„Water, water everywhere, nor any drop to drink,“ říká Coleridgův hrdina v Písni o starém námořníkovi (1798), což je báseň, která předběhla heavy metal o nějakých sedm generací. Kdo chce, může si poslechnout její silně zkrácenou podobu od britské skupiny Iron Maiden, v níž se ta slova o nepitelné vodě křičí obzvlášť silně.

Nicméně víme poměrně přesně, kolik lidí žije v Emirátech dnes: více než jedenáct milionů. A v Kataru další tři miliony, v Kuvajtu pět, v maličkém Bahrajnu skoro dva miliony… Nejenže porodnost v arabských společnostech bývala až donedávna vysoká (poslední dobou však závratně klesá), ale hodně těch lidí jsou přistěhovalci, pozvaní místními vládami k výkonu zaměstnání, které se domácím dělat nechce. Za ropné peníze si toho koupíte dost.

Přírodní pitné vody ovšem nepřibývá, i když moderní technologie dokázala zužitkovat některé skryté zásoby. A tak ty miliony lidí, které teď žijí v místech, kde se dříve žít nedalo, spoléhají na další moderní technologii, jíž je odsolování mořské vody. Více než polovina světové odsolovací kapacity se nachází právě v Zálivu a některé tamní regiony na ní závisejí z více než 80 %.

To ale znamená, že zničení či vyřazení této odsolovací infrastruktury ohrozí žízní miliony lidí. Přitom ani nemusíte zaútočit na ni samotnou. Úplně stačí poškodit elektrárny, které ji pohánějí, protože odsolování je velice energeticky náročné. Toto je ta skutečná apokalyptická bomba, kterou má Írán k dispozici – a kterou dost možná v případě smrtelného ohrožení existence režimu použije. Přes všechno, co už jsme jako lidstvo zažili, nemáme žádné zkušenosti s hromadnou žízní. Nemáme žádné zaběhané a vyzkoušené způsoby, jak takovou situaci řešit. Voda je těžká, převáží se obtížně, udržet ji v nezávadném stavu také není úplně jednoduché – kromě lidí se na ni „těší“ i celá armáda problémových mikroorganismů.

Současná válka může skončit příští týden, ale také se může táhnout další měsíce. A jednoho dne možná někdo z té druhé strany vydá apokalyptický rozkaz. Třeba „jen“ jako represálii poté, co budou vybombardovány íránské elektrárny, jak teď slibuje Trump. V podstatě jediné, co v tom íránským Revolučním gardám může zabránit, jsou ohledy na to, co by na takový hřích proti bratrům muslimům řekl zbytek islámského světa. Ale třeba je to tak nepálí.

Ona se už vlastně jednou podobná věc stala. Mongolové ve 13. a 14. století zničili po staletí budované zavlažovací systémy, a to právě v dnešním Íránu a Iráku. Tehdy se z toho celý region vzpamatovával pár set let.