Vláda Andreje Babiše (ANO) opakovaně hovoří o tom, že deficit pro letošní rok musel být vyšší než dovolovala pravidla rozpočtové odpovědnosti, protože není možné zastavit investice a říci lidem, že se nedočkají třeba nové dálnice. Podle expertů ale většina letošních veřejných investičních výdajů padne jako každý rok na pouhou obnovu toho, co se během roku opotřebuje. Objem skutečně nových investic je prý něco kolem stovky miliard korun neboli lehce přes procento HDP. Každým rokem se tak kvůli jednomu z nejrychlejších zadlužování v EU zvedá objem peněz na obsluhu dluhu. Jen letos na úrokových nákladech centrální vláda podle Národní rozpočtové rady (NRR) zaplatí zhruba 123 miliard korun.

Vláda podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) věří, že ozdravit veřejné finance se podaří skrze nastartovanou ekonomiku. Součástí je velký objem státních investic. „Naše velmi dobře hodnocená hospodářská strategie obsahuje celou řadu nástrojů na nakopnutí ekonomiky. I proto nechceme zrušit investice. Pan (předseda NRR) Hampl sedí vedle mě a říká, ať některé stavby nerealizujeme. To máme ty stavby zavřít a zahrabat? Říct lidem, že nebudou mít tu dálnici, na kterou čekali pět let? Nesmysl,“ uvedla pro Echo24 Schillerová.

Letošní deficit 310 miliard vláda opakovaně hájí tím, že je potřeba investovat. Že bude tlak na rozpočet velký i v příštím roce, je jasné už nyní. „Naši koaliční partneři i my máme představu, že to budeme držet pod kontrolou, ale investiční nároky jsou obrovské. Já budu dělat maximum pro to, aby se to takzvaně neprojídalo, budu držet na uzdě provoz. Proto tak spěchám s EET, rozjeli jsme digitální daňovou kobru. Boj s šedou ekonomikou je pro nás velké téma. Ale máme tady opravdu obrovské množství investic, nároky ze SFDI, budeme mít i nějaké železnice, chystáme velké investice v oblasti zdravotnictví. Žádné číslo vám nemohu potvrdit, bylo by to neprofesionální,“ dodala Schillerová s tím, že bez investic se ekonomika nenastartuje.

Premiér Andrej Babiš v pondělí na dotaz Echa připustil na příští rok vyšší deficit oproti letošku. „Pokud nechceme zastavit dálnice, zastavit investice, nechceme nakupovat léky a nechceme omezovat důchody. Samozřejmě jsme zdědili nějakou pozici a snažíme se získat dodatečné příjmy do rozpočtu skrze boj proti šedé ekonomice, respektive EET 2.0,“ uvedl Babiš. Naznačil tak mimo jiné problém, na který upozorňují někteří ekonomové: vysoké deficity nejsou jen na investice, ale částečně i na běžné výdaje státu.

Za investice se podle něj v debatách často chybně považují tzv. kapitálové výdaje, kterým je například i to, když se na ministerstvu kupuje nové auto, pokud armáda kupuje letadlo nebo pokud se asfaltuje silnice. „Mohl bych namítnout, že se jedná o typické provozní výdaje zajištující chod a hlavní funkce státu,“ uvedl Bárta.

Příkladem zřejmé investice, která je svojí povahou velmi specifickou, a to i z účetního pohledu, je podle Bárty návratná finanční výpomoc na výstavbu jaderné elektrárny Dukovany II. „Nejedná se totiž o výdaj v pravém slova smyslu, jde o půjčku, a tak např. vůbec nevstupuje do maastrichtského deficitu veřejných financí a neovlivňuje výdajové rámce, ačkoliv samozřejmě ovlivní výši veřejného dluhu. Jak již samotný instrument financování ze strany státu napovídá, měla by to být věc návratná,“ vysvětlil Bárta.

Od začátku pandemie koronaviru Česko kupí stamiliardové deficity a tím rostou právě i výdaje na obsluhu státního dluhu. „Centrální vláda letos na úrokových nákladech zaplatí zhruba 123 miliard korun. Tyto náklady nominálně samozřejmě porostou, a to jak z titulu zvýšené výpůjční potřeby státu (jednoduše řečeno vyšších schodků), tak i z titulu vyšších sazeb, za které se bude emitovat dluh nový a refinancovat dluh starý,“ vysvětlil Bárta. Pro srovnání, třeba v roce 2021 ještě dosáhly výdaje na obsluhu státního dluhu hodnoty 42,2 miliardy korun.