Na obloze se v následujících dnech odehraje hned několik pozoruhodných úkazů, které potěší nejen astronomy, ale i běžné pozorovatele. Ve čtvrtek půjde o obtížné pozorování velmi tenkého srpku Měsíce, v pátek pak o jeho výrazné přiblížení k Venuši. Viditelné bude i zodiakální světlo, které se v našich podmínkách objevuje jen výjimečně. Podmínkou bude trpělivost, dobrý výhled a také trochu štěstí na počasí.

Ve čtvrtek večer se nabízí mimořádná astronomická výzva: pokusit se zahlédnout velmi mladý srpek Měsíce krátce po západu Slunce. Ten zapadá kolem 19:10 SEČ, a tak začíná doslova závod s časem. Ideální okamžik nastává zhruba kolem 18:30, kdy bude Měsíc jen několik stupňů nad obzorem. Čím západněji se přitom pozorovatel nachází, tím má větší šanci na úspěch.

Úkol to ale nebude snadný. Obloha bude ještě relativně světlá, s postupujícím soumrakem sice bude Měsíc lépe viditelný, zároveň však bude rychle klesat k obzoru, kde jeho jas pohltí hustší vrstvy atmosféry. Klíčové proto bude najít místo s ničím nerušeným výhledem směrem k západu, ideálně z vyvýšené polohy, upozorňuje Pavel Gabzdyl ze serveru In-počasí.

Pokud se čtvrteční pokus nezdaří, další – a v mnohém atraktivnější – příležitost přijde v pátek 20. března, tedy v den jarní rovnodennosti. Nízkou večerní oblohu tehdy ozdobí neobvyklá konstelace Měsíce a planety Venuše, která v těchto dnech jasně září.

Krátce po 18:30 SEČ bude možné na západě spatřit Venuši nad obzorem, zatímco o něco níže se objeví tenký měsíční srpek. Celý úkaz potrvá více než hodinu a obě tělesa zapadnou přibližně kolem 20. hodiny. Zatímco ve čtvrtek má být malá oblačnost v pátek už může přijít oblaků více.

Nadcházející večery však nenabídnou jen setkání Měsíce s Venuší. Až do 20. března je možné na obloze pozorovat také tzv. zodiakální světlo – méně známý, ale velmi působivý jev. Jde o sluneční světlo rozptýlené na prachových částicích v rovině ekliptiky, tedy v rovině, v níž obíhá Země kolem Slunce.

„Protože jsou (částice) rozprostřeny především v rovině ekliptiky, promítá se nám světelný kužel na oblohu do zvířetníkových neboli zodiakálních souhvězdí. Odtud je tedy odvozen název,“ uvedl astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Připomněl, že v oblastech poblíž rovníku je zodiakální světlo pozorovatelné po celý rok, protože nikdy nesvírá s obzorem tak malý úhel, aby se ztratilo nízko nad obzorem.

Jev je nejlépe vidět v místech, kde je čistý vzduch a minimum umělého osvětlení. „Můžeme jej spatřit přibližně hodinu po západu Slunce nad západním obzorem jako neostrý bílý kužel světla táhnoucí se od obzoru do výšky až 60 stupňů, kde se nachází hvězdokupa Plejády v souhvězdí Býka,“ řekl astronom.

Zatímco čtvrtek by měl nabídnout spíše jasnou oblohu, páteční večer už může být podle předpovědí více oblačný. O to víc se vyplatí nenechat si první příležitost ujít.