Evropská komise nehledě na demokratická pravidla a základní smlouvy připravuje zásadní změnu způsobu, jakým Evropská unie přijímá některá rozhodnutí. Podle interních dokumentů, které získal server Rapporteur (dříve Euractiv), chce využít takzvané překlenovací neboli passerelle klauzule, které by umožnily v některých oblastech nahradit jednomyslné rozhodování hlasováním kvalifikovanou většinou. Komise tím chce mimo jiné usnadnit rozhodování v rozšířené EU s více než 30 členskými státy.

Návrh má příští týden představit předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a to navzdory nesouhlasu řady členských zemí, především těch malých, které se právem obávají, že jejich hlas se stane nicotným. Podle dokumentů se Komise snaží změny prosadit bez změny Lisabonské smlouvy. Překlenovací klauzule umožňují za určitých podmínek změnit způsob hlasování z jednomyslného na kvalifikovanou většinu. Jejich využití však samo o sobě vyžaduje souhlas všech členských států.

Komise podle interního dokumentu počítá s širším využitím kvalifikované většiny například při rozhodování o sankcích, lidských právech, obraně a bezpečnosti nebo boji proti daňovým únikům. U některých rozhodnutí souvisejících s rozšiřováním EU by se podle návrhu mohlo hlasování kvalifikovanou většinou používat už během jednotlivých etap přístupových jednání. Samotné zahájení a dokončení přístupového procesu by však podle návrhu nadále vyžadovalo jednomyslnost.

„Konsenzus posiluje politickou odpovědnost a demokratickou legitimitu. Může však také oddalovat – nebo znemožnit – včasná rozhodnutí v oblastech, v nichž Unie nejvíce potřebuje jednat,“ tvrdí jeden z interních dokumentů.

Návrh ale počítá také s pojistkou pro členské země, které by se obávaly ztráty práva veta. Vláda by mohla aktivovat takzvanou „nouzovou brzdu“, pokud by se domnívala, že rozhodnutí ohrožuje její „životní národní zájmy“.

Změna rozhodování má podle dokumentů souviset především s plánovaným rozšířením EU. Unie by se v budoucnu mohla rozrůst o další členy, například Černou Horu, Severní Makedonii či Ukrajinu. S větším počtem členských států by podle Komise rostlo i riziko, že budou rozhodnutí zpožďována nebo blokována.

Interní dokumenty počítají také s novými pravidly pro země, které do EU vstoupí. Noví členové by podle návrhu mohli být po dobu deseti let nebo déle pod zvýšeným dohledem. Ve skutečnosti by tedy nebyly plnohodnotnými členy. V případě porušování demokratických a právních standardů by jim mohla být pozastavena hlasovací práva v Radě EU nebo by jim hrozily finanční sankce. Návrh počítá také s takzvanými finančními a institucionálními ochrannými mechanismy. Nové členské země by navíc měly podepsat právně závazný „dočasný závazek“, že nebudou blokovat rozhodnutí, na nichž se shodne zbytek EU.