Může to znít jako apríl, ale duben už je pryč, takže je to fakt. Co mají společného někdejší sociální demokraté Jiří Dienstbier mladší nebo Vladimír Špidla s exkomunistou Jiřím Dolejšem? Právě teď v pátek, 1. května nebo, chcete-li, na 1. máje, hodlají představit záměr politické strany s pracovním názvem Nová sociální demokracie.

Pokus rozjet se starými známými tvářemi cosi jako liberálně- progresivní levicovou stranu se samozřejmě na první pohled jeví zcela bez šance. Většinu voličů sociálním demokratům dávno vysálo hnutí ANO. Část z nich – tu nejkonzervativnější – převzalo SPD, opačnou – tu nejliberálnější – zase Piráti se Zelenými.

Není bez náhody, že jeden z prvních výraznějších politiků, který na sociálních sítích kvitoval aktivitu Dienstbiera či Dolejše, byl někdejší dlouholetý slovenský velvyslanec u nás či v Maďarsku Peter Weiss. Levicový intelektuál, který po sametové revoluci transformoval Komunistickou stranu Slovenska v modernější Stranu demokratické levice. Ve svojí době šlo o celkem úspěšnou proměnu komunistické partaje v normální levicovou stranu, která měla od začátku 90. let dobrý koaliční potenciál.

Svoje politické začátky si ve Weissově straně odbyl třeba současný premiér Robert Fico. Jenže, i SDL v konkurenci novějších, autoritativněji řízených a populističtějších levicových formací začala ztrácet na popularitě. A v roce 2005 byla rozpuštěna.

Pokud to Nová sociální demokracie v České republice skutečně rozjede a půjde do voleb, bude to určitě zajímavá zpráva pro mnohé politické pamětníky a fajnšmekry. Třeba pro někdejšího premiéra Jiřího Paroubka, který dnes stojí v čele ČSSD – pozor, neplést s bývalou ČSSD, jde o jinou marginální partaj, Českou suverenitu sociální demokracie. Paroubek se iniciátorům Nové sociální demokracie pár měsíců zpátky vysmál s tím, že stejně žádnou novou stranu nezaloží, protože jsou na to příliš líní. Třeba tak aspoň Paroubkovi „dokážou, že to dokážou“.

Dienstbier se Špidlou nebo Dolejšem mohou těžit z něčeho, co chybělo třeba takovému Miroslavu Kalouskovi, když zhruba rok a půl zpátky přemýšlel nad vznikem nové strany. Ten mluvil o tom, že peníze by nebyly až takový problém, horší je sehnat schopné lidi. Na levici i podle aktivit Mladých sociálních demokratů lidí dostatek je. Možná i celkem schopných. Otázka však je, zda aktivity těchto lidí ještě někoho v roce 2026 a dál mohou oslovit. Osobně bych si na ně nevsadil vůbec nic. Byť něco pragmaticky logického může být na argumentu, že je dobré mít stranu připravenou – třeba pro chvíli, kdy Andreje Babiše přestane bavit hnutí ANO.

Zaprvé ale – Babiše ANO baví a odejít z něj nehodlá. A zadruhé – i kdyby se jednou marketingově politická mašina jménem ANO zadrhla, proč by zrovna Dienstbier, Špidla nebo Dolejš – při vší úctě – měli být těmi, kteří ji dokážou předjet?