Celkem 36 zemí, včetně České republiky, se dnes zavázalo připojit se k zvláštnímu tribunálu pro zločin ruské agrese proti Ukrajině. Informovala o tom Rada Evropy ve svém prohlášení. ČR se pro zřízení tribunálu vyslovila už na Radě Evropy v Reykjavíku v květnu 2023. Český prezident Petr Pavel již dříve uvedl, že tribunál je potřeba, aby zločiny ruské agrese nezůstaly nepotrestány. Česko na dvoudenní schůzce ministrů Rady Evropy v moldavském Kišiněvě zastupoval šéf diplomacie Petr Macinka.

K vytvoření tribunálu se zavázalo 34 členských států Rady Evropy z celkových 46, dále Evropská unie a rovněž Austrálie a Kostarika. „Tyto státy učinily rozhodující krok ke skutečnému vytvoření zvláštního tribunálu a k uznání odpovědnosti za agresi proti Ukrajině,“ uvedl generální tajemník Rady Evropy Alain Berset. Zvláštní tribunál podle něj představuje spravedlnost a naději. „Nyní je třeba podniknout další kroky k naplnění tohoto politického závazku zajištěním fungování a financování tribunálu. Čas, kdy bude Rusko pohnáno k odpovědnosti za svou agresi, se rychle blíží,“ dodal.

Generální tajemník Rady Evropy v této souvislosti vyzval státy, aby co nejdříve dokončily všechny nezbytné vnitrostátní procedury pro připojení ke Zvláštnímu tribunálu. „Morální základy Evropy a světa budou obnoveny teprve tehdy, až bude potrestán zločin agrese proti Ukrajině. Nejde o minulost. Jde o budoucnost. O obnovení společného prostoru pravdy, spravedlnosti a důvěry,“ uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

Záměr vytvořit zvláštní tribunál, který by soudil ruské vedení za zločin agrese proti Ukrajině po vzoru norimberského procesu s vedením nacistického Německa, ohlásila Rada Evropy loni v létě. Letos v lednu Evropská unie poskytla prvních deset milionů eur na fungování tohoto tribunálu, který podle médií plánuje pohnat k odpovědnosti přinejmenším dvě desítky lidí.

Tribunál doplní činnost Mezinárodního trestního soudu (ICC), který má pravomoc vyšetřovat na Ukrajině válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu. V současnosti ale ICC nemůže v případě Ukrajiny vyšetřovat zločin agrese z důvodu omezení jurisdikce, uvedla dříve v prohlášení Rada Evropy. Zvláštní tribunál tuto mezeru podle ní zaplní.

Válka na Ukrajině, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko vpádem svých vojsk na ukrajinské území, si podle různých odhadů vyžádala statisíce životů. Ruští vojáci se v ní podle Kyjeva a Západu dopustili řady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Na ruského prezidenta Vladimira Putina v roce 2023 ICC vydal zatykač kvůli zavlečení ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.