání spíš doplňkem, dnes se podle něj role často obracejí. Studenti se někdy omlouvají z povinných seminářů právě kvůli práci. „Trošku v tom vnímám problém. Přeci jenom by měli vysokou školu chápat jako důležitější věc než práci vedle ní,“ říká.

Pavel Vít by se nebránil ani debatě o změně současného systému letních prázdnin. Z pohledu učitelů podle něj není ideální, že jsou při čerpání volna prakticky odkázáni jen na termíny školních prázdnin. „Klidně bych letní prázdniny trošičku zkrátil a volno rozložil v průběhu roku,“ řekl. Učitelé by podle něj mohli dostat možnost vzít si několik dní volna podle vlastní potřeby i během školního roku. A co stále teplejší červenec a srpen? Pokud by děti měly být ve školách i v největších vedrech, musel by podle Víta stát investovat například do klimatizace školních budov.

Za zásadní považuje Vít také změnu výuky dějepisu. Sám byl součástí pracovní skupiny připravující revizi rámcových vzdělávacích programů a tvrdí, že české školy věnují moderním dějinám stále nedostatečnou pozornost. Ze své vlastní školní zkušenosti připomněl, že se ve výuce „v podstatě nikdy nedostali dál než za první světovou válku“ a novější historie pak byla probírána velmi rychle. „Když vidím některé mladé lidi, kteří nedokážou popsat, co se v moderních dějinách stalo, ale dokážou přesně popsat pravěk a středověk, myslím si, že by na moderní historii měl být větší akcent,“ zaznělo od učitele Víta v rozhovoru. Právě schopnost porozumět událostem 20. století podle něj významně ovlivňuje i to, jak mladí lidé chápou současný svět.

Pavel Vít kromě pedagogické práce působí také jako novinář a moderuje pořad Školní hlášení, jehož koncept sám vytvořil. V něm se pravidelně věnuje problémům českého školství – od dostupnosti školních pomůcek přes sociální rozdíly až po změny ve vzdělávání.

Celý rozhovor Luboše Procházky s Pavlem Vítem o mobilech ve školách, změnách ve výuce, dnešních vysokoškolácích i budoucnosti českého školství si můžete poslechnout na webu Rádia Prostor: Úprava letních prázdnin? Mohly by být kratší, říká učitel a novinář Pavel Vít