Končí Česko jako pivní velmoc? Možná ano. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven je produkce piva na patnáctiletém minimu a pivovary mění strategii, jelikož mladá generace dává přednost pivním speciálům, ovocným radlerům, nealkoholickým variantám a méně stupňovým pivům. To ale neznamená, že se mladí lidé najednou stali „čistými“. Ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb Matěj Hollan pro Echo24 řekl, že dospívající naopak více inklinují k drogám a dalším digitálním závislostem.

Pivovary za loňský rok uvařily 19,96 milionu hektolitrů piva, ale trend je klesající. Podle dat Českého svazu pivovarů a sladoven se produkce meziročně snížila o 4,3 procenta a oproti předcovidovému roku 2019 je nižší o 1,6 milionu hektolitrů. Ještě výmluvnější je spotřeba: každý Čech loni vypil v průměru 121 litrů piva, tedy o osm velkých piv méně než o rok dříve.

Zásadní proměna se odehrává především v preferencích. Mladší generace už nepřistupuje k pivu jako k samozřejmému společenskému rituálu v hospodě. Místo „desítek a dvanáctek“ častěji sahá po nealkoholickém pivu, radlerech nebo pivních speciálech. Pije méně, ale vybíravěji.

Roste zájem o pestrost nabídky, chuťové experimenty i zdravější životní styl. „Důraz se přesouvá od kvantity ke kvalitě. Češi v posledních letech kladou větší důraz na střídmost, častěji se věnují zdravému životnímu stylu. A když už na pivo vyrazí, zajímá je spíše pestrost nabídky a hlavně kvalita než kvantita. Dokazuje to i dlouhodobý růst zájmu o nealkoholická piva nebo mírný nárůst zájmu o pivní speciály,“ shrnuje výkonný ředitel svazu Tomáš Slunečko.

Nealkoholické pivo, ještě před dekádou okrajová záležitost, dnes tvoří jeden z mála segmentů, který stabilně roste. Loni jeho produkce dosáhla 1,68 milionu hektolitrů a za deset let se jeho spotřeba více než zdvojnásobila. Na první pohled to může vypadat jako statistická odchylka.

Ve skutečnosti jde ale o strukturální změnu. „Je to především otázka celkové proměny životního stylu nové generace. Jde o pozitivní trend v tom smyslu, že se nekonzumuje takové množství alkoholu, ale zároveň je dnes nabídka jiných látek a digitálních závislostí daleko širší. Svět, kdy se lidé ,nakropili‘ už odpoledne, je na ústupu. I ve střední nebo starší generaci hraje roli například zdražování, ale my starší už to tak nějak ,dopijeme‘. Důležité je, že se mění i kultura pití – místo osmi nekvalitních piv si lidé dají raději tři kvalitnější, což je z adiktologického pohledu dobře. U mladých se ten ,kvantitativní‘ model pití, spojený s levnými značkami piva, vytrácí,“ uvedl ředitel adiktologické asociace Hollan pro Echo24.

To dokládají i data českých pivovarů. Samotné podniky totiž poslední dobou začínají vařit méně stupňová piva, pivní speciály, ovocné radlery a nealkoholické varianty. Poslední dobou jsou trendem i třetinky před klasickými půllitry. Možná se ale radujeme předčasně. „Lidé se nestali najednou čistými, jenom nahrazují alkohol jinými drogami. Musíme si uvědomit, že výrazně narostlo užívání nových kanabinoidů, nikotinu, kratomu a digitálních sítí. Například kratom se zde před 15 lety téměř nevyskytoval, byl to produkt jihovýchodní Asie, ale v posledních pěti letech zažívá obrovský boom. Stejně tak se mění trh s nikotinem, elektronickými cigaretami a syntetickými látkami,“ sdělil Hollan redakci.

Podle dostupných dat zároveň rostou problémy mezi mladými lidmi s duševním zdravím. „Máme tu možná nejnešťastnější generaci v historii měření, která do sebe sype všechno možné, nespí a tráví čas na sociálních sítích. Snížení konzumace alkoholu je samo o sobě skvělé a je to zájem i politiků, jako je národní protidrogový koordinátor Pavel Bém nebo ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Nicméně ty propady duševního zdraví u mladých jsou extrémní a alkohol za nimi primárně nestojí,“ uzavírá Hollan. Podle Zprávy o alkoholu za rok 2024 až desetina Čechů a Češek nad 15 let pije každý den nadměrné dávky alkoholu.

Češi opouští hospody, pivovary chtějí snížit DPH na čepované

Pivo se také pije jinde. Zatímco dříve byla hospoda přirozeným centrem konzumace, dnes se těžiště přesouvá domů. V gastronomii se loni vypilo jen 28 procent piva, zatímco ještě před deseti lety byl poměr mezi hospodou a domácí spotřebou vyrovnaný.

Tento posun má konkrétní dopady. Zatímco pivovary hledají nové produkty a segmenty, hospody – zejména na venkově a v menších městech – ztrácejí zákazníky. Pokles spotřeby v podnicích se přímo promítá do jejich ekonomiky. Jejich případný zánik by pro místní znamenal ztrátu pracovních příležitostí, ale i omezení společenského života a oslabení sociálních vazeb.

Příjmy z nápojů přitom tvoří klíčovou část jejich tržeb. Pivovarníci proto tlačí na vládu. Navrhují snížení DPH na čepované pivo a obecně stabilnější podmínky pro gastronomii. Argumentují nejen ekonomikou, ale i sociálním rozměrem, tedy že hospoda není jen místo konzumace alkoholu, ale i prostor pro setkávání.

Svaz mluví také o ekonomickém přínosu gastronomie a pivovarnického sektoru. Pivovarnický výrobní řetězec každoročně odvádí na daních 29 miliard korun a vytváří pracovní příležitosti pro více než 60 tisíc lidí. „Žádáme, aby vláda pivovarnictví vnímala jako strategický sektor, který má nejen ekonomický, ale i společenský význam. Chceme otevřít debatu o snížení DPH na čepované pivo a celkovou stabilizaci podnikatelského prostředí v gastronomii,“ prohlásil ředitel pivovarnického svazu Slunečko.

Ministerstvo financí ale zatím podobný krok odmítá. Podpora gastronomie má jít jinou cestou – například snížením DPH na nealkoholické nápoje nebo daňovými úlevami jinde. Čepované pivo mezi prioritami není. Vláda Andreje Babiše (ANO) má pomoc gastro sektoru v programovém prohlášení, slibuje sjednocení DPH na stravovací služby nebo osvobození dobrovolného spropitného zaměstnancům od odvodů na sociální a zdravotní pojištění a od daně z příjmů.

Změna se netýká jen Česka. Podobný vývoj sledují i tradiční pivní země jako Německo nebo Belgie. Klesá i export českého piva, loni o více než osm procent. Stejně jako v minulých letech tvořily loni největší část celkové spotřeby ležáky stupňovitosti 11 až 12, a to 59 procent. Výčepní piva stupňovitosti 7 až 10 tvořila více než třetinu spotřeby a kategorie pivních speciálů 5,4 procenta.

To vše dohromady vytváří obraz pivní velmoci, která se sice nerozpadá, ale mění. Už to není země bezedných půllitrů a přeplněných hospod, ale spíše laboratoř nových chutí, stylů a návyků. Paradoxně právě v době, kdy byla česká pivní kultura zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR a aspiruje na zápis do UNESCO, se její každodenní podoba proměňuje.