Svět zažívá bezprecedentní pád porodnosti. Celkově 71 procent lidí žije v zemích, kde je míra plodnosti pod úrovní reprodukce. Ta se běžně uvádí jako 2,1 dítěte na ženu. Světová míra plodnosti byla v roce 2023 podle OSN 2,25. Ekonom působící na Pensylvánské univerzitě Jesús Fernández-Villaverde tvrdí, že ve skutečnosti je světová plodnost již na 2,18. Dodává, že je potřebná světová míra plodnosti k dosažení reprodukce ve skutečnosti 2,2 kvůli vysoké úmrtnosti v chudších zemích. Planeta je dle něj již nyní pod úrovní reprodukce. Zdůvodnění tohoto celosvětového trendu jsou různá, od průmyslové revoluce až po následky covidové pandemie. Nyní se na scéně objevil další možný viník – mobilní telefony.

Autoři Caitlin K. Myersová a Ezekiel Hooper využili faktu, že mobil, který rozpoutal smartphonovou revoluci, iPhone od Applu, byl zpočátku dostupný pouze u amerického operátora AT&T. Porovnali tedy míru plodnosti v oblastech pokrytých signálem AT&T s těmi nepokrytými a došli k závěru, že dostupnost iPhonu vedla k propadu počtu narozených dětí. „Dostupnost iPhonu vedla ke snížení porodnosti o 4,5–8,0 % ve věkové skupině 15–19 let a o 3,2–6,6 % ve věkové skupině 20–24 let, přičemž u starších věkových skupin byl pokles statisticky významný, avšak menší,“ píší autoři. „Celkově rozšíření iPhonu vysvětluje 33–52 % poklesu obecné míry plodnosti u žen ve věku 15–44 let. Důkazy z národních průzkumů zaměřených na využití času a sexuální chování naznačují, že iPhone vedl ke snížení osobních kontaktů, zvýšení využívání pornografie a poklesu frekvence sexuální aktivity,“ dodávají. Závěr je tedy, že chytré telefony velkou měrou přispěly k propadu porodnosti.

Studie má ale i své kritiky. Hlavní výhrady jsou dvojí. Zaprvé, pokrytí AT&T se logicky zaměřovalo na velká populační centra. Tedy studie ve skutečnosti neměří rozdíl plodnosti mezi vlastníky iPhonů a těmi, kdo je neměli, ale mezi městem a vesnicí. Za druhé v roce 2008 udeřila velká finanční krize. Lidé tedy neměli děti, protože se měli hůře.

Autoři tvrdí, že neměřili rozdíl mezi městem a vesnicí. Porovnávali i města se signálem AT&T a ta, která ho neměla, a rozdíl v porodnosti se projevil i tak. A jestli příčinou propadu porodnosti byla hospodářská krize, proč nezačala zase růst, když krize skončila?

Kritici také namítají, že propad porodnosti je dlouhodobý trend, který se začal projevovat dávno před rozšířením mobilů. „Poklesy plodnosti na konci 20. století byly často mnohem prudší než ty, které pozorujeme v posledních desetiletích. Podle údajů Světové banky klesla v Jižní Koreji úhrnná plodnost mezi roky 1971 (kdy činila 4,5 dítěte na ženu) a 1987 (kdy dosáhla 1,5 dítěte na ženu) o celé tři děti na ženu. Od roku 2007 však poklesla z 1,3 na 0,7 (v roce 2024). Ve Spojeném království klesla plodnost z 2,9 dítěte na ženu v roce 1964 na 1,7 v roce 1977, tedy o 1,2 dítěte na ženu. V nejnovějších dostupných datech činila 1,4. Jde sice o další pokles, ale zdaleka není tak prudký jako v 60. a 70. letech,“ uvádí třeba Elizabeth Nolanová Brownová v magazínu Reason. Dodává, že v mnoha zemích propad porodnosti nekoreluje s dostupností chytrých telefonů. „Například v Itálii klesla celková porodnost z 2,4 v roce 1971 na 1,2 v roce 1995, poté mírně vzrostla na 1,4 a pod tuto hranici se dostala až v roce 2017.“

Zastánci teze, že za méně dětí mohou mobily, třeba ekonom a bloger Noah Smith, argumentují, že nynější pokles porodnosti je kvalitativně jiný. Zatímco v minulosti to bylo důsledkem toho, že ženy měly méně dětí, nyní je to tím, že čím dál více lidí nemá děti vůbec. A i když v minulosti byl propad porodnosti i znakem modernizace, ženy měly méně dětí, protože se rozhodly chodit do práce a studovat, nyní to postihuje země, které se na tuto úroveň ještě nedostaly. „Indie se nachází pod hranicí reprodukce. Latinská Amerika začíná připomínat Evropu. Porodnost v Mexiku je nižší než v Americe. Spojené státy, které se dlouho bránily trendu nízké porodnosti mezi bohatými zeměmi, právě dosáhly rekordního minima 1,57. Islám není žádnou ochranou; porodnost na Blízkém východě se propadá. Jediným regionem s vysokou porodností je nyní Afrika, jejíž porodnost klesla z více než 7 na méně než 4 a klesá mnohem rychleji, než kdokoli očekával,“ píše Smith. „Ať už je příčina jakákoli, nemůže jít o něco lokálního a úzce regionálního. Nemůže to být důsledek americké velké recese, konfuciánské kultury ani čehokoli jiného. Musí to být něco, co současně ovlivňuje celý svět, a tím se okruh možných příčin značně zužuje,“ myslí si. Dle Smithe je jednoznačně touto příčinou smartphone.

Souhlasí s ním Eric Levitz, píšící pro levicový server Vox. Tvrdí, že propad porodnosti souvisí s nárůstem počtu single lidí. „K tomuto jevu dochází dokonce i v hluboce patriarchálních společnostech, jako je Saúdská Arábie. Nelze jej ani snadno připsat ekonomickým otřesům; počet romantických vztahů klesl jak v zemích s vysokým, tak s nízkým růstem, v rozvinutých i rozvojových ekonomikách, v zemích, kterými otřásla krize z roku 2008, i v těch, které z velké části nezasáhla. Smartphony se naopak ocitly ve správný čas na správném místě.“

Analýza Financial Times dodává další data k tezi, že za současný pokles porodnosti mohou chytré telefony. „Například porodnost u teenagerů a mladých dospělých v USA, Velké Británii a Austrálii se na počátku 21. století v zásadě neměnila, ale od roku 2007 začala výrazně klesat. Stejný pokles nastal ve Francii a Polsku kolem roku 2009 a v Mexiku, Maroku a Indonésii kolem roku 2012. Dosavadní pozvolný pokles porodnosti v Ghaně, Nigérii a Senegalu se v letech 2013 až 2015 změnil v prudký propad. Všechny tyto zlomové body se časově shodovaly s masovým rozšířením smartphonů na místních trzích.“

Stále tu máme země, které do trendu nezapadají. Izrael si jako jediná rozvinutá země na světě udržuje porodnost nad 2,1 a chytrých telefonů se tam rozhodně neštítí. Přímé důkazy, že mobily přispívají k propadu plodnosti, tedy chybí. Těch nepřímých je ale habaděj.