Ministerstvo spravedlnosti představilo ve středu ve sněmovně novelu rodinného práva, která má posílit ochranu dětí ve vysoce konfliktních rozvodech, kde je často přítomno i domácí násilí. Návrh, který by měl být během středy nahrán do systému, zamíří do připomínkového řízení a vláda dle slov ministra Jeronýma Tejce (za ANO) počítá s jeho účinností od začátku příštího roku. Součástí změn má být možnost rychlejší reakce soudů v situacích, kdy je dítě psychicky ohrožené nebo odmítá kontakt s jedním z rodičů, důslednější zohledňování domácího násilí při rozhodování o rodičovské odpovědnosti či vznik mezioborových týmů propojujících soudy, OSPOD, školy, psychology nebo policii.

Ministr Tejc uvedl, že cílem návrhu je přesněji definovat nejlepší zájem dítěte. „Chceme dát přednost zájmům dítěte před zájmy rodičů,“ řekl. Podle něj dnes děti často doplácejí na konflikty rodičů a soudy potřebují jasnější pravidla pro rozhodování. Nově má zákon výslovně zmiňovat bezpečí dítěte, jeho názor nebo ochranu citového vývoje. V případech domácího násilí má soud povinně posuzovat, zda nejsou důvody pro omezení či zbavení rodičovské odpovědnosti toho násilného z partnerů.

Ministerstvo zároveň představilo nový systém takzvaných checklistů a risk map pro rozpoznávání domácího násilí. Nástroj dle nich vznikl ve spolupráci právníků, psychologů, psychiatrů i odborníků z intervenčních center a má soudcům pomoci jednotně vyhodnocovat rizikové situace v rodinách. Pracuje s konkrétními projevy fyzického, psychického nebo ekonomického násilí a pomocí barevného „semaforu“ upozorňuje na míru rizika. Podle ministerstva má jít o podpůrný nástroj, nikoliv o automatizované rozhodování.

Otec Viktorky by „svítil“ červeně

Tejc uvedl, že projekt vznikl přímo ze zkušeností některých soudů a ministerstvo jej nyní organizačně podporuje. V souvislosti s případem malé Viktorky, která byla odebrána pěstounce a vrácena biologickému otci navzdory varováním o jeho kriminální minulosti a závislostech, ministr uvedl, že právě podobné situace mají nové nástroje pomoci odhalovat. „Když jsme případ nebohé Viktorky dali do tohoto systému, tak u toho otce vyšel jednoznačně červený semafor,“ ilustroval Tejc fungování semaforu. Zdůraznil ale, že konečné rozhodnutí bude vždy na soudci.

Případ Viktorky, ke kterému došlo v druhé polovině března, se stal v posledních týdnech jedním z hlavních symbolů debaty o fungování českého opatrovnického systému. Kritici dlouhodobě upozorňují na pomalost soudních řízení, nejednotnost rozhodování, nedostatečné sdílení informací mezi institucemi a přílišný důraz na práva biologických rodičů na úkor bezpečí dítěte. Na ministerstvu práce a sociálních věcí kvůli podobným případům vznikla komise pro nepřirozená úmrtí dětí, jejíž součástí je i nový dětský ombudsman Martin Beneš, který obecné problémy systému popsal pro Echo v jiném textu.

Do debaty se zapojila i vládní zmocněnkyně pro lidská práva a předsedkyně poslanců ANO Taťána Malá, podle níž domácí násilí nesmí být považováno za soukromý problém dospělých. „Musíme chránit děti dřív, než domácí násilí přeroste v tragédie,“ uvedla. Podpořila také vznik jednotnějšího systému řízení OSPOD, protože jednotlivé úřady podle ní dnes postupují rozdílně a pracovníci často čelí složitým případům bez dostatečné metodické podpory. Jako příklad zmínila situace, kdy se po změně příjmení rodiče automaticky mění i pracovník OSPOD, což podle ní komplikuje kontinuitu práce s rodinou.

„Pokud vy ten případ znáte x let a najednou ho předáváte někomu, kdo o tom neví vůbec nic, jenom proto, že se změnilo jméno, tak to za mě je věc, kterou je opravdu potřeba změnit,“ zmínila jeden z problematických bodů současného fungování. Právě spolupráci v této záležitosti s Tejcem, pod jehož resort se mají přesunout v rámci transferu agend úředníci zabývající se lidskými právy z úřadu vlády, což bylo v posledních dnech v některých médiích silně kritizováno, označila zmocněnkyně Malá za příklad, jak může do budoucna agenda příkladně fungovat a „dělat dobré věci“.

Vládní novela vzniká paralelně s návrhem skupiny zákonodárců z horní parlamentní komory okolo senátorky Hany Kordové Marvanové (BEZPP). Senátoři taktéž navrhují posílení ochrany dětí, důslednější zohledňování domácího násilí či psychických poruch rodičů a rychlejší zásahy soudů. Tejc ale uvedl, že ministerstvo se na jejich návrhu nepodílelo a má k němu „nějaké odborné výhrady“, které nechtěl blíže specifikovat. Současně však připustil, že kvalitní části senátního návrhu mohou být během legislativního procesu převzaty formou pozměňovacích návrhů. Malá následně uvedla, že mezi vládní a senátorskou iniciativou nevnímá zásadní konflikt. Úpravu rozvodového řízení, která se týkala primárně bezkonfliktních rozchodů, předložila již na konci minulého období tehdejší ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS). Čelila ovšem kritice části odborníků, že novela mohla zhoršit postavení právě ve vysoce konfliktních rozvodech.