Kolik bude nový systém superdávky ve skutečnosti stát, patří od začátku reformy mezi hlavní otevřené otázky. Odhady ministerstva práce se v minulosti pohybovaly od miliardové úspory až po několik miliard korun dodatečných výdajů. Nyní se poprvé objevila ucelenější čísla z měsíce, kdy už stát vyplácel novou dávku nejen novožadatelům, ale také dosavadním příjemcům původních podpor. V srpnu bylo vyplaceno přibližně 276,2 tisíce dávek v celkovém objemu zhruba 2,1 miliardy korun. Pokud by se taková měsíční úroveň hypoteticky držela po celý rok, znamenalo by to výdaje kolem 25,2 miliardy korun. To je dokonce méně, než s čím pro příští rok počítá návrh státního rozpočtu. Takový přepočet je však zatím pouze orientační a skutečný účet se může v dalších měsících výrazně změnit.

Právě srpen přinesl první ucelenější pohled na náklady nového systému. Ještě v červenci stát vyplatil přibližně 50,9 tisíce superdávek v objemu 329,1 milionu korun. V tu dobu šlo stále pouze o novožadatele, zatímco dosavadní příjemci čtyř rušených podpor zůstávali v přechodném režimu. Od srpna už však superdávka plošně nahradila příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě. Meziměsíční výdaje proto vyskočily přibližně o 1,8 miliardy korun.

Nová data tak zároveň umožňují první srovnání se staršími odhady. Ještě před spuštěním plného provozu se zdálo, že by srpnová výplata mohla dosahovat přibližně 2,31 miliardy korun. Tento orientační propočet vycházel z očekávaných přibližně 238 tisíc domácností mezi starožadateli a 66 246 domácností mezi novožadateli. Skutečná srpnová výplata ve výši zhruba 2,1 miliardy tak byla asi o dvě stovky milionů nižší.

Určitý pohled pak nabízí srovnání s návrhem státního rozpočtu na rok 2027. Ten počítá na dávku státní sociální pomoci s částkou 29,181 miliardy korun. Pokud by se výdaje držely přesně na srpnových 2,1 miliardy měsíčně, celoroční účet by dosáhl asi 25,2 miliardy, tedy zhruba o čtyři miliardy méně. Jenže návrh rozpočtu už představuje odhad celého roku provozu, zatímco srpnové číslo zachycuje jediný měsíc bezprostředně po přechodu velké části příjemců do nového systému a měsíční výdaje se velmi pravděpodobně budou záhy měnit.

I samotných rozpočtovaných 29,181 miliardy korun by znamenalo určitý pokles proti poslednímu celému roku fungování starého systému. V roce 2025 stát na čtyři později sloučené dávky vydal dohromady přibližně 34,36 miliardy korun. Pokud by se tedy návrh rozpočtu naplnil, šlo by o snížení výdajů přibližně o 5,2 miliardy, tedy asi o 15 procent. Proti roku 2024, kdy čtveřice dávek stála zhruba 31,56 miliardy, už by rozdíl činil pouze kolem 2,4 miliardy korun.

Ještě menší rozdíl vychází ve srovnání s rokem 2023. Tehdy stát na příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě vydal přibližně 29,12 miliardy korun. Rozpočtovaný účet superdávky na rok 2027 je tedy prakticky totožný. Nový systém by se podle nynějšího návrhu mohl dostat pod rekordní náklady posledních let, nikoliv však zpět k částkám před prudkým růstem dávkových výdajů. V roce 2022 totiž původní čtveřice stála přibližně 17,7 miliardy a v roce 2021 zhruba 14,23 miliardy korun.

Velkou nejistotu kolem konečného účtu ukazovaly už původní propočty ministerstva práce z minulého volebního období, kdy se superdávka zaváděla. Podle jeho upřesněného odhadu mohla reforma proti starému systému znamenat na jedné straně úsporu přibližně 2,5 miliardy korun ročně, na druhé straně ale také dodatečné výdaje až kolem 7,4 miliardy. Ještě původní vládní návrh v nejdražší variantě pracoval s růstem nákladů dokonce o 8,2 miliardy korun. Rozdíly mezi scénáři vycházely mimo jiné z toho, kolik lidí začne po zavedení jediné žádosti skutečně čerpat veškerou pomoc, na kterou mají nárok.

Právě to je jeden z důvodů, proč nelze ani nynější srpnovou částku jednoduše vynásobit dvanácti a považovat výsledek za nový odhad ročních nákladů. Počty příjemců se ještě mohou měnit. Z více než 333 tisíc žádostí dosavadních příjemců původních dávek byla před spuštěním ostrého provozu superdávka přiznána přibližně 238 tisícům domácností. Téměř 100 tisíc domácností se tedy mezi příjemce tehdy alespoň prozatím nedostalo. Část z nich se může proti rozhodnutí odvolat nebo podat novou žádost s novějšími údaji.

Do výsledného účtu navíc začnou brzy zasahovat další změny. Někdejší příjemci původních dávek budou v říjnu poprvé znovu dokládat aktuální příjmy a náklady na bydlení. U části domácností se tak může výše podpory změnit, případně mohou o nárok přijít. Současně se mají změnit pravidla pro podporu na bydlení a rozšířit okruh takzvaných zranitelných domácností. Jen tyto úpravy mohou podle důvodové zprávy zvýšit výdaje až o tři miliardy korun ročně. Vyšší ochranu má podle ministerstva práce díky jedné ze změn získat přibližně 28 238 domácností a jejich podpora se má zvýšit v průměru o 2216 korun měsíčně.