Srbsko se díky své poloze, nové infrastruktuře a dohodám o volném obchodu stalo významnou logistickou a investiční branou Balkánu. Podle vedoucího obchodně-ekonomického úseku české ambasády v Bělehradě Pavla Daňka má ambici být výkladní skříní země Expo 2027, na němž chce Česko zaujmout pavilonem zaměřeným na vesmírné technologie a cestu Aleše Svobody do vesmíru. Přestože Bělehrad rozvíjí vztahy s Čínou a dalšími partnery, Evropa zůstává pro srbský export klíčová a podpora vstupu do Evropské unie stoupá, míní diplomat.

Expo 2027 má být jedním z největších projektů v novodobé historii Srbska. Co by se muselo stát, aby bylo považováno za velký úspěch a dobrou prezentaci země?

Srbové Expo 2027 prezentují jako největší světovou akci roku 2027. V tomto roce není olympiáda, ani žádné mistrovství světa ve významném sportu. Z jejich pohledu se tedy v daném roce nebude konat žádná událost s větším počtem návštěvníků než Expo. Takto je to také prezentováno veřejnosti. Mají potvrzenou účast minimálně 139 zemí, což je na malé Expo rekordní počet. Je to velice podobné číslo, jako byl počet účastníků velkého Expa v Ósace.

Největší rozdíl vidíme v účasti evropských států. Paradoxně bude evropské Expo v Srbsku mnohem méně evropské než Expo v Ósace, alespoň pokud se bavíme o účasti evropských zemí. Co by se muselo stát, aby bylo vnímáno jako úspěch? Myslím, že se především musí uskutečnit. Pokud proběhne tak, jak je v současné chvíli plánováno, bude pro srbskou administrativu velkým úspěchem už samotné konání akce, dokončení areálu včas a samozřejmě naplnění očekávané návštěvnosti.

Proč se Expa v Srbsku neúčastní tolik evropských zemí jako vzdáleného Expa v Ósace?

Často to souvisí s politikou daného státu. Například Finové mají politiku, že se neúčastní žádného malého Expa. V mnoha dalších případech je tomu podobně.

Tématem Expa jsou hry. Co lze říci o připravovaném českém pavilonu?

Od 1. června letošního roku máme nového komisaře, kterým byl vybrán filmový producent Kryštof Šafer. Českou účast a náš pavilon pojal jako cestu ke hvězdám se zaměřením na vesmír a vesmírné technologie. Leitmotivem má být cesta Aleše Svobody do vesmíru, která by se měla uskutečnit příští rok v rámci vesmírné mise. Právě na jeho osobě a cestě do vesmíru chce český pavilon stavět prezentaci České republiky.

Věříme, že to z nás udělá poměrně unikátního účastníka, protože téma vesmíru pravděpodobně nebude mezi ostatními pavilony dominovat. Můžeme také dodat, že hlavním tématem celého Expa je hra pro lidství a inovace. Je zde snaha soustředit se na moderní technologie, informační technologie a různá chytrá řešení.

Proč bylo zvoleno právě toto vesmírné téma?

To je myslím otázka především na komisaře. Z jeho pohledu je to něco, co nám pomůže odlišit se od ostatních účastníků. Je to výrazné téma, se kterým je možné pracovat také v rovině public relations a využívat ho při komunikaci s mezinárodními návštěvníky i místní populací. Vnímal ho tedy především jako příležitost odlišit se, zvýraznit a zaujmout.

Které české firmy s dlouhou tradicí působení v Srbsku považujete v současnosti za nejúspěšnější?

Největší je určitě skupina PPF a její působení v oblasti telekomunikací v Srbsku. Dále můžeme poukázat na společnost CE Industries a její Beohemiju ve Zrenjaninu nebo na společnost Mattoni a její investici do největšího výrobce pitné vody v Srbsku, společnosti Knjaz Miloš. Velice výrazní jsou také čeští developeři, například SEBRE, UDI Group a další. Vidět je rovněž skupina CPI a její síť nákupních parků STOP SHOP. Mohli bychom dále pokračovat. Česká republika je v tomto segmentu velice významná. Patříme mezi deset největších investorů v Srbsku a takové postavení máme jen málokde.

Dá se z jejich působení odvodit nějaký klíč k úspěchu? Co by se od nich mohly naučit další firmy?

Může to posloužit jako motivace pro další české firmy, aby do Srbska přišly. Česká republika tam má opravdu dobré postavení. Obraz českých investorů je výrazný a v současné chvíli se opírá také o silnou podporu na vládní úrovni. Vztahy se Srbskem jsou nyní velice dobré a intenzivnější, než byly v minulosti. Právě na tom se dá dále stavět.

Většina veletrhů, které se v Srbsku konají, i většina podnikatelských misí spojených s cestami českých ústavních činitelů do země jsou mezi firemními účastníky velice populární a žádané. Často máme problém uspokojit všechny zájemce.

Srbsko bývá často vnímáno především politickou optikou. Zároveň je ale jednou z nejúspěšnějších zemí regionu, pokud jde o získávání zahraničních investic. V čem je Srbsko při přitahování investorů lepší než jiné balkánské země?

V první řadě můžeme poukázat na velikost Srbska, které je v oblasti západního Balkánu největší zemí. Historicky hrálo v regionu centrální roli. Investoři, kteří do Srbska přicházejí, tak často přicházejí s tím, že budou působit pro celý region. To je historicky dané, ale Srbsku se zároveň v poslední době dařilo zintenzivňovat spolupráci jednak s evropskými investory, ať už se bavíme například o německých firmách investujících do automobilového průmyslu, jednak se soustředilo na asijské investory. Zejména investice z Číny vzrostly opravdu výrazným způsobem. Nevidíme zde ale pouze je, nýbrž také Japonce či investory z dalších asijských zemí. Srbsko v tomto směru odvedlo poměrně velký kus práce. A jak říkáte, je to vidět na první pohled.

Premiér Černé Hory Milojko Spajić řekl na návštěvě ČR, že kde je vakuum, je prostor zaplňován jinými mocnostmi. Dotaz novinářů směřoval k červnovému summitu EU-Západní Balkán, kde český premiér hovořil o odklonu balkánských zemí od Ruska a Číny. Černohorský lídr v Kramářově vile… pic.twitter.com/hNdJAmh6yJ

— Dominik.Stein (@DomiSteinPrague) July 24, 2026

O Srbsku se často mluví právě jako o logistické bráně celého Balkánu. Pomáhá mu především poloha a velikost, nebo jsou za tím i další faktory?

Srbsko je logistický uzel. Leží na hlavní logistické trase ze střední a západní Evropy do jihovýchodní Evropy, dále do Turecka a na Kavkaz. Poloha je tedy v podstatě zásadním faktorem, který Srbsku pomáhá. Přidávají se k tomu rostoucí investice do infrastruktury a výstavba nové dálniční sítě, která se za posledních deset až patnáct let rozšířila o stovky kilometrů. Další věc, kterou investoři hodnotí velice pozitivně, je celková jednoduchost fungování.

Co investory nejčastěji přesvědčí, aby v Srbsku začali působit?

Dříve to byla zejména cena práce. To byl jeden ze základních argumentů, proč do Srbska jít. Tato komparativní výhoda už ale v současné chvíli nehraje takovou roli, protože platy v Srbsku výrazně rostou. Důležitá byla také poměrně dobře promyšlená politika vlády, pokud jde o pobídky pro zahraniční investory. Potom můžeme poukázat také na celkovou blízkost trhu.

V čem je tedy nyní Srbsko konkurenceschopnější než země Evropské unie?

Srbsko se snaží poukazovat na to, že má poměrně velké množství dohod o volném obchodu. Má například dohodu o volném obchodu s Tureckem, začala implementace dohody o volném obchodu s Čínou a vyjednává se celá řada dalších dohod, například s Egyptem. Právě na to se Srbové snaží poukazovat. Může to pro ně být velkým plusem. Když postavíte továrnu v Srbsku, budete moci exportovat na spoustu dalších trhů, se kterými má Srbsko dohody o volném obchodu.

Před svou současnou misí jste působil v Turecku. Přestože jde o odlišné trhy, v čem je působení v Srbsku pro české firmy jednodušší a v čem je naopak složitější než v Turecku?

Myslím si, že je tam poměrně nečekaná podobnost v chování a mentalitě lidí. Oba státy velice citlivě vnímají mezilidské vztahy a přátelství. Často například říkám, že se v Srbsku nekupuje nejlepší produkt, ale produkt od nejlepšího kamaráda. V tom jsou si Srbové s Turky dost podobní. Blízké jsou si tyto dvě země také důrazem na rodinu a dlouhodobé přátelské vazby.

Je tedy získávání důvěry v Srbsku dlouhodobějším procesem?

Ano, rozhodně. Není možné počítat s tím, že úspěšného obchodu nebo prosazení se na místním trhu dosáhnete rychle. Jak jsem říkal, často tam neprodáváte cenou ani kvalitou, ale přátelstvím a dlouhodobými vazbami, které musíte budovat. Úvodní investice do trhu tak může být pro začínající podnikatele vyšší než na ostatních trzích Evropské unie.

Členství v Evropské unii bylo dlouho hlavním cílem Srbska. Je to stále ekonomický cíl, nebo už spíše určitý symbol?

Deklaratorně to stále cíle, je. Srbové se nadále účastní přístupového procesu do Evropské unie. Můžeme také vidět stoupající podporu srbského členství v EU, která podle posledních průzkumů přesahuje 50 procent, což historicky nebývalo. Minimálně srbští občané tedy vnímají Evropskou unii v tuto chvíli lépe než před deseti lety. Atraktivita Evropy stoupá.

Vnímá to podobně také srbský byznys?

Určitě. Obchod zde samozřejmě hraje zásadní roli. I přes rostoucí a zintenzivňující se vztahy s partnery z Asie a dalších regionů je Evropa pro Srbsko z hlediska exportu stále zásadní. Myslím si, že si všichni uvědomují, že tomu ani v budoucnu nebude jinak.

Před několika týdny byl český premiér v Černé Hoře na summitu Evropské unie a západního Balkánu, kde se mluvilo především o Albánii a Černé Hoře. Srbský prezident Aleksandar Vučić byl ale zmiňován například v souvislosti s nákupem bojové techniky z Francie, což pan premiér označoval za znak odklonu od Ruska. Srbsko je na geopolitické mapě poměrně unikátní: obchoduje s Evropskou unií, Čínou i dalšími hráči. Může být tato vícevektorová politika modelem do budoucna i pro další státy?

Když jsme nedávno diskutovali s jedním představitelem srbské státní správy, shrnul to jednou větou: Jakmile nás do Evropské unie přijmete, rádi odstoupíme od dalších dohod, které jsou s členstvím v EU v rozporu. Do doby, než v Unii budeme, ale chceme mít vícevektorovou politiku a nespoléhat se pouze na jednoho hráče.

Což je pragmatické. Srbsko zároveň dlouhodobě trápí odliv talentů. Co musí nabídnout mladým a vzdělaným lidem, aby neodcházeli do západní Evropy?

Je to problém, který Srbsko trápí poměrně dlouhou dobu. Odliv mozků je výrazný a viditelný. Často souvisí nejen s kvalitou života v Srbsku, ale také se spokojeností s politickou situací v zemi. Co by Srbsko mělo udělat? Asi nejlepším lékem by mohlo být zintenzivnění snahy o přistoupení k Evropské unii. Tím by padla řada přetrvávajících překážek, ať už pro volný pohyb osob, nebo pro další oblasti.

Není ale míč také na straně Evropské unie? Srbsko může své snahy zintenzivňovat, ale chce se Unie v současné chvíli vůbec rozšiřovat?

Míč je na obou stranách. Můžeme se ale podívat na Černou Horu. Myslím si, že je příkladem toho, že když se snahy zintenzivní skutečně upřímně a dosáhnou požadované úrovně, je možné výsledku dosáhnout. Srbsko je samozřejmě mnohem složitější případ a roli v jeho situaci hrají další faktory. Myslím si ale, že v konečném důsledku to možné je.