Dopad války v Íránu na zemědělství je v případě hnojiv značný, neboť u poloviny farem představují okolo 10 % celkových nákladů, u mnohých dalších i více, ale v čase rozložený. Pro Echo24 to uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Dodal, že efekt se projevuje se zpožděním, neboť značnou část potřeby dusíkatých hnojiv pro jarní hnojení měli zemědělci nakoupenu před zdražením a někteří mají rovněž nakoupenu část potřeby pro podzimní hnojení. V případě dlouhotrvajícího konfliktu by se zvyšoval tlak na pěstování obilovin, řepky, kukuřice a dalších plodin náročných na dusík.

Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha pro Echo24 řekl, že pro české zemědělce je konflikt v Íránu problémem především kvůli růstu cen energií, pohonných hmot, plynu a průmyslových hnojiv. „Zvláště v současné době, kdy jsou nízké ceny většiny zemědělských komodit, jsou dopady vážné. Írán a širší oblast Perského zálivu jsou významné pro světový obchod s ropou, plynem i některými vstupy pro výrobu hnojiv. Každé omezení dopravy nebo růst napětí se velmi rychle promítá do cen, které platí zemědělci,“ uvedl Pýcha.

Nejvíce se situace dotýká podniků s vysokou spotřebou nafty a hnojiv, tedy zejména rostlinné výroby, ale také provozovatelů skleníků, závlah nebo živočišné výroby. Pokud by konflikt trval déle, může to podle Pýchy významně zhoršit ekonomiku podniků, případech vést k omezení hnojení, což by se následně mohlo projevit i na výnosech.

„Dopad je u nafty relativně okamžitý, její spotřeba se začátkem jarních prací stoupá a případné zásoby, které někteří zemědělci mohli mít, se rychle spotřebovaly a nyní již všichni nakupují pohonné hmoty za zvýšené ceny. U hnojiv se efekt projevuje se zpožděním, neboť značnou část potřeby dusíkatých hnojiv pro jarní hnojení měli zemědělci nakoupenu před zdražením a někteří mají rovněž nakoupenu část potřeby pro podzimní hnojení. Dopad je v případě hnojiv značný – neboť u poloviny farem představují okolo 10 % celkových nákladů, u mnohých dalších i více – ale v čase rozložený: nejhorší je nyní nejistota ohledně dalšího vývoje trhu a rozhodnutí, kdy a za jakou cenu nakoupit další hnojiva a neohrozit tím ekonomiku podnikání,“ vysvětlil Pýcha.

Pokud by vysoké ceny přetrvávaly delší dobu, největší tlak by podle Pýchy byl na pěstování obilovin, řepky, kukuřice a dalších plodin náročných na dusík. „To by mohlo snížit intenzitu pěstování a v krajním případě i objem sklizně. Je do toho ale třeba započítat zpoždění dané přirozeným cyklem zemědělských prací v průběhu roku – dopadu na sklizeň se můžeme dočkat až v úrodě, která vzejde z plodin, které budou teprve zasety a případně nedostatečně hnojeny, tedy rozhodně ne v letošním roce,“ míní předseda ZS ČR.

Zemědělci podle Pýchy nedokážou své zvýšené náklady okamžitě promítnout do cen, za které prodávají. „Ceny obilí, řepky, mléka nebo masa se odvíjejí hlavně od situace na světových komoditních trzích. Pokud jsou světové ceny nízké, zemědělec prostě prodává levněji, i když mu náklady rostou,“ vysvětlil Pýcha.

„Právě to dnes vidíme jak u rostlinné, tak u živočišné výroby. Náklady na naftu a hnojiva rostou, ale ceny většiny komodit zůstávají nízké nebo dále klesají. V loňském roce si třeba relativně polepšily farmy produkující mléko nebo hovězí maso, ale i u těchto komodit – především mléka – ale letos nastává prudký pokles. V případě rostlinné výroby jsou ceny nízké několikátý rok v řadě a v mnoha případech jsou pod výrobními náklady našich zemědělců. V současné době tomu navíc nahrávají relativně značné zásoby, které je třeba kvůli skladovacím kapacitám vyprodat před další sklizní,“ dodal Pýcha.

Růst cen potravin ale přesto podle něj očekávat lze. „Nebude to proto, že by zdražili zemědělci. Vyšší ceny pohonných hmot, plynu a energií dopadnou také na potravináře, dopravce a obchodníky. Ti své zvýšené náklady umějí do cen promítat v podstatě v reálném čase a pravděpodobně jim nezbude než to udělat,“ řekl Pýcha a reagoval na odhad britského Sdružení výrobců potravin a nápojů, které uvádí, že do konce roku 2026 očekává až 10 % inflaci cen potravin

„Domnívám se, že v České republice lze v příštích měsících očekávat růst inflace, a tedy i cen potravin spíše v řádu jednotek procent. Scénář růstu o 10 % by dával smysl v případě dalšího výrazného prodloužení konfliktu nebo dlouhodobého omezení dodávek ropy a plynu,“ míní Pýcha.

Stanovit přesnou výši inflace pro konec roku 2026 je v současné ekonomické situaci prakticky nemožné, řekl Echu také mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek. „Mezi růstem cen vstupů a jejich odrazem v konečných cenách na pultech existuje přirozená časová setrvačnost. Podle informací od zemědělců jsou hnojiva pro letošní jarní sezonu již nakoupená, takže ohrožení letošní sklizně v Česku není kritické. Situaci však ovlivní nákupy hnojiv pro podzimní osetí a pro příští rok,“ uvedl Zemánek.