Ve věku 96 let minulou sobotu zemřel Jürgen Habermas. Byl víc než jen filozof; lze říci, že byl jedním ze symbolů kultury poválečného Západního Německa. Německa, jež složilo reparát z modernity. Vážný, ale zároveň i provokující, liberální, bezpečně vzdálený jak od temných extrémů předválečné německé duše, tak od komunismu. Byl jakýmsi Günterem Grassem západoněmecké filozofie, anebo naopak Grass byl Habermasem západoněmecké literatury, případně Joseph Beyus byl Habermasem západoněmeckého moderního umění a tak podobně.

O víkendu přicházela ocenění od osobností ze široka a daleka. Tak třeba kalifornský kongresman Ro Khanna se pochlubil, že mu Habermas napsal pochvalný odstavec na přebal jeho knihy, již si (snad) přečetl. A ocitoval Habermasova slova, jež jsou prý pro něj „severní hvězdou“: „Pokud ve mně ještě zbývá nějaká stopa utopismu, spočívá výhradně v přesvědčení, že demokracie – a veřejná debata ve svých optimálních podobách – má schopnost rozetnout gordický uzel problémů, které by jinak byly prakticky neřešitelné.“

Khanna je spolu s republikánem Thomasem Massiem hlavním iniciátorem zveřejnění kompletních vyšetřovacích materiálů Jeffreyho Epsteina, které poslední měsíce živí americkou politiku. Již jsme zmínili, jak ve snaze obhájit monstrozitu, již prosadil, přečetl na půdě Kongresu jména „mocných a bohatých mužů“, kteří přitom neměli s Epsteinem společného nic jiného, než že FBI použila jejich fotografie k identifikaci. Khanna taky v únoru v jednom podcastu upozornil na to, že existuje fotografie Epsteina na návštěvě v centrále CIA. Jenže jak zjistil web Washington Free Beacon, fotografie ve skutečnosti zachycuje Epsteina v centrále francouzského módního domu Hermès.

Khanna to nakonec uznal, přičemž vzápětí oznámil, že Epsteinův právník vypověděl v Kongresu, že správci Epsteinovy pozůstalosti vyplatili odškodné ženě, kterou Epstein 80. letech znásilnil společně s Donaldem Trumpem. Pak Khanna „upřesnil“, že Trumpa se odškodné netýkalo.

Skoro jako by si Khanna z Habermase odnesl to, že demokracie je, že něco pobuřujícího plácnete, a pokud se ukáže, že to není pravda, tak od toho je tu veřejná debata ve svých optimálních podobách, v níž na půl úst uznáte, že jste kecali, a jedete dál.

Minulý týden přinesl pozoruhodný příběh z oblasti vědy. Australan Paul Conyngham, jehož média charakterizují jako podnikatele v technologiích se zkušenostmi se strojovým učením, má psa, který onemocněl rakovinou. Když žádná terapie nezabírala, vyvinul pro něj na míru mRNA vakcínu, která růst nádoru zastavila. Neměl v tom oboru žádnou kvalifikaci, dokázal to s pomocí ChatGPT.

Postup si netroufáme popsat podrobněji, než že šlo o sekvencování zdravé DNA psa a DNA nádoru a práci s daty. A taky – a to myslím v reakcích málo zaznívalo – o otevřenost a vstřícnost několika vědců a lékařů na australských univerzitách, kteří s Conynghamem vytvořili tým.

Lze si představit kritiku, jež v dnešní době nevyhnutelně musí zaznít: Zatímco bílý australský boháč si může dovolit vakcínu na míru pro záchranu svého domácího mazlíčka, miliony dětí v chudých zemích… atd., každý umí doříct. Je to klasický příběh, na jakém se komunističtí agitátoři trénovali století, dnes používaný na technologické multimiliardáře a jiné oligarchy. Jen si představme, co by napsala Zdislava Pokorná, kdyby zjistila, že si Pavel Tykač nechal vyrobit vakcínu na míru pro svého psa. Ovšem Conyngham sice asi není chudý, ale taky žádný miliardář a přímé náklady akce odhaduje na desítky tisíc dolarů. Důležitější byl jeho intelektuální kapitál a taky sociální kapitál australské společnosti, v níž se taková objevitelská spolupráce může odehrát. A taky globalizace – jeden z australských profesorů je Islanďan, veterináře pomohla najít na dálku aktivistka z Kalifornie.

Je tu ovšem i kritika z opačné strany spektra. Miliony hloupých lidí podlehly představě, že mRNA vakcíny jsou nástrojem globalistů na zotročení lidstva, vedeni demagogy, z nichž jeden je nyní v USA členem Trumpova kabinetu. A ten zastavil státní financování veškerého výzkumu mRNA vakcín v USA.