Premiér Andrej Babiš po kritice plánovaného přesunu lidskoprávních a protidrogových agend z Úřadu vlády ČR v polovině roku oznámil úpravy původního záměru. Nově mají na Úřadu vlády vzniknout dvě kanceláře přímo pod premiérem – pro lidská práva a menšiny a pro duševní zdraví a závislosti. Zároveň kabinet změnil i plánovaný přesun agendy rovnosti žen a mužů pod resort práce, nově bude agenda spadat pod resort spravedlnosti. A Babiš vysvětlil, proč končí nynější koordinátor Pavel Bém (ODS), když jeho agenda nakonec ve Strakově akademii zůstává – premiér chce více prohibiční přístup.

Vláda o reorganizaci agendy rozhodla minulý týden a to bez předchozí širší debaty s experty. Šéfka kabinetu Tünde Bartha to médiím zdůvodnila tím, že kdyby krok avizovala dopředu, tak by se proti němu zvedla velká vlna úřednické nevole. Původní návrh zamýšlel, že by se měly odbory a oddělení zabývající se lidskými právy, menšinami či protidrogovou politikou přesunout z úřadu vlády pod čtyři různá ministerstva. Kritici ale upozorňovali, že tím stát oslabí nadresortní koordinaci témat, která zasahují více resortů najednou. Na změny upozornilo i Echo24. Babiš v pondělí uvedl, že vláda po „celotýdenních konzultacích“ a veřejné debatě plán zčásti upravila.

„Rady se nikam nepřesouvají. Co přesouváme, jsou úředníci,“ konkretizoval po jednání kabinetu premiér, který zdůraznil, že i nadále bude předsedat jednotlivým radám. Jde o poradní a koordinační orgány kabinetu. Největší změnou oproti minulému týdnu je tak vznik dvou nových kanceláří, které zůstanou na úřadu vlády. První bude určena pro lidská práva a ochranu menšin, druhá pro duševní zdraví a závislosti. Pod úřadem vlády tak podle Babiše zůstávají vládní zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá (ANO) a pro romské záležitosti Lucie Fuková. Právě Fuková pro Echo24 minulý týden uvedla, že by bylo chybou, kdyby agenda menšin nepokračovala jako meziresortní. Ve Strakově akademii má zůstat také osm úředníků a tajemníci jednotlivých rad. Premiér současně oznámil další úpravu oproti minulému týdnu: agenda rovnosti žen a mužů se nakonec nepřesune pod ministerstvo práce a sociálních věcí, jak vláda původně plánovala, ale pod ministerstvo spravedlnosti.

Samotné odbory a oddělení se však přesouvat budou, na tom se nic nemění. Problematika romských záležitostí a práv osob se zdravotním postižením přejde pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Agenda lidských práv, občanské společnosti a rovnosti žen a mužů zamíří na ministerstvo spravedlnosti. Národnostní menšiny převezme ministerstvo kultury. Úřední aparát protivládní koordinace v oblasti závislostí a duševního zdraví se přesune na ministerstvo zdravotnictví. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) oznámil vznik nové sekce duševního zdraví a protidrogové problematiky vedené vrchním ředitelem. Vojtěch uvedl, že pro jeho resort není agenda boje se závislostmi nic nového a že věří, že se vše zvládne. „Vidím tam naopak velký potenciál pro sjednocení pozic,“ dodal ministr.

Šéf kabinetu Babiš poukázal na to, že k podobným krokům již došlo v minulosti u jiných agend. „Rada vlády pro boj s korupcí má úřednický aparát už řadu let pod ministerstvem spravedlnosti a nikdo to neřeší,“ obhajoval nynější kroky premiér a pokračoval dalším příkladem: „Rada vlády pro informační společnost je pod ministerstvem vnitra, to nikdo tehdy také neřešil.“ Za změny se postavili i další ministři. „Jsem životní optimista a s těmi agendami to vidím velmi pozitivně, vnímám to jako příležitost pro všechny osoby se zdravotním postižením,“ uvedl ministr práce Aleš Juchelka (ANO) s dovětkem, že doposud úředníci pouze připomínkovaly materiály ostatních resortů. „Mým cílem naopak je, aby tyto agendy byly součástí reálného výkonu politiky, ne pouze připomínkovým místem,“ dodal ministr.

Babiš odmítl kritiku, že reorganizace ohrozí financování nebo fungování agend. „Česká republika o žádné peníze nepřijde,“ prohlásil. Kritiku části médií označil za „dezinformace“. Připomněl také, že vláda podle něj letos navýšila rozpočet na oblast závislostí o 100 milionů korun. Původní plán kabinetu vyvolal ostrou reakci zejména odborníků na lidská práva i závislosti. Ti upozorňovali, že přesun pod jednotlivá ministerstva může oslabit dekády budovaný přístup harm reduction, tedy strategie zaměřená na snižování zdravotních a společenských škod spojených se závislostmi či rizikovým chováním, aniž by nutně vyžadoval úplnou abstinenci. Právě se změnou tohoto přístupu se pojí i personální změna v této oblasti a sice, že na konci června skončí dosavadní koordinátor Pavel Bém, přičemž nahradit ho má psychiatrička Dita Protopopová.

Jak bude stát přistupovat k závislým?

Na dotaz Echa Babiš v pondělí uvedl, že chce protidrogového koordinátora. V neděli ve svém videu na Instagramu pak Babiš myšlenku rozvíjel více, kdy dokonce řekl, že nechce „prodrogového“ koordinátora. „Největší radost z té změny měla policejní protidrogová centrála, generál Jakub Friedrich (šéf národní centrály pozn. red.), ty bouchaly špunty,“ dodal Babiš k tomu, jaká byla motivace pro konec Béma, který se koordinátorem stal teprve v lednu tohoto roku. „Já jsem načetl 100 000 000 korun navíc. Takže my budeme bojovat proti drogám. Ve středu je tady kulatý stůl o kratomu,“ uvedl v pondělí premiér na dotaz redakce.

Právě proti kratomu Babiš v posledních měsících silně brojil a chtěl ho zakázat, z čehož ale nakonec sešlo, protože mu experti v čele právě s Bémem vysvětlovaly možné přínosy regulovaného prodeje. Babiš se nakonec nechal přesvědčit a uvedl, že chce nejprve vyhodnotit fungování nového systému v rámci tzv. psychomodulačních látek. Kratom je v Česku od začátku roku možné legálně prodávat pouze dospělým ve specializovaných licencovaných obchodech a za přísných podmínek, například se zákazem automatů či povinnou kontrolou věku. Zastánci takzvané racionální regulace argumentují, že systém omezuje dostupnost látky dětem a vytlačuje šedou zónu, zatímco policie a část politiků prosazují tvrdší postup kvůli zdravotním rizikům. Při Babišově obratu hrály roli i možné příjmy státu z licencí a budoucího zdanění.

Člen rady vlády v oblasti závislostí Matěj Hollan, někdejší brněnský zastupitel, na sociální síti Facebook po jednání vlády rozporoval slova ministra Vojtěcha, že by zdravotnictví mělo v oblasti závislostí širokou kompetenci. „MZ má pod sebou roky alkohol a tabák. Proto jsme na světové špici užívání alkoholu a negativních dopadů. Úřad vlády má na starosti nelegální drogy. Proto máme rekordně nízký výskyt HIV a toho nejhoršího typu žloutenky. Proto se od nás učí celý svět. MZ s tím přístupem celý čas nesouhlasí a děje se to jim navzdory,“ napsal Hollan.

„Představa, že zákaz sám o sobě něco vyřeší, je úplně mylná, vždycky byla. A teď neříkám, že některé látky nemají být zakázány třeba do 18 let, to je jasné, ale zároveň je prostě třeba vědět, že ty látky tím zákazem samy od sebe nezmizí. Je třeba vytvořit tlak na provozovatele,“ sdělil Echu někdejší dlouholetý protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, Bémův předchůdce. Právě Vobořil je zastáncem zmíněného harm reduction přístup, tedy kromě jiného též perzekuce na základě rizik pro společnost, přičemž byl jedním z proponentů toho, aby došlo v ČR k dekriminalizaci užívání a pěstování konopí do určité míry, což je platné od letošního roku.

Předseda ODS Martin Kupka, exministr dopravy a nynější stínový premiér kabinetu opozičního subjektu, se ve vyjádření pro Echo postavil spíše za regulaci než plošné zákazy návykových látek. Připomněl, že dlouhodobá česká protidrogová strategie stojí na odborných argumentech, prevenci, léčbě i sociální pomoci závislým a že stát má postupovat podle „nejlepší praxe“. Kupka zároveň dal najevo souhlas s přístupem, který prosazovali bývalí protidrogoví koordinátoři Jindřich Vobořil a Pavel Bém. „To se shodujeme,“ reagoval na připomínku, že samotné zákazy podle dvojice problém neřeší. Podle Kupky je ale také zároveň třeba rozlišovat závažnost jednotlivých drog a hledat vyvážený přístup. K dosavadní protidrogové politice státu se staví kladně, podle Kupky odvádí „hodně muziky za málo peněz“.