Přesuny amerických vojáků v Evropě nejsou formou trestu. Řekl to dnes podle médií šéf americké diplomacie Marco Rubio na jednání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance. Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že pošle dalších 5000 vojáků do Polska, USA však již před třemi týdny ohlásily, že o stejný počet sníží velikost svých jednotek v Německu. Média v minulosti spekulovala, že důvodem stažení vojáků z Německa je Trumpova snaha potrestat evropské spojence za jejich neochotu zapojit se do války na Blízkém východě.

„Spojené státy mají nadále globální závazky, které musí plnit, pokud jde o rozmístění našich sil, a to nás neustále nutí přehodnocovat, kam naše jednotky umístíme. Nejde o žádný trest, je to prostě součást běžného postupu,“ řekl novinářům Rubio.

Později Rubio podle agentury Reuters řekl, že rozhodnutí o umisťování amerických sil nejsou politická. Spojené státy podle něj neustále přehodnocují svou vojenskou přítomnost po celém světě a rozhodnutí o rozmístění sil jsou technická. Přesuny sil se navíc podle něj uskutečňují v koordinaci se spojenci USA. Severoatlantická aliance podle něj musí být cenná i pro USA. Model rozmístění sil však nepřišel přímo na přetřes na dnešních jednáních ve Švédsku, dodal šéf americké diplomacie.

Ačkoliv americký ministr vyloučil, že se jedná o trest, sám dnes novinářům sdělil, že Trump je z evropských spojenců kvůli malé podpoře v blízkovýchodním konfliktu zklamán. „Prezidentovy názory, respektive jeho zklamání z některých našich spojenců v NATO a z jejich reakce na naše operace na Blízkém východě, jsou dobře zdokumentovány. Bude to třeba vyřešit, ale dnes se to projednávat nebude,“ dodal Rubio.

Generální tajemník NATO Mark Rutte dnes novinářům odmítl sdělit podrobnosti o plánech Spojených států snížit vojenskou podporu pro případ velké krize. Šéf NATO pouze uvedl, že podíl Spojených států na silách NATO, které členské státy dávají k dispozici, aby mohly být aktivovány v případě konfliktu nebo jiné závažné krize, byl jedním z bodů jednání.

Dnešní zasedání aliančních ministrů zahraničí je zejména přípravou na nadcházející červencový summit NATO v Ankaře. Jednání se dotkne navyšování obranných výdajů, posilování bojeschopnosti jednotlivých členských zemí a zvyšování průmyslové výroby.