Od sněmovních voleb to vypadá, že nebýt prezidenta Petra Pavla a demonstrací pořádaných spolkem Milion chvilek, opozice jako by pomalu ani nebyla. ODS si sice před dvěma měsíci zvolila za nového předsedu Martina Kupku, zatím o něm však příliš není slyšet a v některých průzkumech dokonce donedávna nejsilnější opoziční stranu už předstihli Starostové a nezávislí. Ani ti však nezažívají extra šťastné období, jejich šéf Vít Rakušan nedávno už počtvrté za sebou nebyl zvolen do vedení Poslanecké sněmovny.

„Opoziční role je těžká, zvlášť když máte proti sobě v koalici tak jasného lídra, jako je Andrej Babiš. Ale je pravda, že na naší straně žádného člověka, o němž bych si řekl, že to je lídr opozice, ani nevidím,“ uznává senátor a někdejší lidovecký předseda Jiří Čunek. Ten v posledních letech vždycky touto dobou, necelý měsíc sjezdem KDU-ČSL, pravidelně napínal svoje spolustraníky rozhodováním, zda bude kandidovat na předsedu strany, nebo ne.

Byť to celé dělal většinou jen proto, aby měl na sjezdu sledovanější projev, tentokrát to zabalil předem. „Jedu na nějakou cestu se senátory a vrátím se až v pátek večer, kdy už bude volba předsedy za námi. Takže nemohu ani mlžit. Ale aspoň kolegům nebudu kazit to přesvědčení, že stačí změnit tvář a způsob komunikace a přinese nám to hlasy,“ říká před lidoveckým sjezdem, který se bude konat během posledního dubnového víkendu a půjde o akci tradičně velkou. Místo činu: Ostrava, hotel Clarion, očekávaná účast kolem tří set delegátů, což je o polovinu víc, než se schází třeba na sněmech nejsilnějšího vládního hnutí ANO. K tomu bude oproti většině stran program roztažen na dva dny.

Lidovecké vzkříšení, nebo amen?

Na první pohled se tak nic nemění a lidovci stále drží fasádu živé konzervativní strany, která se už od 90. let a dob tehdejšího předsedy Josefa Luxe vždy na dva dny sjede do některého z velkých krajských sálů a vedle pracovních povinností, jako je volba nového vedení, nijak neošidí ani politické diskuse a neoficiální program, zpravidla z pátku na sobotu u tichého vína. Reálně však mají lidovci podporu jen něco mezi 2,5 a třemi procenty hlasů, a nebýt teď minimálně na nějakou dobu uspané koalice SPOLU, nejspíš by ani nebyli ve sněmovně. Před necelými deseti lety – v prvním Babišově kabinetu – padlo nepsané pravidlo, že lidovci mohou sedět v každé vládě. A teď dost možná padne i pravidlo, že lidovci jsou konzervativní strana. Kandidát na předsedu a zároveň jasný favorit volby, jednačtyřicetiletý jihomoravský hejtman Jan Grolich, je totiž sice křesťan, jinak se ale nebrání liberálnějším názorům: schvaluje manželství pro všechny, nic nenamítá proti tomu, aby si mohly stejnopohlavní páry osvojovat děti.

„Doufám v zázrak a v to, že bude Grolich v tom svém liberalismu opatrnější. Postoje, které on nebo (bývalá lidovecká poslankyně) Marie Jílková někdy vyjadřují, do lidové strany vůbec nepatří. Naopak, proti nim bychom se měli vymezit,“ říká Čunek, který pochází ze Zlínského kraje, dosavadní bašty věřících lidoveckých voličů. S Grolichem si dlouhodobě nerozumí, jihomoravský hejtman ho dokonce letos vyzval, aby odešel ze strany. Grolicha namíchla Čunkova úleva nad tím, že skončila Fialova vláda.

„Myslím si, že je to provokace z jeho strany, aby ho strana vyloučila a dala mu tím prostor jít dělat svou politiku někam jinam,“ poznamenal Grolich na CNN Prima News. Čunek na to řekl, že je mu to jedno a Grolichovými názory na jeho osobu se nezabývá. Co se týče Grolicha v čele strany, má ale podle svých slov obavy, aby KDU-ČSL – kterou vnímá jeho jediný konzervativní hlas v současné opozici – přežila.

„Jsou dvě cesty, buď nové vedení pochopí, co je podstatou lidovců a co se od nich očekává. Že to má být křesťanská hodnotová politika s důrazem na preferenci přirozeného řádu, a ne 150 pohlaví. Anebo to nové vedení nepochopí, KDU-ČSL se stane nějakým STANem nebo topkou. Ale pak ta strana nemá šanci, protože tady už je pole obsazené a my je nenahradíme,“ říká Čunek, který by podle zdrojů Týdeníku Echo ze strany měl letos na sjezdu šanci získat větší podporu než v minulých letech, kdy byla jeho kandidatura vysloveně jen záminkou pro to, aby se mohl postavit k řečnickému pultíku.

„Mnozí mě vybízejí, abych to zkusil. Nálada je taková, že člověk jako já by nějakých 30 nebo 40 procent procent hlasů získat mohl. Ale víc ne, takže to nemá smysl,“ tvrdí s tím, že tentokrát ve straně nikoho nepřekvapí, ani tím, že by kandidoval aspoň na pozice některého z řadových místopředsedů. „Z té druhé, třetí nebo čtvrté pozice, pokud ten předseda nedostane rozum, se to jinak dělat nedá,“ říká ostře o Grolichovi.

Ten je přitom bez nadsázky jihomoravskou lidoveckou hvězdou posledních let. Původní profesí advokát začínal v komunální politice ještě coby nestraník za KDU-ČSL jako zastupitel osmisethlavé obce Velatice v okresu Brno-venkov v roce 2010. Hned napoprvé se stal starostou a svým uvolněným vystupováním, v němž nezapřel, že hraje amatérské divadlo a občas vystupuje jako stand-up komik, se mu podařilo upoutat pozornost. Tak, že před šesti lety v krajských volbách jím vedená lidovecká kandidátka skončila sice s necelými 17 procenty hlasů šest procentních bodů za vítězným hnutím ANO, ale v koalici s Piráty, ODS a Starosty pro jižní Moravu se mu podařilo vítěze vyšachovat a stát se hejtmanem.

V roce 2024 už pak v čele kandidátky SPOLU konkurenci – včetně silného ANO – rozdrtil se ziskem skoro 40 procent hlasů. Už tehdy ho lidovci také vyzývali, aby kandidoval na předsedu strany, Grolich si však ještě na řízení partaje z domovského Brna nevěřil. Do souboje proto nešel a za předsedu si KDU-ČSL zvolila Marka Výborného. Teď už však bylo volání lidovců po tom, aby se pokusil roky nevýraznou stranu zvednout, příliš silné.

Grolichův plán je pokusit se zvednout hospodářská a ekonomická témata, které měla v minulém volebním období v rámci koalice SPOLU na starosti ODS – a to tak, že se její ministr financí Zbyněk Stanjura navzdory pozici lídra Moravskoslezského kraje v podzimních volbách už nedostal do sněmovny. Pokud by se to podařilo, hejtman věří, že by mohl z lidovců udělat hlavního hráče současné opozice. Pomoci by mu k tomu mohlo to, že se na podzim chce částečně přestěhovat do Prahy – hodlá kandidovat na senátora za volební obvod Vyškov. Nutno říct, že v tomto tradičně levicovém obvodu to nemusí mít úplně jisté. Grolich však v senátních volbách s obvykle nízkou volební účastí bude favoritem – do karet mu může hrát i to, že má za sebou marketingový tým, který si po jeho posledním úspěchu v krajských volbách vyžádala na loňskou kampaň i koalice SPOLU. Právě Grolich „může“ třeba za to, že se někdejší vládní koalice před loňskými volbami převlékla do tehdy překvapivých barev – zelené a oranžové, čímž se stala pro některé terčem posměchu, že z konzervativního uskupení je najednou jakási široká koalice cílící i na voliče zelených a sociálních demokratů.

S Grolichovou rozkročeností se však pojí i rizika, na něž upozorňují lidé jako Čunek. A sice, že mnozí lidovci hejtmana vnímají jako někoho, kdo je povede jako koalici SPOLU. Což stranu sice může krátkodobě posílit, ale dlouhodobě připravit o její konzervativní fundament, jímž se vždy odlišovala od zástupu liberálních politiků v současné opozici.

ODS bez témat

Na ambicích být nadále nejsilnější opoziční stranou prý ale nic nemění ani v současnosti nevýrazná ODS. „Zatím to nejde vidět navenek, ale Martin Kupka rozhodně vyžaduje ostré tempo a hodně se toho chystá. Těsně před létem budeme mít hotový nový program a rozjedou se komunální kampaně. Myslím si, že v květnu v červnu a pak zase v září budeme vidět,“ říká neúspěšný kandidát na předsedu ODS z letošního kongresu, místostarosta Ostravy-jih Radim Ivan.

Právě ten přitom na lednovém kongresu delegáty upozorňoval, že s Kupkou v čele hrozí straně pokračování agonie z posledních let předsednictví Petra Fialy. A propad do politické bezvýznamnosti. Teď ale Kupku chválí. „Opravdu do toho šlápl. Maká se. Teď se testují různé marketingové metody a průzkumy. Všichni si teď musíme udělat domácí úkoly a najít si témata. Ověříme si je a pak s nimi teprve půjdeme za voliči, nejen ODS, ale i ostatních stran,“ tvrdí s tím, že Kupkova taktika je pracovat teď víc dovnitř strany. Což je podle straníků něco, co v poslední době zanedbával Fiala.

„Teď to nebude tak, že by byl jeden silný lídr. Ano, Babiš takový je, ale to je výjimka. Bude spíš skupina výraznějších lidí. Chceme, aby byla hodně vidět naše stínová vláda. A z té se třeba až těsně před volbami vygeneruje jeden člověk,“ zmiňuje Ivan sestavu, v níž on sám figuruje coby stínový ministr pro místní rozvoj.

Jasné téma, kterým by se ODS odlišila od politické konkurence a zároveň voličům věrohodně vysvětlila, proč danou věc neprosadila, když byla nedávné čtyři roky v čele vlády, však strana zatím nemá. Poslední dva březnové průzkumy agentur NMS a STEM stranu poslaly do rozmezí 12 až 14 procent hlasů, konkurenční Starostové se v obou šetřeních pohybovali kolem 13 procent. Vládní hnutí ANO se svými víc než 30 procenty tak hraje úplně jinou ligu. Do toho musejí opoziční strany počítat s novou konkurencí, hnutím Naše Česko Martina Kuby, jež se v únorovém průzkumu agentury NMS už přiblížilo pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny.

Relativně stabilizovaní jsou zhruba s osmi až devíti procenty hlasů v rámci opozice Piráti, velký problém pak má TOP 09, která by podle posledního průzkumu NMS získala jen 2,6 procenta hlasů – což je ještě o pár desetin méně než lidovci.

„O topce jsem fakt dlouho neslyšel. A lidovcům nechci křivdit, ale podle mě jdou do vod, kde nemohou nikdy uspět. Nemůžete přijít na LGBT party s křížkem na krku. Starostové teď sice poskočili, ale těží z toho, že se blíží komunální volby. Lídrem opozice bude ODS,“ neztrácí víru Ivan.