Komunální volby se konají už za týden, konkrétně 9. a 10. října, a v mnohém se liší od voleb do sněmovny. Voliči v nich nekroužkují, ale křížkují, mohou dát hlas kandidátům z různých stran a na jednom lístku mohou udělat i desítky značek. Kolik přesně, záleží na tom, kolik zastupitelů se v obci volí. Zároveň platí, že každý křížek u kandidáta pomáhá i jeho straně, což má vliv na to, jak hlasovat, pokud chce volič podpořit konkrétního člověka. Pokud máte například u vás v obci známé, kteří kandidují za různé strany, můžete je podpořit všechny.

Volby do zastupitelstev obcí se konají jednou za čtyři roky na podzim. Volit smí každý občan Česka, který má v obci trvalé bydliště, nejpozději ve druhý den voleb mu bude 18 let a nemá omezené volební právo. Volit mohou i občané jiných zemí EU s pobytem v obci, pokud se předem nechají zapsat do dodatku seznamu voličů. Voličské průkazy se pro komunální volby nevydávají a hlasovat ze zahraničí nelze. Ve městech rozdělených na městské části nebo obvody, mezi které patří například Praha, Brno nebo Ostrava, volí lidé zároveň dvě zastupitelstva: celého města a své městské části. Dostanou proto dva hlasovací lístky.

Hlasovací lístek je jeden velký arch, na kterém jsou vedle sebe všechny kandidující strany a pod každou její kandidáti. Lístek může být vytištěný oboustranně. Volič má tolik hlasů, kolik se v obci volí zastupitelů, a může s nimi naložit třemi způsoby.

První možností je udělat jediný křížek u názvu strany. Tím dává všechny své hlasy kandidátům této strany. Druhou možností je křížkovat jednotlivé kandidáty, a to i napříč stranami, nejvýše ale tolik, kolik se volí zastupitelů. Každý křížek je pak jeden hlas pro daného kandidáta. Pokud volič označí méně jmen, odevzdá zkrátka méně hlasů. Třetí možností je kombinace: volič zakřížkuje jednu stranu a k tomu ještě několik kandidátů jiných stran. Kandidáti jiných stran dostanou po jednom hlasu a označená strana dostane zbytek. Ten se rozdělí jejím kandidátům odshora, takže kandidáti na konci její listiny hlas nedostanou.

Lístek je neplatný, pokud na něm volič neoznačí nic, označí víc než jednu stranu, zakřížkuje víc kandidátů, než kolik se volí zastupitelů, nebo lístek přetrhne. Neplatný je i lístek, který volič nevloží do úřední obálky, nebo když do obálky vloží víc lístků pro stejné zastupitelstvo.

Pro pochopení dalšího postupu je klíčové jedno pravidlo: hlas pro kandidáta je zároveň hlasem pro jeho stranu. Výsledek strany se počítá jako součet všech hlasů, které dostali její kandidáti. Proto mají strany v komunálních volbách často tisíce hlasů i v obcích, kde volí jen několik stovek lidí.

Po sečtení hlasů se nejprve rozhoduje, kolik křesel získá každá strana. Do rozdělování postupují strany, které získaly alespoň pět procent hlasů. Pokud tuto hranici nepřekročí aspoň dvě strany, hranice se snižuje. Snižuje se i pro kandidátku, která má méně kandidátů, než kolik se volí zastupitelů.

Křesla se pak rozdělí takzvanou D‘Hondtovou metodou. Hlasy každé strany se postupně vydělí čísly 1, 2, 3 a dalšími, všechny výsledky se seřadí od nejvyššího a vezme se jich tolik, kolik se volí zastupitelů. Za každé z těchto čísel dostane strana jedno křeslo. Metoda mírně zvýhodňuje větší strany, a to tím víc, čím menší je zastupitelstvo.

Teprve když je jasné, kolik křesel má každá strana, rozhoduje se, kdo konkrétně v zastupitelstvu usedne. Základem je pořadí na kandidátce. Voliči ho ale mohou změnit. Kandidát, který získá alespoň o deset procent více hlasů, než je průměr jeho strany, se posune před ostatní. Průměr se spočítá tak, že se hlasy strany vydělí počtem jejích kandidátů. Pokud hranici překročí víc kandidátů, seřadí se mezi sebou podle počtu hlasů.

Volič ve městě Pacov na Vysočině má 15 hlasů, protože je v městském zastupitelstvu 15 zastupitelů. Pokud zakřížkuje jen stranu, dostane každý z jejích kandidátů jeden hlas. Pokud označí stranu A a tři kandidáty strany B, dostanou kandidáti strany B tři hlasy a strana A zbylých 12, takže její poslední tři kandidáti hlas nedostanou. Volič v Praze má hlasů 65. Když označí stranu A a deset kandidátů jiných stran, dostane strana A 55 hlasů pro svých prvních 55 kandidátů.

Zároveň praktická rada: Pokud volič chce pomoci konkrétnímu kandidátovi přeskočit spolustraníky, nesmí zakřížkovat celou stranu. Křížek u strany dává hlas všem jejím kandidátům stejně, takže pořadí nezmění. Volič musí označit jednotlivé kandidáty a ty, kterým pomoci nechce, nechat bez křížku. Tím ale zároveň dává své straně méně hlasů, než kdyby označil celou kandidátku. Když volič v Pacově zakřížkuje jen jednoho kandidáta, dostane jeho strana jeden hlas místo patnácti.

Hrubé výsledky bývají známé už v sobotu odpoledne nebo večer, definitivní výsledky se zpravidla zveřejňují v neděli, při komplikacích v pondělí.