Premiér Andrej Babiš oznámil, že vláda se shodla na otázce, kdo bude novým náčelníkem generálního štábu české armády. Měl by se jím stát současný první zástupce náčelníka Miroslav Hlaváč. Do funkce jmenuje prezident na návrh vlády a po projednání ve sněmovním výboru pro obranu. Od července 2022 post zastává Karel Řehka, mandát mu skončí v létě. Řehka se dostával do častých konfliktů v minulosti s tehdejší ministryní obrany Janou Černochovou (ODS), předchůdkyní nynějšího šéfa resortu Jaromíra Zůny (za SPD).

„Má obrovské zkušenosti a myslím si, že je to ideální kandidát. V rámci kariérního řádu, když je (Hlaváč) prvním náměstkem stávajícího náčelníka generálního štábu, je to pro mě přirozená volba,“ řekl Babiš. Nyní podle něj záleží, zda se s návrhem ztotožní prezident. Babiš uvedl, že s hlavou státu v pondělí telefonoval a oznámil mu své rozhodnutí. Prezident Petr Pavel už dříve oznámil, že je spokojen se všemi čtyřmi jmény v užším výběru, tedy nebude vládě klást žádné překážky.

Premiér uvedl, že Zůna hlasoval proti Hlaváčovi, ostatní prý na jednání kabinetu byli pro. Zůna měl údajně mít jiného favorita. Babiš ale uvedl, že je zcela logické, aby byl novým náčelníkem jeho dosavadní zástupce. Funkční období náčelníka armády trvá obvykle čtyři roky, jde o nejvyšší vojenskou funkci v zemi. Právě časté a hojně medializované spory mezi Černochovou a Řehkou vedli k tomu, že Zůna měl hledat někoho, kdo nebude tolik výrazný, co se komunikování svého názoru týče.

Náčelník generálního štábu (NGŠ) je podřízený ministrovi obrany, odpovídá za velení, připravenost a rozvoj ozbrojených sil. Kromě Hlaváče se debatovalo i o generálmajoři Petru Čepelkovi, který je velitelem vzdušných sil, a Václavu Vlčkovi, který šéfuje Velitelství pro operace. Posledním kandidátem byl brigádní generál a velitel teritoriálních sil Petr Svoboda.

Končící náčelník generálního štábu Karel Řehka je armádním generálem. Rodák z Tišnova u Brna vystudoval vojenské gymnázium v Opavě a průzkumný směr na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově. Později absolvoval důstojnický kurz na Královské vojenské akademii Sandhurst ve Velké Británii, kurz Ranger v USA, kurz předsunutých leteckých návodčích ve Velké Británii a brigádní štábní kurz zaměřený na řízení obrany státu a krizové řízení na Vojenské akademii v Brně.

V minulosti byl například velitelem průzkumného odřadu roty KFOR, která se zapojila do operace Joint Guardian na území Kosova. V letech 2002 až 2006 působil jako velitel roty a později střediska 601. skupiny speciálních sil, v roce 2004 se jako zástupce velitele kontingentu speciálních sil zúčastnil operace Enduring Freedom v Afghánistánu. Od srpna 2006 do července 2009 působil jako specialista oddělení speciálních sil na velitelství sil rychlé reakce NATO v německém Rheindahlenu, přičemž se na přelomu let 2006 a 2007 a 2007 a 2008 dvakrát vrátil do Afghánistánu.

Po návratu do ČR působil na Ředitelství řízení speciálních sil ministerstva obrany a byl vojenským asistentem ministra obrany. V květnu 2010 se stal velitelem 601. skupiny speciálních sil, v jejímž čele stál do října 2014 (v roce 2011 velel v operaci ISAF v Afghánistánu). V letech 2020 až 2022 byl ředitelem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Se jmenováním do čela armády v červnu 2022 se vrátil do aktivní služby.