Třináct členských států Evropské unie včetně České republiky navrhuje na rok pozastavit přijímání přijímání nových unijních předpisů, aby byl čas na důkladný „legislativní úklid“, který by měl vést alespoň k částečné debyrokratizaci EU. Návrh má podporu jak ze strany vládních a opozičních politiků, tak ze strany Hospodářské komory ČR. Otázkou nyní je, jak moc je návrh realistický. Shoda však panuje na tom, že s byrokracií je v EU nutné něco dělat.

Rakousko, Česko, Dánsko, Německo, Estonsko, Maďarsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Polsko, Portugalsko, Slovinsko a Slovensko navrhují na jeden rok pozastavit přijímání nových unijních předpisů. Podepsaly takzvaný non-paper, tedy neformální dokument vyzývající k „důkladnému legislativnímu úklidu“. Při něm by se mělo sektor po sektoru posoudit, zda jsou stávající pravidla stále potřebná, zda je třeba je aktualizovat, nebo zda představují zátěž bez přidané hodnoty. Český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) pro Echo24 uvedl, že rakouský návrh je zcela v souladu s postojem české vlády, a i proto kabinet v současné době připravuje takzvaný antibyrokratický zákon.

Mluvčí Hospodářské komory Lenka Kuželová pro Echo24 řekla, že Hospodářská komora v Česku historicky bojuje za omezování zbytečné regulace i neodůvodněné byrokracie a prezident HK ČR Zdeněk Zajíček stejný přístup dlouhodobě prosazuje i na evropské úrovni. „To, že se dnes stejným směrem vydává 13 členských států ukazuje, že návrhy, které prezident HK ČR Zdeněk Zajíček prosazuje na evropské úrovni, získávají stále širší podporu. Nestačí totiž zpětně opravovat pravidla ve chvíli, kdy už firmám komplikují život. Už při jejich vzniku musí být jasné, jaké povinnosti vytvářejí, jakou zátěž přinesou a zda se nepřekrývají s tím, co už existuje,“ uvedla Kuželová.

Zajíček svůj návrh na systémovou změnu evropské regulace představil v Bruselu už v loňském roce. Jeho konkrétní součástí jsou takzvané tabulky povinností, které následně Evropský hospodářský a sociální výbor doporučil využít v evropské legislativě. Tento týden se téma výrazně posunulo i na úroveň členských států. Třináct zemí sedmadvacítky včetně České republiky podpořilo výzvu k „důkladné očistě“ evropské legislativy a navrhlo dokonce „Evropský rok konsolidace“, během něhož by se Unie měla soustředit především na zjednodušování a zavádění již přijatých pravidel namísto přijímání dalších opatření. Iniciativa požaduje, aby se u stávajících předpisů systematicky posuzovalo, zda jsou stále potřebné, přinášejí odpovídající přidanou hodnotu a nevytvářejí zbytečnou kumulativní zátěž pro firmy a občany.

O potřebě změnit samotný způsob vzniku evropských pravidel Zajíček hovořil také na dvoudenním plenárním zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV), které proběhlo ve čtvrtek v Bruselu. Jeho vystoupení na plénu sledoval také Valdis Dombrovskis, jeden z klíčových členů Evropské komise, který má na starosti hospodářství, konkurenceschopnost a zjednodušování evropských pravidel.

Zda je realistické v EU tento jakýsi konsolidační rok prosadit, je podle mluvčí HK ČR otevřenou otázkou. „Realistické to být může, pokud pro to bude dostatečná politická vůle. Samotný jeden rok konsolidace ale nestačí. Pokud se po jeho skončení vrátíme ke stejnému způsobu tvorby regulace jako dosud, problém tím nevyřešíme. Potřebujeme systémovou změnu, která bude dlouhodobě hlídat vznik nových povinností, jejich překryvy i skutečné dopady na firmy. Přesně proto říkáme, že je třeba změnit už samotný způsob, jakým pravidla vznikají,“ řekla Kuželová.

HK ČR o omezení zbytečné byrokracie usiluje v Česku dlouhodobě. „Hospodářská komora má připravený konkrétní návrh Byrokratického detoxu, včetně paragrafového znění antibyrokratického zákona a hodnocení jeho dopadů RIA. Jeho základem jsou tabulky povinností, která budou u každého právního předpisu popisovat, kdo musí co udělat, vůči komu, kdy, jak často a jaké jsou případné sankce. Když tato data dostaneme do jednotné struktury, můžeme v předpisech pomocí moderních technologií hledat duplicity, překryvy a povinnosti, které už ztratily smysl. Teď je potřeba, aby se politická podpora proměnila v legislativní proces a návrh se skutečně začal projednávat,“ dodala Kuželová.

Europoslanci ANO i z evropských lidovců jsou pro

Podle europoslance Ondřeje Knotka (ANO) Brusel roky „chrlil jednu regulaci za druhou a teď konečně členským státům dochází, že Evropa se musí z té byrokracie začít vyhrabávat“. „Takže ano, rok, kdy se přestaneme soustředit na tvorbu dalších a dalších pravidel a místo toho uděláme pořádný úklid v těch stávajících, mi dává velký smysl. Evropské firmy dnes nepotřebují další formuláře, reporty a povinnosti. Potřebují prostor investovat, inovovat a být konkurenceschopné,“ míní Knotek.

„Jestli je to realistické, je druhá otázka, a byl bych v tomto směru opatrný. Už dnes vidíme, že Evropská komise přichází se zjednodušujícími balíčky tzv. omnibusy, ale současně dál předkládá nové legislativní návrhy. Jako Patrioti dlouhodobě upozorňujeme na nutnost deregulace a debyrokratizace. Proto iniciativu hodnotím pozitivně. Určitou váhu může také mít to, že nejde o hlas jednoho nebo dvou států, ale o iniciativu třinácti členských zemí včetně České republiky,“ dodal Knotek.

Europoslanc Jan Farský z hnutí STAN pro Echo24 řekl, že by byl „všema deseti pro“. „Předpisů máme příliš, komplikovaných, nesrozumitelných, když je zjednodušíme, jen dobře. Mimochodem AI v tom může být velkým pomocníkem, který může zabrat,“ uvedl Farský.

„Jen bych nezapomněl, že ještě více zahlceni než na té EU úrovni jsme v předpisech doma, v Česku. Goldplating, složitost hygienických, požárních a dalších a dalších předpisů, které odrazují od podnikání a jsou daleko náročnější než v ostatních státech EU. Nemusíme čekat na aktivity organizované na úrovni EU, doma máme práce daleko víc… Ostatně už vloni jsem k tomu pořádal konferenci v Praze, na jaře jednal s ministrem spravedlnosti, připravil návrh legislativních pravidel vlády, které by zjednodušily, letos 16. 11. bude další kolo s konkrétními ukázkami oborům podnikání, kde máme daleko přísnější podmínky, než okolní státy,“ řekl Farský.

„Tak závěr – určitě ano, ale abychom nepřehlédli, že tu největší džungli jsme si vyrobili doma, v Česku. A že se do jejího zjednodušení můžeme pustit sami hned a nemusíme řešit nějakou evropskou aktivitou,“ dodal Farský.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) redakci sdělil, že myšlenku roku věnovaného odstranění zbytečné byrokracie podporuje. „Firmy, obce i občané potřebují čas, aby se v pravidlech vyznali a mohli je plnit. Pokud po nich EU opakovaně žádá tytéž údaje a přidává další povinnosti, musí se nejprve podívat, co lze zjednodušit nebo zrušit,“ poukazuje Zdechovský.

K úplnému zastavení přijímání nových předpisů na rok je ale skeptický. „Nepovažuji to za realistické. Evropská komise, parlament a členské státy mají své pravomoci a mohou se objevit naléhavé otázky v bezpečnosti, obraně či ochraně evropských peněz. Realistický je závazek, že před každým novým návrhem vyhodnotíme stávající pravidla v dané oblasti a jeho dopad na občany a podniky. Zjednodušování musí přinést méně formulářů a duplicit, ne jen nové názvy pro staré povinnosti,“ dodal Zdechovský.