Vláda Andreje Babiše (ANO) v rozpočtu na letošní rok oproti návrhu kabinetu Petra Fialy (ODS) snížila predikci výběru spotřebních daní z tabáku, lihu a piva celkem o 1,5 miliardy. Pro Echo24 to uvedlo ministerstvo financí. Důvodem snížení byl pokles spotřeby jednotlivých výrobků. Nedovýběr lze podle MF přičítat jak trendu nižší spotřeby alkoholických nápojů, tak naddimenzovanými predikcemi v období minulého vedení MF. Celní správa nyní posílí daňové kontroly, které se budou více zaměřovat na konkrétní problémy. Cílem je lépe reagovat na skutečná rizika na trhu, místo plošného zpřísňování pro všechny.

Původní návrh zákona o státní rozpočtu na rok 2026 připravený v roce 2025 počítal s vyššími příjmy některých spotřebních daní, než schválený zákon o státním rozpočtu na rok 2026. „Důvodem aktualizace predikce ve schváleném zákoně o státním rozpočtu na rok 2026 bylo zejména nižší než původně očekávané inkaso v roce 2025,“ uvedla pro Echo24 mluvčí MF Gabriela Krušinová.

Konkrétně došlo ke snížení predikce spotřebních daní z tabákových výrobků o 0,4 miliardy korun, z lihu o 0,9 miliardy a z piva o 0,2 miliardy. Důvodem snížení byl pokles spotřeby jednotlivých výrobků. MF analyzovalo příčiny nedovýběru spotřební daně z lihu. To lze dle vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) na dotaz deníku Echo24 z minulého týdne přičítat jak trendu nižší spotřeby alkoholických nápojů, tak naddimenzovanými predikcemi v období minulého vedení MF.

„Celní správa se navíc na tuto oblast zaměří jako na jednu ze svých absolutních priorit. Při přípravě střednědobého výhledu státního rozpočtu na roky 2026–2027 již byl trend klesající spotřeby alkoholických nápojů zohledněn,“ řekla Echu Krušinová.

Celní správa posílí daňové kontroly, které se budou více zaměřovat na konkrétní problémy, například nelegální výrobu, přeshraniční nákupy nebo zneužití denaturovaného lihu. Cílem je podle MF lépe reagovat na skutečná rizika na trhu, místo plošného zpřísňování pro všechny. „Budoucí kroky tak budou spočívat spíše v cíleném řízení rizik a realistickém nastavování daňové politiky než v dalším plošném zvyšování zdanění. Do budoucna se tak chceme soustředit hlavně na cílená opatření a rozumné nastavení daní, spíš než na další automatické zvyšování sazeb pro všechny výrobky bez ohledu na situaci na trhu,“ vysvětlila Krušinová.

Snížení spotřební daně z lihu není v současné době předmětem úvah. Vývoj inkasa spotřební daně je dán především poklesem spotřeby alkoholu ve společnosti. Tedy se jedná o pozitivní efekt spojený s nižšími výdaji na zdravotní péči a zmírnění negativních vlivů konzumace alkoholu na společnost, vysvětluje MF.

Dopady případného dalšího zvýšení sazby spotřební daně z lihu bude možno posoudit až s odstupem času, kdy opadnou například efekty předzásobení – které se v rámci víceletého plánu přelévají mezi jednotlivými roky – a bude k dispozici delší časová řada o vývoji spotřeby alkoholických nápojů.

Ministryně Schillerová zároveň minulý týden připomněla, že kabinet již představil návrh Lex Kratom, který kromě regulace této látky počítá také se zavedením nové spotřební daně. Podle ministerstva financí by mohla přinést do veřejných rozpočtů přibližně 1,2 miliardy korun. Podle návrhu bude kratom nově podléhat spotřební dani ve výši dvě koruny za gram nebo mililitr. U koncentrovanějších výrobků, například kratomových extraktů, má sazba činit deset korun za gram nebo mililitr. „Každá návyková látka s sebou nese náklady například na léčbu. Principem spotřební daně je tyto náklady pokrýt a zároveň odradit populaci od spotřeby,“ uvedla tehdy Schillerová s tím, že spotřební daně jsou vždy ve hře, co se týče zvyšování příjmů státního rozpočtu (psali jsme o tom zde).