Od ledna začne platit jedna z posledních novinek důchodové reformy bývalé vlády Petra Fialy (ODS). Manželé a registrovaní partneři dostanou možnost společně sdílet své vyměřovací základy, z nichž se následně počítá výše starobního důchodu. Zjednodušeně řečeno si tak budou moci za část společného života rozdělit své výdělky napůl. Člověku, který během manželství vydělával méně, může opatření budoucí penzi zvýšit, tomu s vyššími příjmy ji naopak sníží. Nejde však o automatickou změnu a pravidla pamatují i na situaci, kdy se manželé později na sdílení přestanou shodovat. Stejně tak nejde říct, že by se sdílení vyplatilo všem párům, záleží na řadě okolností.

Novinka začne platit od 1. ledna 2027 a má pomoci vyrovnávat rozdíly mezi důchody partnerů, kteří během manželství dosahovali rozdílných příjmů. Typickým případem může být situace, kdy se jeden z nich více věnoval péči o děti a druhý budování kariéry. Reforma proto umožní, aby se jejich vyměřovací základy za společně posuzované roky sečetly a rozdělily mezi oba napůl.

V praxi tak například manžel s výrazně vyššími příjmy část svého důchodového nároku za dané období fakticky „přenechá“ manželce s nižšími výdělky. Její budoucí penze se tím může zvýšit, jeho naopak snížit. Jak výrazný bude dopad, záleží zejména na rozdílu mezi jejich příjmy a délce období, kterého se sdílení bude týkat. Při podobných příjmech obou partnerů bude dopad logicky malý. Podobně se pak sdílení vyplatí spíše v případě, že spolu manželé budou vyměřovací základ sdílet po dlouhé časové období.

Ne celý pracovní život a nelze si vybírat roky

Sdílení má poměrně přesná pravidla. Týká se pouze celých kalendářních let za dobu trvání svazku. Manželé si přitom nemohou vybrat například jen několik let, ve kterých by pro ně bylo rozdělení příjmů nejvýhodnější, ani jen určité měsíce.

Prvním možným obdobím je až kalendářní rok následující po roce, kdy bylo manželství uzavřeno. Pokud se tedy pár vzal například v únoru 1990, poprvé může sdílet základy za rok 1991. Posledním může být rok před tím, ve kterém je prvnímu z dvojice přiznán starobní důchod, případně rok před zánikem manželství či ukončením samotného sdílení.

Česká správa sociálního zabezpečení uvádí příklad páru, který uzavřel manželství v únoru 1990 a v němž manželka odejde do starobního důchodu v březnu 2027. Sdílet mohou období od roku 1991 nejvýše do roku 2026. Jakmile první z partnerů vstoupí do penze, další roky už společně zahrnout nelze.

Nejde tedy o rozdělení celého pracovního života. Příjmy dosažené před vznikem manželství zůstávají každému zvlášť a individuálně se promítnou do jeho penze. Sdílený vyměřovací základ se navíc za konkrétní kalendářní rok stanoví jen tehdy, pokud v něm oba manželé získali vyměřovací základ pojištěnce, tedy měli příjmy započitatelné pro důchodové pojištění.

Platnost pravidel od roku 2027 pak znamená nepříjemnou zprávu pro páry, u nichž byl alespoň jednomu z partnerů přiznán starobní důchod před 1. lednem 2027. Sdílený vyměřovací základ už v takovém případě uplatnit nelze.

Oba musí nejdříve souhlasit

Do systému se manželé nedostanou automaticky. Musí podat společné prohlášení o sdílení vyměřovacích základů na předepsaném tiskopisu a opatřit ho úředně ověřenými podpisy. Dokument je nutné během trvání manželství doručit správě sociálního zabezpečení.

Času přitom není neomezeně. Prohlášení musí být doloženo nejpozději v den, kdy první z manželů sepíše žádost o starobní důchod. Pokud manželství skončí dříve, posledním termínem je poslední den jeho trvání.

Nutnost společného prohlášení zároveň znamená, že jeden z partnerů nemůže sdílení druhému jednostranně vnutit. Pokud se na něm nedohodnou, bude se při výpočtu jejich penzí nadále vycházet z individuálních vyměřovacích základů každého z nich.

Co když se manželé rozhádají a kdy se sdílení nemusí vyplatit

V případě, že se manželé rozhodnou dohodu o sdílení zrušit, nedojde zpětně ke zrušení společného vyměřovacího základu, jelikož by tak na jednoho z manželů mohl vznikat nepřiměřený tlak ohledně propadu výše důchodu, zrušení tedy případně působí pouze do budoucna. To tak znamená, že ke změně nedojde například ani v případě úmrtí jednoho z manželů. Tím sice dojde k zániku manželství, ovšem penze už zůstane ve vypočtené výši.

Zatímco se sdílením musí souhlasit oba manželé, ke zrušení stačí prohlášení pouze jednoho z nich. Učinit ho však může jen za trvání manželství a nejpozději v den, kdy první z dvojice podá žádost o starobní důchod.

Ani zde situace není snadná. Ministerstvo práce argumentovalo tím, že v případě úmrtí tak zůstane díky sdílení pozůstalému trvale navýšený důchod. Zároveň to ale znamená, že sdílení ovlivní například výši vdovského důchodu, který se v případě úmrtí v pozdním věku stanoví z důchodu zemřelého. Podobně pak mohou být dopady změny složitější například v případě, že jeden z páru odchází do penze výrazně dříve. Pokud jde o toho lépe vydělávajícího, musí počítat s tím, že bude dlouhé roky pobírat nižší penzi, než mohl.