Prezident Petr Pavel nedávno připustil, že Česká televize a Český rozhlas nakonec mohou být financovány ze státního rozpočtu, samotný model podle něj automaticky neznamená ztrátu jejich nezávislosti. Za zásadní považuje, aby zákon obsahoval dostatečné pojistky a zajistil médiím předvídatelné financování. Takový to postoj od „lídra opozice“, jak je hlava státu z koaličních lavic někdy nazývána, u tématu, jež se pro opoziční subjekty a jejich voliče stalo symbolem vládních snah o „ovládnutí státu a podrývání demokracie“, překvapilo. Pavel totiž ještě před několika málo týdny mluvil trochu jinak. Na výrok nyní pro Echo zareagovali někteří lídři opozice i iniciativa hájící veřejnoprávní média.

„Já rozhodně neříkám, že když budou veřejnoprávní média financována ze státního rozpočtu, tak to automaticky znamená ztrátu jejich nezávislosti, ale musíme najít takové pojistky, mají je třeba některé severské země, například Finsko, které tu nezávislost opravdu garantovat budou,“ řekla hlava státu v nedávném rozhovoru pro CNN Prima News. Jaké pojistky má přitom na mysli, prezident blíže nespecifikoval. Přitom ještě 21. srpna před budou Čs. rozhlasu mluvil prezident o tom, že "veřejnoprávní média dnes opět čelí tlaku na omezení jejich svobody a nezávislosti, byť plíživějšímu, než jak ji představovali rusky hovořící vojáci se samopaly."

Předsedkyně poslaneckého klubu opozičního STANu Michaela Šebelová pro Echo označila Pavlův postoj za jeho osobní názor, sama převod financování pod státní rozpočet nadále odmítá.

„Osobně považuji převedení financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet v podmínkách ČR za chybný krok, stávající systém je plně vyhovující a nestojí státní rozpočet ani korunu,“ uvedla. Změnu podle ní navíc nedává smysl prosazovat v době vysokých rozpočtových schodků. „Pokud tedy není cílem ČT a ČRo ovládnout doslova za každou cenu,“ dodala předačka opozice. Podobně se pro Echo vyjádřila pirátská poslankyně Andrea Hoffmannová. Podle ní musí veřejnoprávní média zůstat nezávislá na vládě a politické moci. Má za to, že přesun financování pod státní rozpočet by vytvořil přímou politickou páku na jejich fungování. „Z peněz daňových poplatníků je budeme platit tak jako tak. Rozdíl je v tom, jestli budou média kontrolovat vládu, nebo vláda média,“ tvrdí. Považuje to za „jednoznačné ohrožení svobody a demokracie“. Další tři sněmovní opoziční subjekty na zaslaný dotaz nereagovaly.

Změny postojů nehodnotí

Na potřebu odborné debaty a konkrétních záruk nezávislosti upozorňuje také iniciativa Veřejnoprávně, která deklaruje, že se dlouhodobě staví za nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Její koordinátorky Pavla Kubálková a Lucie Pávová přitom nechtějí hodnotit, zda politici své postoje v čase mění. „Nepřísluší nám hodnotit, pokud a jak politici mění svoje postoje. Zajímáme se jen o to, aby obě média veřejné služby zůstala nezávislá a stabilní,“ sdělily redakci. Právě stabilita a nezávislost jsou podle iniciativy při případné změně systému klíčové. „Od začátku říkáme, že jakýmkoli změnám musí předcházet dostatečná odborná debata a musí být jednoznačné záruky toho, že Česká televize a Český rozhlas zůstanou nezávislými,“ uvedly Kubálková s Pávovou. „O vládním návrhu ale odborná debata neproběhla a neobsahuje záruky nezávislosti,“ dodaly.

Vláda plánuje zrušit koncesionářské poplatky a nahradit je financováním ze státního rozpočtu, změna se ale od roku 2027, od kdy byla původně plánována, již téměř jistě nestihne – dojde k ní pravděpodobně až o rok později. Předseda sněmovního mediálního výboru František Talíř (KDU-ČSL) Echu minulý týden sdělil, že zrušení poplatků od ledna nebude možné prosadit. „My prostě budeme bránit jakýmkoliv změnám ve financování veřejnoprávních médií, protože ty změny vedou k jediné věci, a sice k jejich podmanění. A to my odmítáme,“ řekl. Za jedno z rizik změny považuje Talíř postupný tlak. Míní, že pokud vedení institucí a jejich zaměstnanci nebudou vědět, s jakým rozpočtem mohou počítat, může to ovlivňovat jejich fungování. „Snažit se je dostat do nějaké křeče, ty instituce, ty jejich ředitele, tím, že právě nebudou vědět vlastně s jakým rozpočtem můžou pracovat, tak to je jeden z těch způsobů, jak ta média nakonec ovládnout,“ uvedl.

Vládní návrh zákona o financování veřejnoprávních médií, kterým ruší dosavadní poplatkový systém a převádí financování ČT a Českého rozhlasu (ČRo) na státní rozpočet, koaliční kabinet schválil v polovině června. Návrh přiznává obou médiím zhruba o 15 procent méně peněz, než se kterými hospodaří po loňském zvýšení poplatků. Rozpočty obou institucí se mají snížit proti letošku celkem o 1,4 miliardy korun a podle ČT a ČRo to povede k omezení výroby pořadů a propuštění 450 až 700 zaměstnanců ze 4250.