V Británii se zhroutil většinový volební systém. A tím pádem i systém dvou stran, které se střídaly u vlády. Když se tu najednou objevilo pět stran, jedna s 28 procenty případných voličů (Reform) a další čtyři v průměru s 15 až 20 procenty, tak už ani ta jedna velká nemá výhodu své dominance a nedokáže je tak jako kdysi z voleb vytěsnit.

Dříve bylo možné získat absolutní většinu ve sněmovně s 31 procenty (Thatcherová) a současný premiér Starmer získal s 33 procenty dvě třetiny všech poslanců (411 ze 650). Systém se nyní chová, jako by byl poměrný, neboť ty malé strany jsou zabydlené ve svých tradičních obvodech, kde je ani taktické hlasování nezlikviduje, lidé tam i v minulosti umanutě volili ty své (ačkoli neměli šanci na výhru) a nyní mohou hravě zvítězit třeba jen s 25 procenty, jako by to byla jejich panství.

Kořeny rozpadu Spojeného království jsou hluboké, většina komentátorů se zabývá pouze symptomy. V Británii už 9 milionů lidí v produktivním věku (16-59) nepracuje, žijí tak jako moje dcera z dávek nebo z podpory rodičů, práci nehledají. Mládež je naivní a uvěřila slibům ekonomických utopistů znárodnit veřejné monopoly (dopravu, energie, vodu), zavést milionářské daně a základní bezpracný příjem. Je totiž frustrovaná drahým bydlením a většina nemůže získat hypotéku jako kdysi její rodiče. V obchodech se masivně krade, na ulici nemůžete vytáhnout mobil, policie je bezmocná. Zdravotnictví placené z rozpočtu se zbyrokratizovalo a nefunguje, 30 procent čekatelů na operaci se jí nedožije. Městská doprava přelidněných měst je přetížená, školy přeplněné dětmi bez znalosti angličtiny dobře nefungují.

Vláda pod palbou kritiky za víru v „lidské právo imigrantů na přijetí do společnosti" se pochlubila statistikou imigrace, jež vykázala za minulý rok pokles o 171 000 přistěhovalců. Bohužel pouze NETTO, čili po odečtení vystěhovalců. Jenže mezi příchozími je 627 000 (77 procent) lidí z neevropských zemí, zatímco z Británie emigrovalo 400 000 rodilých Britů a Evropanů a tento trend už několik let stoupá. Takže výměna obyvatel běží dál a vliv politického islámu pod ochranou levice bude sílit.

Palestinismus a antisemitismus se staly volebním programem agresivní strany zelených, která přetahuje muslimské voliče Labour a slibuje otevřené hranice. Spojené království ztrácí svůj evropský charakter a možná se rozpadne na tři státy. Naděje, že se elita vychovaná genderismem, kultem univerzálního lidstva a ekonomickým rovnostářstvím na britských univerzitách vzpamatuje a získá zpět morálku i zdravý rozum, valná není. Možná ji probudí tak jako kdysi nadcházející hospodářský úpadek.