Evropská unie spustila masivní investiční operaci v hodnotě až 30 miliard eur, v jejímž rámci plánuje na starém kontinentu vybudovat sedm obřích datových center pro vývoj umělé inteligence. Upozornil na to bruselský server Politico. Bezprecedentní dotační krok má za cíl vymanit blok ze závislosti na amerických technologiích a proměnit Evropu v globálního lídra inovací, přičemž z unijních peněz chce těžit i Česko.

Evropská komise vyhlásila ambiciózní plán na výstavbu gigatováren umělé inteligence. Zatímco Spojené státy dlouhodobě dominují trhu s AI, Brusel se nyní snaží tento trend zvrátit razantní finanční injekcí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na sociální síti X uvedla, že, Evropa se hodlá stát „prvním AI kontinentem“. Její kabinet proto společně s členskými státy slibuje investovat do výstavby z veřejných rozpočtů až deset miliard eur. Tato částka má podle unijních předpokladů odemknout dalších dvacet miliard ze soukromého sektoru. „Společně budujeme naši technologickou suverenitu,“ dodala k projektu šéfka komise. To v situaci, kdy Evropa v AI za světem zaostává.

AI is the most important technology of our time.

Europe wants to become the first AI Continent.

For advanced healthcare, for the transport sector and so much more.

European AI Gigafactories will provide the necessary computing power to make this possible.

Together with our… pic.twitter.com/FdOSqYbTiu

— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) July 30, 2026

Komise vybere vítězné nabídky až začátkem příštího roku a společnosti pak budou mít 18 měsíců na jejich výstavbu. Program počítá se vznikem tří obřích a čtyř menších datových center jež by měli být osazeny statisíci specializovaných AI čipů. Do souboje o získání menších středisek se podle serveru zapojila i Česká republika, které o stamiliardové dotace soupeří mimo jiné s Francií či Polskem. Zájem o masivnější projekty mezitím projevilo Německo po boku středomořských států. Unijní orgány přitom tvrdě vyžadují, aby každé průmyslové konsorcium disponovalo garancí od příslušné národní vlády.

Expertní kruhy a zástupci byznysu ovšem neskrývají vůči bruselské ofenzivě skepsi. Kritici poukazují především na to, že budování center neřeší základní slabinu unie – závislost Evropy na americkém hardwaru. Veškeré pokročilé čipy totiž v současnosti dodávají zámořské korporace, přičemž trhu dominuje společnost Nvidia. Server Politico v této souvislosti upozorňuje, že zákonodárci i zástupci průmyslu rovněž zpochybňují, zda evropské firmy vůbec vygenerují po novém masivním výpočetním výkonu adekvátní poptávku.

Evropská komise nicméně podobné obavy odmítá. Vysoce postavený unijní úředník podle serveru Politico argumentuje tím, že stávající digitální infrastruktura již nyní čelí přetlaku zájemců. Americkou hegemonii v dodávkách komponentů sice Brusel připouští, zároveň ale spoléhá na to, že další fáze modernizace už obstarají alternativní dodavatelé. Kromě technologické závislosti se navíc projekty budou muset vypořádat s lokálním odporem. Obří provozy totiž představují zátěž na spotřebu elektrické energie a vody.