Vláda Andreje Babiše (ANO) si v květnu otevřela úpravou rozpočtových pravidel cestu k potenciálním deficitům až ke 400 miliardám. Teď ji ale čeká vyjednávání s Evropskou komisí o uvolnění fiskálně-strukturálního plánu, podle něhož by měl v příštím roce být deficit 150 miliard. To přitom podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) není možné. V pondělí tak do Prahy dorazí eurokomisař pro hospodářství Valdis Dombrovskis, aby se zástupci Babišova kabinetu problém řešil. Schillerová, která už s komisařem mluvila, Echu řekla, že prý Dombrovskis vyjádřil pro situaci ČR pochopení. Mluvčí českého zastoupení Evropské komise Václav Lebeda pro Echo24 popsal, jak bude celý proces projednávání nového plánu probíhat.

Střednědobé fiskálně-strukturální plány jsou podle EK základním kamenem nového rámce správy ekonomických záležitostí v EU. Obsahují fiskální trajektorii členských států spolu s plánovanými reformami a investicemi. Přispívají podle EK k posílení udržitelnosti dluhu členských států a k podpoře udržitelného a inkluzivního růstu. Dráha čistých výdajů představuje nejdůležitější operační ukazatel pro fiskální dohled na úrovni EU.

Nynější český plán schválila v roce 2024 tehdejší vláda Petra Fialy (ODS). Ministryně Schillerová již dříve ve sněmovním rozpočtového výboru označila schválený materiál za nereálný. V posledních týdnech ho označila, například i v rozhovoru pro Echo24, mimo jiné za past a lež.

Schillerová poukazuje na to, že fiskálně-strukturální plán je novinkou od minulého volebního období. „Česká republika, vláda Petra Fialy a exministr financí Stanjura, požádala o čtyřletý plán, podle něhož nastavila trajektorii takovou, že příští rok by měl deficit veřejných financí činit 0,9 % HDP a v roce 2028 0,5 % HDP. Tato vláda nám nechala deficit zhruba 290 miliard, ale naplánovala nám a nechala schválit v Evropské komisi deficit na příští rok ve výši 150 miliard a v roce 2028 126 miliard a žádná připravená opatření, jak toho dosáhnout. Takovou konsolidaci nemá žádná země, já to mám nastudované,“ uvedla pro Echo24 ministryně financí Schillerová.

Schillerová Echu řekla, že premiér Babiš o nutné změně fiskálně-strukturálního plánu hovořil s eurokomisařem pro hospodářství Valdisem Dombrovskisem, stejně tak s ním začátkem května hovořila sama Schillerová po jednání rady ministrů financí. „Popsala jsem mu, že jsme nová vláda, že jsme v nějaké situaci, byly tu nějaké deficity, že nám vláda naplánovala něco, co nemůžeme absolutně splnit, protože potřebujeme investovat a potřebujeme nový plán,“ dodala ministryně s tím, že Dombrovskis prý vyjádřil pro záměr české vlády pochopení.

„Já jsem mu vysvětlovala, že bych potřebovala, aby žádost byla projednána a schválena tak, abych už podle nových fiskálních pravidel mohla sestavit rozpočet na rok 2027, což znamená do konce srpna poslat na vládu a tak dále,“ uvedla Schillerová s tím, že právě na jednání v Praze by měli společně řešit další postup, neboť s daným procesem není žádná pořádná zkušenost, „Zatím se přejednávalo Německo, které také mělo novou vládu, pak to řešilo Rakousko a nyní my. Pokud bude unijní plán schválen, pojede se podle něj. Vždy platí – a k tomu dávám tři vykřičníky – programové prohlášení vlády, že se budeme držet pod třemi procenty HDP, abychom dodržovali maastrichtská kritéria,“ dodala ministryně. Deník Echo24 již informoval o tom, že Česká národní banka počítá s tím, že vláda v příštím roce překoná zmiňovanou hranici tří procent HDP.

Schillerová mimo jiné avizovala, že EK bude pracovat s novou makroekonomickou predikcí EK. Ta byla zveřejněna minulý týden a počítá počítá s tím, že reálný růst HDP v České republice by v roce 2026 měl zpomalit na 1,8 % z loňských 2,6 %, aby v roce 2027 opět zrychlil na 2,4 %. Zároveň se předpokládá, že šok v oblasti cen energií a rostoucí nejistota budou tlumit ekonomickou aktivitu, zejména v roce 2026. Navzdory zmírnění inflace ve službách se předpokládá, že celková inflace v roce 2026 zrychlí v důsledku prudkého nárůstu cen energií a v roce 2027 se pak v zásadě stabilizuje. Veřejný deficit by se měl zvýšit a v roce 2027 dosáhnout 2,9 %, což odráží fiskální expanzi vlády.

Klíčový je dluh pod 60 % a schodek pod 3 % HDP

Mluvčí českého zastoupení Evropské komise Václav Lebeda Echu sdělil, že česká vláda oficiálně oznámila Komisi záměr předložit revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán 12. května. „Česká republika bude muset projít všemi procesními kroky stanovenými v nařízení, než bude plán případně schválen Radou. Ve svém oznámení Česká republika požádala o nepovinnou technickou výměnu s Komisí před předáním nového předběžného pokynu,“ uvedl Lebeda a popsal, jak proces vypadá.

Česká republika rovněž požádala o nový předběžný pokyn v podobě nových technických informací pro členské státy, jejichž saldo vládních financí nepřekračuje 3 % HDP a jejichž vládní dluh nepřekračuje 60 % HDP. Komise musí předat technické informace do tří týdnů od žádosti České republiky o předložení revidovaného plánu.

„Po předání nového předběžného pokynu proběhne technický dialog mezi Komisí a Českou republikou, a to před předložením revidovaného plánu, jak předpokládá nařízení. Cílem technického dialogu je zajistit, aby národní střednědobý fiskálně-strukturální plán splňoval zákonné požadavky.

Před předložením revidovaného střednědobého fiskálně-strukturálního plánu Česká republika podle Lebedy provede v souladu se svým vnitrostátním právním rámcem konzultaci s občanskou společností, sociálními partnery, regionálními orgány a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami. „Může také požádat příslušnou nezávislou fiskální instituci o vydání stanoviska k makroekonomické prognóze a makroekonomickým předpokladům. Dále může projednat návrh svého národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu s národním parlamentem v souladu se svým vnitrostátním právním rámcem,“ uvedl Lebeda.

Po předložení revidovaného plánu Radě a Komisi Česká republika svůj národní střednědobý fiskálně-strukturální plán zveřejní. Po předložení Komise plán posoudí do šesti týdnů od jeho předložení. Česká republika a Komise se mohou v případě potřeby dohodnout na prodloužení této lhůty. Při posuzování českého národního střednědobého plánu Komise prověří, zda trajektorie čistých výdajů vychází z obezřetných předpokladů a splňuje požadavky na udržení vládního dluhu na úrovni pod 60 % HDP a schodku vládních financí pod 3 % HDP ve střednědobém horizontu, dodal Lebeda.