Máme legalizovat konopí? Nebo nedejbože kokain či heroin? A co si počít s dnes tak populárním kratomem? Protidrogová politika České republiky v posledních letech mířila spíš k preventivnímu přístupu orientovanému na snižovaní zdravotních a sociálních rizik, s novou vládou Andreje Babiše se ale zdá, že kormidlo se otáčí zpět k represivnějšímu pojetí – odbornou veřejností je kritizováno například přesunutí široké, meziresortní protidrogové agendy z Úřadu vlády na ministerstvo zdravotnictví, větší vliv policie či poněkud zvláštní a rychlý konec sotva jmenovaného Národního protidrogového koordinátora Pavla Béma. Jak to tedy u nás bude s návykovými látkami dál?

Odpovědi jsme v Salonu Echa hledali se třemi odborníky a dvěma politiky: lékařem a adiktologem Viktorem Mravčíkem z nízkoprahové společnosti Podané ruce, s výkonným ředitelem neziskové organizace pro prevenci a léčbu závislostí Sananim Jiřím Richterem, dále s adiktologem, předsedou pacientského spolku pro léčebné konopí Kopac a členem odborné rady think-tanku Racionální politika závislostí Pavlem Kubů, s poslancem ODS Štěpánem Slovákem a s poslancem ANO Václavem Trojanem.

Stáhnout MP3

V minulém volebním období bylo v České republice nakročeno k legalizaci konopí, ale nakonec byla kvůli tlaku KDU-ČSL a ANO schválena opatrnější varianta. Měli bychom, pane Trojane, v tomto volebním období usilovat o širší legalizaci a zavedení regulovaného trhu s konopím, který by mimo jiné mohl přinést několik miliard do státního rozpočtu?

Trojan: K tomu cíli se asi dříve nebo později dobereme. Ale když se podívám do historie, tak k širší legalizaci konopí došlo v Nizozemsku, které je v této oblasti jakousi mekkou a „turistickým“ cílem. A já se ptám, proč bychom tuto věc museli mít u nás. Podle mě je to předčasné.

Slovák: Já si taky nemyslím, že by k tomu došlo v tomto volebním období. Teď se tady nastavila cesta restrikce a ani bych se nedivil, kdyby se někdo snažil zasahovat do toho, co se schválilo v minulém volebním období. Cítím, že Národní protidrogová centrála má trochu větší vliv než v minulém volebním období. A jestli se k nim připojí státní zastupitelství a tyto dvě složky budou lobbovat za to, aby se podmínky třeba pro konopí u nás ještě zpřísňovaly, tak se v tomto volebním období bojím spíš opaku. Ač jsem obrovský fanda úplné legalizace konopí a vůbec nevidím důvod, proč bychom měli něco takového zakazovat.

Bude důsledkem současné vládní politiky, že u konopí a jiných tzv. měkkých drog u nás opět zesílí represivní a perzekuční přístup, který hájí třeba šéf Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych?

Trojan: Nemyslím si, že by to bylo příliš reálné. Sice jsou tady v posledních měsících nějaké náznaky, na druhou stranu, kdo jiný má podobná stanoviska říkat než pan Frydrych, je to jeho práce. Nemyslím si, že vláda přijme jakoukoli legislativní změnu, aby něco zakazovala nebo zase zavírala lidi do vězení za to, že pěstují konopí.

Má konopí srovnatelně vysoký závislostní potenciál jako alkohol či tabák?

Mravčík: Není konopí jako konopí, musíme rozlišovat. Máme tady léčebné konopí, které má podobné složení jako konopí užívané k rekreačním účelům, ale na rozdíl od něj nemá psychoaktivní účinky. A je potřeba říct, že i dostupnost léčebného konopí – které slouží hlavně k léčbě bolestí, spastických poruch atd. – by se měla zvýšit. Protože to souvisí s nelegálním trhem s konopnými produkty.

Pro nepoučené čtenáře: dá se říct, že konopí funguje třeba jako brufen?

Mravčík: Je to jiné, bezpečnější, komplexnější – ale je to prostě léčebné konopí, u něhož máme několik bariér, které by se měly překonat, aby se dostupnost mohla zvýšit. No a pak tady máme konopí, které se užívá k rekreačním účelům, říkejme mu psychoaktivní konopí. To je asi to, na co jste narážel, že v minulém volebním období jsme měli nakročeno, abychom zavedli nějakou přísnou regulaci dostupnosti psychoaktivního konopí. Tu už vzhledem k současnému důrazu na represivní stránku drogové politiky nevidím reálně. A tady nesouhlasím s Václavem Trojanem, že nás nečeká nějaké přitvrzení – už k němu došlo.

Zatím je to ale jen v rovině rétorické, ne?

Mravčík: Už vznikají i konkrétní návrhy – co se týká psychomodulačních látek, ale taky konopí. Možná se k tomu dostaneme. Pak tady máme ještě konopí, které označujeme jako technické nebo nízkopotentní, které se nachází v šedé zóně regulace. A tady by to chtělo zpřehlednit situaci. Ta šedá zóna není dobrá. Lidé nevědí, co vlastně užívají, za jakých podmínek, nakolik je to čisté, bezpečné atd. V minulém volebním období jsme chtěli nízkopotentní konopí zařadit mezi psychomodulační látky. Z různých důvodů k tomu nedošlo, ale pořád je to pro mě otevřená otázka a tam bychom měli mířit. No a pak jsou kanabinoidy různého původu, některé z nich jsou velmi nebezpečné, ty syntetické, například takzvaná PINACA apod. Poptávka po produktech vyvolávajících konopný psychoaktivní účinek tady je a bude a uspokojit ji bezpečným způsobem je to nejlepší, co můžeme udělat.

A mají to být jen tyto produkty, nebo to mají být i nějaké jiné látky, které mají závislostní potenciál a teď jsou v kategorii zakázaných?

Mravčík: Můžeme se bavit o jiných látkách, nejsou to jenom látky, které jsou na tom seznamu zakázaných, protože posunout něco z této zóny je obtížnější. Ale v té šedé, neregulované zóně je spousta, řekněme, kandidátních látek, které by mohly do regulace psychomodulačních látek spadnout.

Máme regulovat i různé chemické alternativy konopí, jako je třeba HHC?

Kubů: Je to velmi závislé na konkrétní molekule. Obecně se dá říct, že řada těch syntetických kanabinoidů, které vznikají jako takzvané designer drugs a jsou vytvořeny tak, aby nebyly pod žádnou z aktuálních regulací, jsou rizikové tím, že o oněch molekulách nikdo nic pořádně neví. Na rozdíl od třeba rostlinných kanabinoidů, které dlouhodobě známe, víme, jak vypadají jejich bezpečnostní profily, jak fungují ve směsi či samostatně. V minulosti, když třeba byly některé z těch syntetických kanabinoidů testovány pro vývoj léčiv, docházelo k úplně nečekaným reakcím. Lidé, kteří s těmito produkty experimentují, se dobrovolně stavějí do pozice pokusných králíků. A ještě za to platí.

Ty látky nejsou na našem trhu vůbec kontrolovány?

Kubů: Nejsou. Jsou prodávány jako sběratelské předměty. Různé odborné organizace včetně naší na to upozorňovaly, že třeba v případě syntetických kanabinoidů prodejce často neví, co prodává. Ale když se začne taková nabídka rozjíždět v segmentu potravin, kde platí potravinové právo EU, a tudíž je celkem jedno, co producent na ten produkt napíše, je to jiná. Když to vypadá jako potravina a užívá se to jako potravina, tak jsou tady nástroje na to, abychom tu ochranu spotřebitele vymáhali. Dostává se to do takové absurdity, že se vymýšlejí názvy látek, aby marketingově vypadaly, že souvisí s THC (tetrahydrokanabinol, účinný psychoaktivní kanabinoid v konopí – pozn. red.), přitom jde o podvod. Případně se použije zkratka, která – jak jsme nedávno zjistili – platí třeba pro organické rozpouštědlo. Výrobce si neudělal dostatečně domácí úkol, chtěl jen použít další trendy zkratku.

Mravčík: Takže vlastně matení na druhou. Zákon o psychomodulačních látkách je speciální regulační rámec, který za přísných podmínek umožňuje prodej psychoaktivních látek se známým nebo relativně dobrým bezpečnostním profilem k lidské konzumaci v rekreačním, nemedicínském smyslu. Tím je vlastně regulace odlišená od regulace potravin. Jsou tam velmi přísné podmínky, licence, specializované prodejny atd. Zatím do této regulace patří jenom kratom. A když jsme u těch kanabinoidů, tak jiný příběh než ty výhradně syntetické, často velmi toxické kanabinoidy jsou ty polosyntetické, které jsou svou strukturou a účinky vlastně shodné nebo velmi podobné přírodním kanabinoidům, především THC. A tam patří třeba HHC (hexahydrokanabinol, derivát THC – pozn. red.). Původně jsme měli HHC v seznamu psychomodulačních látek také zařazeno, než nám to zakázala Komise pro narkotika OSN. Některé z těchto látek by přitom na tom seznamu mohly bez problémů být.

Pane Richtře, setkáváte se v Sananimu s tím, že lidé jsou třeba závislí už i na těchto nových drogách, jako je HHC?

Richter: Většinou je to v kombinacích s různými dalšími drogami. Samotné je to pořád ještě výjimka. Ale co musíme vidět jako primární cíl, je veřejné zdraví. A v okamžiku, kdy tady máme nějakou šedou zónu, a je jedno, o jakou látku jde, tak bychom měli něco dělat – což my neděláme. A to je průšvih.

Takže HHC je zakázané. S THC, jakožto klasickým konopím, to vypadá, že by se časem zase mohlo něco hnout. Hodně se teď řeší kratom, přírodní opioid, který je u nás relativní novinkou, ač v Indonésii nebo Thajsku se užívá už stovky let. Jak se k nám tak najednou vlastně dostal?

Richter: Víme o něm u nás pět nebo šest let. Za bývalé ředitelky Jarmily Vedralové z odboru protidrogové politiky Úřadu vlády, kdy jsme na něj upozorňovali, se ale bohužel nic nedělo. Bylo to zlehčováno, házeno do koše, že to je jenom nějaký čaj a podobně.

Kubů: Žijeme v globalizovaném světě a musíme počítat s tím, že všechny tyhle, ať už tradiční léčebné byliny, nebo rekreační psychoaktivní směsi, se k nám dostanou. Neexistuje-li nějaká rozumná regulace. A rozumnou regulací není to, že něco zakážeme. Protože jediným výsledkem dlouholeté války proti drogám je, že dostupnost všech sebepřísněji kontrolovaných substancí se zvýšila, což se projevuje hlavně jejich cenou – ta klesá, zatímco kvalita se zvyšuje. Tudíž zákaz znamená, že akorát přihráváme poptávku ilegálnímu trhu, jenž se o ni samozřejmě velmi rád postará.

Slovák: Já se obávám, že to přihráváme nelegálnímu trhu už teď tím „lex kratomem“, který je v meziresortním připomínkovém řízení. Protože tam jsou parametry, které nepochybně povedou k tomu, že se ta látka zdraží. Jedna věc je, že spotřebitel přijde o velkou část toho, kde ji může koupit, což je on-line prodej. Protože většinu trhu tvoří prodej přes e-shopy. Přitom to je jedna z nejbezpečnějších forem, může tam být dvoufaktorové ověření atd. Přijde mi, že teď je snazší koupit si to v obchodě, i když nemáte ani příslušný věk, než na internetu, kde mohou být přísné podmínky. Ale musím říct, že i ty obchody fungují velmi dobře, tam prostě občanku ukazujete už ve dveřích, prodejci to musejí zakliknout.

Ještě donedávna se dal kratom úplně volně koupit ve vietnamské večerce. To už nelze?

Slovák: Pořád se to dá. Ale je to problém, proti kterému má právě Národní protidrogová centrála bojovat. Protože tam nejste schopni uhlídat ani kvalitu. Tady máte jasně nasáčkovaná balení s informacemi, co si kupujete a jakým způsobem si to máte dávkovat. Když si v 18 letech jdete koupit kratom, potřebujete nějaké informace. Proto je špatně, kdybychom se vraceli ke stavu, který tady byl v roce 2020. Obávám se, že teď si to lidé budou kupovat na černém trhu, kde se samozřejmě nebude řešit nějaký objem balení, lidé si to budou kupovat ve velkém, protože pro ně bude lákavější cena. Nemám asi problém se zavedením spotřební daně na kratom, která logicky cenu zvýší, ale pojďme si říct, že je chiméra, že by to výrazně zvýšilo příjmy do státního rozpočtu. Něco to asi přinese, ale nebudou to miliardy, o kterých hovořila paní ministryně financí Alena Schillerová. Část lidí skutečně radši přejde na černý trh. Už teď prodejci říkají, že mu cenami nejsou schopni konkurovat. A jsou komunikační kanály jako Telegram, Signal a TikTok.

Drogy už se nakupují i na TikToku?

Slovák: Kupuje se na nich kratom. Děti se tomu vysmívají, vysmívají se oficiálním prodejcům, že to mají drahé.

Kubů: Tento trend vidíme s tím, jak se snažíme z on-line prostředí vytěsňovat nějaké služby, dlouhodobě. A nemusí se primárně jednat jenom o psychomodulační nebo psychoaktivní látky. My si jako běžní uživatelé takzvaného Google internetu, jak tomu říkají kryptoanarchisti, neuvědomujeme, že ten představuje jen několik desítek procent ze všeho, co obsahuje deep web. Kde už nemáte adresy typu Echo24.cz, ale musíte znát ty přesné IP adresy, k nimž se přes různé enkryptované skupiny není problém dostat. Dnes už je i v masových médiích popisován fenomén takzvaných drop agents, což jsou de facto zcela anonymizované distribuční sítě, které fungují při distribuci nejrůznějších typů produktů spadajících pod přísnou prohibici. A nemusí se jednat jenom o drogy.

Trojan: Určitě souhlasím s kolegou Slovákem, že ať už je to Národní protidrogová centrála, nebo další složky státu, které by měly vymáhat právo, tak to umějí. A třeba Státní zemědělská a potravinářská inspekce v posledních měsících provedla pod vedením ministerstva vnitra akci Korund, která nám ukázala, že nepotřebují žádné změny legislativního rámce. Že dokážou zabavit a pokutovat věci, které jsou označeny špatně či klamavě. Je to jenom o tom, aby to opravdu dělali. A pokud jde o lex kratom… Proč tady vlastně máme kratom? Je to běžná věc, která je k něčemu dobrá? Já si to nemyslím. Bohužel situace nám vygradovala tak, že nezbývá nic jiného než ho regulovat tvrdě. Myslím si, a to potvrdí sám autor, pan Mravčík, že tady máme takový společenský experiment, jestli vůbec regulací psychomodulačních látek něčeho dosáhneme. Věřím, že ano, ale je to snad jediná cesta, jak ten rozvíjející se trh aspoň trošku uchopit a udržet. Kratom, pokud po něm někdo touží, tak by měl být dostupný, ale za velmi přísných podmínek, a to je přesně to, co lex kratom přináší. Žádný internet a naprosto minimální nebo vůbec žádná reklama.

Proč ale povolujete kratom až od 21 let, zatímco alkohol už od 18 let?

Trojan: Přicházíme s něčím novým, tak proč to snížit k té nižší hladině? Buďme tvrdší a přísnější. Já sám bych hranici u alkoholu na 21 let klidně zvýšil.

Mravčík: Pro rozdíl věkové hranice mezi kratomem a alkoholem neexistuje odpověď založená na vědecky ověřených datech. A pokud jde o ten experiment s kratomem, jak říkal Václav Trojan, tak na to mám odpověď, že sociální experiment, který se neosvědčil a neosvědčuje se už posledních 70 let, je právě prohibice těch látek. Ten absolutní zákaz vymáhaný trestním právem, který posunuje poptávku i nabídku do nelegální zóny, kde jsou jasná zdravotní, společenská rizika a ekonomické škody. Tady ztrácejí vlastně všichni, včetně státu, protože zisky z nelegálního trhu jdou většinou do nepřátelských struktur, které pak ohrožují naše západní demokracie. Řešením je rozumná regulace, na tom se, myslím, i s Václavem Trojanem shodneme.

Trojan: Ano, přikyvuji, shodneme se. Já se se svou zvídavostí na ta data těším.

Mravčík: Většina zemí na světě vždycky, když přijde nějaká nová látka, stojí před regulačním dilematem. Buď to nechat v neregulované šedé zóně, anebo s tím začít něco dělat. A najednou všichni přijdou na to, že kvůli tomu, jak jsou formulovány mezinárodní úmluvy, není jiná možnost než tu látku zakázat a dát ji mezi ty takzvané nelegální drogy k heroinu, pervitinu, kokainu atd. Mezi neregulací a zákazem je ale velký prostor, který se my v České republice snažíme zaplnit regulací psychomodulačních látek, mezi které patří zatím jenom kratom, jak již bylo řečeno. A teď jde o to, nastavit regulační rámec tak, abychom pokud možno snížili zdravotní rizika, ale zase to neudělali tak přísně, že by to pak stimulovalo nelegální trh s tou komoditou. Řekl bych, že to, jak je nastavená ta on-line nabídka u psychomodulačních látek teď, by mělo být spíše vzorem pro on-line dostupnost alkoholu a tabákových výrobků, než abychom to rušili.

Kubů: Je potřeba doplnit, že u psychomodulačních látek jako u prvních z těch kontrolovaných komodit skutečně dochází k tomu, že je ověřován věk a identita i při předání toho produktu. Když vám teď dojde balík kratomu, doručovatel ze zásilkové společnosti vás musí identifikovat?

Mravčík: Bez bankovní identity si to ani neobjednáte a bez kontroly identity si to ani nevyzvednete. Je to velmi přísné.

Kubů: Dokonce chvíli trvalo, než se to rozběhlo, protože zásilkové služby na to neměly nastavené procesy. Doteď to některé nejsou schopné distribuovat.

Teď tedy ale spějeme k tomu, že on-line prodej zase zrušíme a vše přesuneme čistě do specializovaných kamenných obchodů. Co si, pánové, představujete, že by se v nich ještě mohlo prodávat?

Mravčík: Prodávat ty psychomodulační látky, čili dneska pouze kratom a nějaké výrobky z něj, mohou jen licencované subjekty ve specializovaných prodejnách. Zákon říká, že nic jiného se tam nabízet nesmí. Žádné potraviny, ani alkohol, ani tabákové výrobky. Je otázka, jestli bychom neměli zauvažovat, proč by tam nemohl být třeba alkohol. A jinak je velmi pravděpodobné, že ten regulovaný trh si s kratomem dlouho nevystačí, takže z hlediska nějaké udržitelnosti nové regulace by bylo žádoucí, aby se do těch specializovaných prodejen dostaly i další látky s příznivým bezpečnostním profilem.

Třeba HHC?

Mravčík: Ano. Nebo nějaký jiný kanabinoid, nízkopotentní konopí, případně další látky třeba i přírodního původu. V poslední době se hodně mluví o látkách jako kava kava nebo canna, což jsou taky substance přírodního původu, které mají nějaké komplexní účinky.

Mají podobný efekt jako konopí?

Kubů: Tak. Něco je ze sušeného listu a z nějakých dalších částí rostliny, jsou to tradiční rostlinné směsi.

Mravčík: A mají mírně stimulační, případně i sedativní účinek, závislý na dávce.

Kubů: A jedná se taky o komplex různých látek. Tak jako u kratomu nebo u konopí to není jedna konkrétní chemická látka. Je to tak, jak příroda ty komplexy látek produkuje.

Richter: Já jenom dodám, že fakt nerozumím, proč teď na půdě Poslanecké sněmovny máme řešit odděleně kratom. Ročně u nás zemře až osm tisíc lidí na následky spojené s užíváním alkoholu. S kratomem je to nula až dva. Řešíme tady extrémní vizibilitu alkoholu, kdy na vás skáče naprosto všude. Ale prodejny s kratomem už teď vypadají, jako že se tam děje něco nekalého. To jsou černá skla, za která se lidi bojí vstoupit.

Mravčík: To je následek přísné regulace, aby to prostě nepůsobilo propagačně.

Richter: Zmiňovaná akce Korund na mě působila přesně takto. Naběhlo k nim komando, které dodávkami zatarasilo cestu do té prodejny a půl ulice. Zejména na maloměstech to vzbudilo velký údiv. Když vám tam přijedou dvě dodávky, ze kterých vyskáčou policisté, kteří vrazí do obchodu. A následně konstatují, že tam nedošlo k žádnému pochybení, a odjíždějí, což byl typický modus u těch poctivých prodejců. Možná bych se víc zaměřil právě na ten on-line prostor a na prodávání kratomu na černém trhu. Tam je jádro problému.

Myslíte, že by se na kratomu vydělala nějaká zajímavá částka do státního rozpočtu?

Slovák: Podle mě byl odhad 1,2 až 1,4 miliardy korun. Ten odhad ale pracuje s koncem prodeje přes internet. Ponechat ten, tak by ta částka mohla být mnohem vyšší.

A jaký by byl příjem z legálního trhu s konopím, kdyby se zavedl tak, jak ho část koalice chtěla v minulém volebním období?

Mravčík: Kdybychom to zdanili nějakou rozumnou spotřební daní, pracovalo se s odhady zhruba čtyři až šest miliard.

Další látka, o jejímž možném zařazení na regulovaný trh se zmínil bývalý protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, byl kokain. To vyvolalo slušný rozruch. Jak to vidíte vy?

Richter: Za nás racionální regulace. Dekriminalizace. Zase ale v nějakém jasném a přísném modelu jako u všech látek. Víceméně bez výjimky.

Takže regulovat i třeba heroin?

Richter: Heroin naštěstí není náš problém.

Mravčík: Heroinem asistovaná terapie je dostupná v řadě zemí, nejblíž v Německu. Protože velké části zejména dlouhodobých uživatelů opiátů jiné substituční přípravky nevyhovují. To je příklad bezpečné dostupnosti v superbezpečném terapeutickém kontextu.

A vy si umíte představit i to, že by se kokain nebo heroin legálně prodávaly?

Mravčík: To si lze velmi těžko představit, protože jsou na tom seznamu velmi přísně kontrolovaných látek a je velmi komplikované to na národní úrovni někam posunout, udělat nějakou významnou inovaci. Ale když jsme u těch přírodních stimulantů, tak třeba kokové lístky a výrobky z kokových lístků, to je jiná věc, hodně se o tom mluvilo teď v Jižní Americe, zejména v Kolumbii a Peru. Velkou dynamiku do toho vnesl svým způsobem i prezident Donald Trump. Každopádně třeba kokové lístky a výrobky z nich by byly dalším dobrým kandidátem na zařazení mezi psychomodulační látky.

Nebrzdí to obava, že kdyby se kokové lístky začaly ve velkém dovážet, byly by zneužívány na výrobu kokainu?

Mravčík: To bych neřekl. Spíš je to opravdu komplikované tím mezinárodním rámcem. Byl návrh, aby se kokové lístky vyřadily ze seznamu zakázaných látek, WHO dokonce dělala vyhodnocení rizika – se závěrem nic neměnit. Takže ke zklamání řady jihoamerických států k ničemu nedošlo. Dovoz ale není nějakou principiální překážkou. Viz kratom.

Je pravda, že jeden kokový čaj jsem viděl i na našem legálním trhu. Ale šlo vesměs o maté, kokové lístky měly ve složení prakticky 0,01procentní podíl.

Mravčík: Pokud tam ale byly kokové lístky, tak to bylo nelegální.

Na obalu bylo napsáno, že jde o kokový čaj, a ve složení byly ty lístky uvedeny.

Kubů: Tak to mohl být podobný případ jako spousta ilegálního kratomu, případně dalších rostlinných směsí, jež jsou k nám dováženy a na celní deklaraci je napsáno, že jde o zelený čaj. Nedávno jsme třeba měli informace o tom, že extrakty z kratomu se vozí z Indie a je to deklarováno jako ledový čaj, protože barva je podobná. Kreativita šedé zóny, případně ilegálního byznysu je velká. Nedávno jsme měli reportáž v celoplošných televizích o tom, jak se vůbec dají kontrolovat zásilky z Temu. Jak jsou nebezpečné životu a zdraví dětí. Ale je jich tolik, že není v silách všechny zkontrolovat.

Mravčík: Ovšem na regulaci kratomu vidíme, že zafungovala. Za rok 2026, kdy platí, se ho k nám přivezlo mnohem méně než v roce 2024. Třeba za březen to byla nula. Průměrný měsíční dovoz za rok 2026 je ještě nižší než za rok 2022. V současnosti spíše než abychom se báli toho, že budeme nějakým hubem, musíme dávat pozor na to, ať se kratom nedováží k nám, například z Německa.

Poslední věc. Co si myslíte o přesunu drogové problematiky z Úřadu vlády na ministerstvo zdravotnictví?

Slovák: Za mě to je čistá destrukce fungujícího systému. Jde o to, vyhladovět úřad národního protidrogového koordinátora, nechat mu jednu sekretářku a jednoho řidiče a přesunout to na ministerstvo zdravotnictví, kam to jako multiresortní téma nepatří. Část toho patří na MPSV, část na MPO, část na ministerstvo zemědělství. Absolutně mi to nedává smysl.

Trojan: Byla to velmi občerstvující debata. Nicméně bych byl velmi opatrný. Možná ty lístky koky by mohly být inspirativní. A co se týče přesunu z Úřadu vlády na ministerstvo zdravotnictví, byli jsme všichni ujištěni, ať už ze strany premiéra, nebo ministerstva zdravotnictví, že to bude fungovat. Vyhodnocení přijde do roka a do dne. Víc k tomu teď nedokážu říct.