Když ho šéf ANO Andrej Babiš loni lanařil, aby za hnutí kandidoval do sněmovny s výhledem, že může být opět ministrem školství, vypadalo to, že už si ti dva rozumí. Robert Plaga mluvil o tom, že si z minulosti v Babišově vládě vzal ponaučení. Začali si prý vysvětlovat věci předem, aby se nepřekvapovali na tiskovkách a neopakovala se léta 2019 a 2021, kdy Babiš zvažoval Plagovo odvolání. Ministra tehdy zachránila nečekaná vlna podpory, na jeho obhajobu se postavil prakticky každý, kdo v oboru něco znamenal: od pedagogických spolků přes odboráře po zástupce univerzit. Stačilo však první ostřejší vyjednávání o státním rozpočtu v této vládě a historie se opakuje.

„Možná by pan Plaga mohl vysvětlit, proč dáváme dvacet miliard ročně pro privátní školy. Proč dáváme peníze církevním školám. Vždyť jsme tady měli restituce,“ plísnil Babiš nedávno Plagu před novináři, zatímco ministr peníze pro soukromé školy obhajoval. Oba dva mluví úplně jinak i v případě, že přijde řeč na možné zrušení devátých tříd. Anebo když Babiš natočil video o tom, že rodiče zbytečně utrácejí desítky tisíc za přípravu dětí na přijímací zkoušky na střední školy a stát by udělal nejlépe, kdyby zrušil Cermat, který pro něj právě tyto přijímačky pořádá.

Mezi Babišem a Plagou to drhne. Zdroje z jejich okolí mluví o tom, že pokud se premiér pustí po letošních komunálních a senátních volbách do rekonstrukce vlády, je Plaga z ministrů za ANO zdaleka nejvíce ohroženým.

Vidět je to i z čísel. Zatímco ministerstvo průmyslu a obchodu má mít příští rok o skoro 25 procent vyšší rozpočet a třeba doprava o 11 procent, školství má dostat přidáno o 1,5 procenta. A lidé z oboru to berou jako Plagovu prohru. Vláda se totiž ve svém programovém prohlášení i hospodářské strategii zavázala navýšit výdaje na vzdělávání na průměr zemí OECD – ten by měl na příští rok činit podle výpočtů organizace EDUin 334 miliard korun. Plagovi se však zatím povedlo vyjednat jen 288 miliard – tedy o skoro 50 miliard méně.

Na vládu se už kvůli tomu obrátilo 25 organizací, mezi nimi PAQ Research nebo CERGE-EI, primárně oslovily Babiše s ministryní financí Alenou Schillerovou. I od Plagy však čekají, že dojedná pro svůj resort minimálně něco kolem 300 miliard, což by vzhledem k celkovému ekonomickému růstu reálně znamenalo aspoň udržení současného stavu. Je tak otázka, zda by se v případě Plagova odvolání opět strhla na jeho stranu taková podpora jako před lety. Spíše to vypadá, že nikoli.

„Vlna by se zvedla, ale bylo by to hlavně z progresivních a neziskových okruhů. Nemyslím si, že by takovou podporu měl od učitelů. Teď v říjnu navíc chystá některé kroky, které můžou být dost kontraproduktivní. Například vláda i v programovém prohlášení má, že chce přidat učitelům ve středním věku. Ale nevím, jestli je možné to udělat, aniž by vzali něco z tarifu starším učitelům,“ upozorňuje programový ředitel organizace EDUin Jan Vöröš Mušuta.

Plaga si jednoduše drží podporu v kruzích, které pro hnutí ANO nejsou zdaleka tak důležité – v akademických a neziskových. A naopak tam, kde by potřeboval silnější zázemí – na základních a středních školách a samozřejmě v politice –, naráží. Kromě Babiše je navíc čím dál víc trnem v oku i koaličnímu hnutí SPD.

„Jsme přesvědčeni, že je velmi špatně řešená inkluze, jenom tam se dnes na asistenty vyplácí obrovské miliardy,“ vyčítá mu poslanec zvolený za toto hnutí a lídr PRO Jindřich Rajchl. Podobně přitom mluví i další jeho kolegové z SPD, s nimiž Týdeník Echo hovořil. Všichni jsou přesvědčeni, že Plaga „hájí neobhajitelné“ a že by měl ještě miliardy na inkluzi ubrat. Ministr na to reaguje zatím obecně, že návrh, který „směřuje k úspornějšímu systému“, brzy předloží.

Babiš ani Plaga na dotazy ohledně možného konce ministra ve vládě nereagovali. První místopředseda ANO Karel Havlíček se pak situaci snaží uklidnit: „Probíhá standardní jednání o rozpočtu, které je spojeno se škrtáním, každý odchází od stolu trochu nespokojený. Zažil jsem mnoho rozpočtů a vždy to bylo spojeno se spekulacemi, emocemi. Nic mimořádného,“ tvrdí Havlíček.

Zdroje z hnutí ANO i školského prostředí se však spíše shodují, že Plaga to má nahnuté. Pokud by se rozhodl z vlády odejít sám, asi by mu nikdo výrazněji nebránil. A co se týče Babiše, ten se může vzhledem ke své impulzivnosti k podobnému kroku odhodlat kdykoli. Mluví se o tom, že marketingově by se nabízelo udělat určitou vládní rošádu například před Vánocemi po schválení státního rozpočtu. Kdy to navíc bude přesně rok od nástupu Babišovy vlády.

Cestovní kancelář Zůna

Ve šlamastyce, byť jiného druhu, je i ministr obrany Jaromír Zůna za SPD. Z pohledu vyjednávání o rozpočtu patří k těm, kteří by mohli být nejspokojenější. Po ministerstvu průmyslu a obchodu má jeho resort příští rok dostat přidáno nejvíc – o 23 procent, místo letošních 150 miliard korun je to skoro 191. Odpovídá to přesně Babišovu slibu z nedávného summitu NATO v Ankaře, že Česko letos vydá na obranu dvě procenta HDP.

Ale co odpovídá Babišovu záměru, vůbec neodpovídá programu hnutí SPD, které voličům před volbami slibovalo „vyrovnané rozpočty“ a „odmítání závodů ve zbrojení“. Zůna dvě procenta hájí, a jde tím tak přímo proti vlastním.

„Jsem přesvědčen, že ta dvě procenta jsou nesmyslná. Je to tlak na to, abychom nezřízeně nakupovali. V roce 2024 i 2025 jsme třetinu rozpočtu utratili v posledním měsíci. Bylo vidět, že to bylo účelové,“ vyčítá resortu Rajchl. Spekulace kolem Zůny komentovat nechce.

„Kolega Zůna to má těžké, ale rozhodně by mohl víc tlačit na snižování. Vždyť ta dvě procenta ani nemají za co na obraně utratit. Je to jen úlitba před Američany. Jak tohle máme našim voličům vysvětlovat?“ pokládá pak řečnický dotaz další z poslanců SPD. Spolu s jiným spolustraníkem se shodují, že pokud by mělo dojít k vládní rošádě a každý z členů koalice by měl jednoho ze svých ministrů vybrat jako černého Petra, za SPD by to byl Zůna. A jisté je, že ANO by za něj nijak nekrvácelo.

„Na tříhvězdičkového generála to není nic moc. Lidi u nás jsou na něho naštvaní, že si z toho udělal cestovní kancelář, teď je v Koreji, pak má Čínu. A když se řeší, kdo má jít za obranu třeba do televize, tak jsou všichni klidnější, když tam jde místo Zůny radši Jakub Landovský (vládní zmocněnec pro naplňování závazků NATO – pozn. red.),“ říká jeden ze zdrojů z hnutí ANO.

Zůnova pozice je tak zcela v rozporu s dalšími dvěma nestranickými ministry za SPD, kteří mají naopak z ANO silné krytí. O ministerstvu dopravy, které má letos dostat přes 11 procent navíc – fakticky místo 146 miliard korun 164 –, už byla řeč. Jeho šéf Ivan Bednárik je jednak Babišovi zcela loajální a také spolu mají shodu v zásadních věcech, jako je budování dálnic a navyšování cen mýtného pro kamiony. A v neposlední řadě, Babiš si dobře pamatuje, jak těžké bylo tento resort v dobách jeho předchozích vládních působení obsadit. Po rozchodu s Danem Ťokem a neslavné éře Vladimíra Kremlíka byl rád, když si ministerstvo vzal na starosti ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

V čele ministerstva zemědělství je pak bývalý dlouholetý generální ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu Martin Šebestyán, který dlouhodobě platí za muže, co to „má v ANO velmi dobré“. Při současném jednání o rozpočtu Šebestyán mezi premianty sice nepatří, jeho resort dostal navíc jen 1,3 procenta. Ale odborníci z branže se vesměs shodují, že šlo o maximum možného. A také mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý říká, že resort je s návrhem rozpočtu spokojen.

Ochočení hlídací psi

Na první pohled jasně nejslabšího muže ve vládě mají ovšem Motoristé sobě. Ministr kultury Oto Klempíř zatím nesplnil úkol předložit akceptovatelný návrh změny financování veřejnoprávních médií – už je skoro jisté, že zrušení koncesionářských poplatků nabere roční zpoždění. A Babiš navíc z nedávného jednání vlády stáhl Klempířem připravený návrh nové verze Státní kulturní politiky. Výhrady by se přitom dály shrnout slovy: stále stejná písnička. Klempířovi vyčítala kulturní obec, ale i některá ministerstva, že nezahrnul jejich výhrady.

Vztah Babiše a Klempíře je pak jako na houpačce. Šéf ANO je jednou naštvaný, že Klempíř si proti sobě pohněval prakticky celý resort, který je přitom obecně považovaný za jeden z nejlehčích a nejméně sledovaných. Na druhou stranu už Babišovi připadá, že lidé z kulturní branže budou Klempíře kritizovat, ať udělá cokoli. A když se mu něco podaří, jako je jednání o rozpočtu na příští rok, v němž si kultura přilepší o solidních skoro šest procent, je to každému jedno.

Kdyby byl Klempíř ministrem za ANO, nejspíš by už ve vládě dávno skončil. Ale Motoristé za ním stojí, předseda Petr Macinka spekulace o Klempířově odvolání utíná, podobně jako kritiky stranické ikony Filipa Turka. Jeho konec ve vládě by pro Motoristy byl velký problém pro jejich image, zvlášť v současné situaci.

Motoristé se už smiřují s tím, že budou muset rozjet krizovou komunikaci ohledně svého předvolebního slibu, že při sestavování rozpočtu „pohlídají Babiše“. Šéf ANO na jejich argumenty snížit schodek rozpočtu na příští rok z navrhovaných 389 miliard o několik desítek zatím vůbec neslyší.

„Je to problém, vůbec o tom snižování schodku v řádech aspoň nižších desítek miliard nechce slyšet. Ale co s tím máme dělat? Když práskneme dveřmi, tak tady hned budou lidovci nebo STAN, kteří nás ve vládě rádi nahradí. I když vám budou tvrdit, že ne,“ krčí rameny jeden z představitelů Motoristů sobě. Straně tak nezbývá než být loajální. A zvlášť poté, co se premiér dohodl na dočasném příměří s Hradem, kterému pro příští rok i lehce navýšil rozpočet, je tak osud nejslabšího ministra za Motoristy sobě podobně nevyzpytatelný, jako je náladovost šéfa hnutí ANO.