Evropa by měla soustředit větší část investic do vývoje vlastního systému protivzdušné obrany podobného americkému Patriotu. Po skončení hlavního jednání summitu NATO v Ankaře to uvedl premiér Andrej Babiš. Právě ochranu proti balistickým střelám označil za jednu z největších bezpečnostních výzev, na kterou podle něj upozornil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Opětovné vyvolání otázky Grónska po slovech amerického prezidenta Donalda Trumpa premiér nezaznamenal.

„Evropa by měla koncentrovat peníze a soustředit se na výzkum. Vím o dánsko-francouzském projektu, který je strašně důležitý. My budeme vystupovat s tím cílem, abychom ty peníze věnovali hlavně protivzdušné obraně,“ řekl Babiš po skončení zasedání Severoatlantické rady. Podle premiéra se během summitu ukázalo, že právě obrana proti balistickým střelám bude jednou z hlavních priorit evropských armád.

„Prezident Zelenskyj řekl, že Ukrajina je schopná zasahovat cíle po celém území Ruska pomocí dronů, ale že hlavní problém představuje protibalistická ochrana. Vyzval Evropu, aby investovala do protivzdušné obrany. Balistické střely jsou největší problém. Viděli jsme to i při útocích Íránu,“ uvedl Babiš. Premiér zároveň zopakoval, že Česká republika nebude přispívat na navrhovaný balík vojenské pomoci Ukrajině ve výši 70 miliard eur ročně.

„Návrh sedmdesáti miliard eur oceňujeme v tom, že každý stát se rozhodne sám. My na té částce participovat nebudeme,“ řekl. Podle něj by se Evropa měla více zaměřit na společný vývoj a výrobu vojenské techniky místo současného roztříštěného systému. „Možná bychom se měli zamyslet nad tím, abychom výrobu více koncentrovali,“ dodal. Na dotaz Echo24 se Babiš vyjádřil také k opětovným výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa o Grónsku. Připomněl, že v minulosti uvedl, že ostrov by měl zůstat součástí Dánského království, současné Trumpovy výroky ale podle svých slov nezaznamenal. „To jsem nezaznamenal. Vím, že vznikla nějaká arktická aliance Spojených států, ale na summitu o tom nevím,“ odpověděl premiér.

Rozpočet na obranu se navýší

Jedním z hlavních témat summitu bylo také navyšování obranných výdajů. Generální tajemník NATO Mark Rutte před jednáním uvedl, že spojenci přecházejí od plánování k naplňování závazků a že evropské státy a Kanada v letech 2025 a 2026 zvýší obranné výdaje o dalších 258 miliard dolarů. Členské státy zároveň jednaly o cestě k cíli vydávat do roku 2035 celkem pět procent HDP na obranu a související bezpečnostní výdaje. Babiš ale znovu připustil, že Česká republika letos dvouprocentní hranici podle metodiky NATO s největší pravděpodobností nesplní. „Tento rok se budeme snažit, ale nevidím to moc reálné. Na příští rok ale počítáme s tím, že dvou procent konečně dosáhneme. Rozpočet obrany navýšíme o 36 miliard korun,“ uvedl.

Ve svém vystoupení před spojenci podle svých slov nechtěl kritizovat předchozí kabinet, přesto připomněl, že jeho vláda nechce opakovat chyby z minulosti. „My jsme tady vystupovali za Českou republiku. Nikoho jsme nepomlouvali. Ale lhát nebudeme, protože se to nevyplácí,“ prohlásil premiér. Po jednání zároveň odmítl spekulace, že by česká delegace čelila kritice kvůli nízkým obranným výdajům. „Žádný kartáč nebyl. Prezident Trump byl velice příjemný, jako obvykle. I generální tajemník Mark Rutte byl po vystoupení všech delegací spokojený a dal to najevo,“ řekl.

Babiš se vrátil také k úterní společenské večeři, kolem níž se v Česku vedl několikaměsíční spor o účast prezidenta Petra Pavla. Upřesnil své ranní výroky, že u samotného stolu se skutečně vedly převážně neformální rozhovory, před večeří ale využil příležitosti k řadě bilaterálních setkání. „Ten spor byl zbytečný. Důležité je, že jsme tady vystoupili jednotně za Českou republiku. Mohl jsem mluvit s řadou evropských lídrů a odvezli jsme si řadu podnětů,“ uzavřel premiér.