Tento týden předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila zprávu o bezpečnosti dětí online, kterou si nechala vypracovat. Varovala před dopadem sociálních sítí na psychiku mládeže s tím, že by mělo u mladých dojít k omezení přístupu na sociální sítě, které jsou pro mladé škodlivé. Ve zprávě se navrhuje hranice 13 let věku pro přístup na sociální sítě. S tím by podle šéfky Komise měla pomoci i aplikace na ověřování věku, kterou chce spolu s přijatými doporučeními Komise představit v následujících měsících. První zveřejněná verze aplikace přitom byla prolomena hackery krátce po zveřejnění. Evropská komise reagovala ujištěním, že se jedná o zkušební verzi. Současnou aktualizovanou verzi však hacker opět prolomil krátce po zveřejnění díky doplňku v prohlížeči Chrome.

„Současný stav, tedy svět, ve kterém i nadále umožňujeme velkým technologickým firmám neomezený přístup k našim dětem, jen odsoudí další generaci k ještě větším psychickým problémům, závislostem a utrpení. Data to jasně dokazují. Po celé Evropě tráví mladí lidé před obrazovkami čtyři až šest hodin denně. Šest hodin každý den – to v součtu znamená 20 let jejich života,“ uvedla v projevu von der Leyenová.

Pomoci s ochranou mladistvých by podle von der Leyenové mohlo například časové omezení přístupu dětem na sociální sítě. Zmínila rovněž, že mnoho členských států už požaduje společný evropský přístup a že některé země podporují stanovení věkové hranice. Jaká by hranice měla být, zatím není jasné. Zpráva, kterou představila, pracuje s hranici 13 let s odkazem na sociální a osobnostní vývoj dítěte.

Mezi dalšími návrhy opatření, které si EK nechala vypracovat, je i například vytvoření tříd bez telefonů pro mladší děti (do 9 let) nebo vytvoření doporučení pro rodiče, jak přistupovat při představování těchto technologií dětem. Zpráva také zdůrazňuje přenesení odpovědnosti, zda dítě navštěvuje vhodný obsah na internetu, na samotné poskytovatele služeb. Ti by také měli upravit své prostředí specificky mladistvým, a to například omezením vyskakovacích oken, omezením nekonečného skrolování, omezením automatického přehrávání videí či omezení personalizované reklamy. Některé tyto body už řeší Akt o digitálních službách. Konkrétní návrhy ze zprávy, které chce převést do praxe, Evropská komise přestaví později.

Aplikaci na ověření věku i to, že některé státy k věkovým restrikcím přistupují nebo o nich jednají, však zmínila von der Leynová už nyní.

Ověřování věku může být jednou z funkcí systému tzv. Digitální peněženky (EUDIW). Ta má celoevropsky být funkční už letos. Technická řešení mají však na starost jednotlivé členské státy.

V Česku za budování státní části systému odpovídá Digitální a informační agentura (DIA), která připravuje technickou infrastrukturu včetně napojení na Národní identitní autoritu či registry. První praktické využití peněženky pro online služby se očekává začátkem roku 2027. V úvodní verzi by měla umožnit prokázání totožnosti prostřednictvím občanského průkazu, řidičského oprávnění, oprávnění zastupovat jinou osobu či právě ověření věku, uvedla agentura v dubnu. Využívání digitální peněženky bude založeno na principu dobrovolnosti, každý členský stát však bude muset občanům nabídnout vlastní řešení.

Samotná Evropská komise zveřejnila technické řešení ověřování věku pomocí aplikace už v roce 2025, kdy toto řešení začalo několik států EU testovat. Letos na jaře pak Komise zveřejnila funkční verzi. V dubnu pak vyzvala členské státy, aby ji zpřístupnily občanům co nejdříve. „Účinné ověřování věku, které zároveň chrání soukromí, je dalším dílkem skládačky, k jejímuž dokončení se pomalu blížíme,“ uvedla místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová. „Usilujeme totiž o vytvoření on-line prostředí, ve kterém budou naše děti v bezpečí a budou mít možnost ho využívat pozitivně a zodpovědně, aniž by byla omezována práva dospělých,“ dodala místopředsedkyně EK.

Bezpečnost aplikace však vzbudila pochybnosti krátce po jejím zveřejnění. První verzi se podařilo obejít bezpečnostnímu expertovi Paulu Mooreovi, načež Evropská komise uvedla, že šlo pouze o demonstrační verzi. Tento týden Moore oznámil, že obdobným způsobem obešel i aktualizovanou verzi. Tvrdí, že pomocí AI Claude vytvořil rozšíření pro prohlížeč Chrome, které dokáže systému podvrhnout údaje potřebné k ověření věku. EU upozorňuje, že se jedná o referenční verzi aplikace.

Bypassing the latest #EU #ageVerification app (2026.07-1) with a Chrome extension… again.

Despite 3 months of security hardening and genuine improvements across the board, the fundamental issue cannot be solved.

Anonymous age verification doesn‘t work. https://t.co/NSfvuQAeXz pic.twitter.com/hwRTxiZiwZ

— Paul Moore – Security Consultant  (@Paul_Reviews) July 14, 2026

Povinné ověřování věku na internetu dlouhodobě kritizuje například spolek Iuridicum Remedium, který se dlouhodobě věnuje právu na soukromí. Podle Jana Vobořila je snaha řešit problémy sociálních sítí pochopitelná, navrhované řešení však má řadu problémů. „Navrhované řešení založené primárně na ověřování věku pomocí nějaké aplikace či peněženky digitální identity má řadu problematických aspektů. Předně je třeba zdůraznit, že povinnost ověřovat věk se nebude týkat pouze dětí, ale všech, kdo k daným platformám přistupují. Dále je zde otázka ochrany soukromí, Evropská komise sice chce, aby bylo odděleno prokazování identity a prokazování věku tak, aby nebylo možné zjistit, kdo přistupoval kam, nicméně realizace peněženky digitální identity, která by k tomu měla sloužit, bude na jednotlivých státech. Vzorová aplikace byla bezpečnostně prolomena prakticky okamžitě. Navíc je zde tlak bezpečnostních složek, které by samozřejmě rády měly nějaká zadní vrátka, jak zjistit identitu osob, které na sítích působí,“ varuje Vobořil.

Sama von der Leyenová v projevu uvedla, že Evropská komise bude při stanovování pravidel přístupu mladistvých vycházet ze zkušeností členských států či Austrálie. Několik států jako Francie, Kypr či Dánsko již aplikaci v minulém roce testovaly a plánují zavést omezení přístupu k sociálním sítím na národní úrovni. Austrálie pak na konci minulého roku zakázala přístup na sociální sítě dětem mladším 16 let.

Podle prvotních zkušeností se však zákaz v Austrálii nedaří vymáhat. „Zkušenosti z Velké Británie i Austrálie ukazují, že kontrola věku je masově obcházena. A to ať už je prováděna jakoukoli metodou, například biometrickou identifikací, odhadem věku z analýzy chování či prokazováním věku nástrojem digitální identity. Například v Austrálii jsou vydefinovány konkrétní platformy, které mají omezení věku dodržovat. Logicky to vede k tomu, že děti přechází na jiné platformy, kde mohou být problematické jevy ještě hůře kontrolovatelné. Využívají se identity někoho jiného například rodiče či starších kamarádů, u biometrické identifikace se využívají různé obrázky či masky starších tváří k oklamání robotů, využívá se VPN k záměně lokalizace uživatele a tím i právního režimu,“ upozorňuje Vobořil.

Téma vlivu sociálních sítí na mladistvé řeší i vláda Andreje Babiše, která jej označuje za svou prioritu. Vláda řeší například téma zákazu mobilů na školách či omezení přístupu na sociální sítě podle věku. „Moderní technologie, včetně umělé inteligence, do výuky patří – jejich využívání však musí být vždy se souhlasem vyučujícího. Závislost na mobilech a sociálních sítích do škol nepatří; přestávky mají děti trávit aktivně a v reálném světě,“ píše vláda ve svém programovém prohlášení.