„Aby byl člověk svobodný, musí vzbuzovat strach. A aby vzbuzoval strach, musí být mocný,“ napsal na sociální síti X francouzský prezident Emmanuel Macron při příležitosti testu nové balistické střely schopné nést jadernou hlavici. Jestli je nejlepším nositelem této myšlenky zrovna Macron, zvláště v momentě, kdy mu zdivočelí studenti zapalují Paříž a další města, je diskutabilní. Nicméně to nic nemění na tom, že má pravdu.
Maximum podnětů při minimální expozici. Víme, co právě dělá Trump, sledujeme války, cizí rozchody i to, kterak jeden komentátor ponižuje druhého. A každý si můžeme přiložit své polínko. Sociální sítě právě toto slibovaly: demokratizaci obsahu. Třeba filozof Jürgen Habermas poznamenal, že knihtisk proměnil většinu populace v potenciální čtenáře, zatímco digitální revoluce proměnila čtenáře rovnou v potenciální autory. Jenže z dat vyplývá trend, který tuto představu komplikuje.
Koaliční poslanec Miroslav Ševčík (za SPD) ani po veřejném vzkazu premiéra Andreje Babiše (ANO) nemění svůj odmítavý postoj k návrhu státního rozpočtu na příští rok. „Ne, nezměnil,“ odpověděl Ševčík Echu na otázku, zda svůj názor přehodnotil poté, co mu Babiš připomněl podpis koaliční smlouvy. Ekonom a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru naopak tvrdí, že svým postojem naplňuje vládní program v oblasti veřejných financí.
Překladatel a literární teoretik Martin Pokorný se pustil do převodu Božské komedie Danta Alighieriho (1265–1321). V první verzi má hotov překlad úvodní části, Pekla, ukázky byly publikovány v podzimním čísle Revolver Revue. Věří, že překládat Danta má smysl i dnes, soudobý čtenář totiž může mít k Dantovi – autorovi a protagonistovi Božské komedie – v mnohém blízko.
V Evropě se stále víc mluví o vzestupu nenávisti a extremismu, mimo jiné v souvislosti s volebními úspěchy Die Linke a AfD v Německu. S tím se vrací i koncept „bránící se demokracie“: představa, že v zájmu ochrany demokratického řádu je někdy nutné omezit základní svobody, včetně svobody slova. O účinnosti cenzury v boji proti nenávisti na obou stranách Atlantiku jsme hovořili s americkou profesorkou a bývalou prezidentkou Amerického svazu pro občanské svobody (ACLU) Nadine Strossenovou.
Válka USA proti Íránu nebere konce, eskaluje i válka Ruska s Ukrajinou, která sice prohrává, ale v uplynulých týdnech se jí dařilo zasahovat ruské rafinerie. Ceny ropy a zemního plynu jsou podle expertů krok před prudkým růstem. Benzin vystoupal u pumpařů nad 45, diesel pod 50 korun za litr. České domácnosti, které topí plynem, čeká od ledna zdražení o třetinu. Babišova vláda oznamuje regulaci cen pohonných hmot od října a snížení spotřební daně z nafty. Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) deklaruje energetickou krizi.
David Ayer a Alejandro González Iñárritu mají pověst tvůrců, kteří jsou schopni natočit film poměrně slušný, ale také naprosto otřesný. A nikdy dopředu nelze odhadnout, kdy zrovna přijde jejich chvíle. Momentálně se víc věřilo mexickému rodákovi, dopadlo to samozřejmě přesně naopak. Zatímco jeho novinka Digger s Tomem Cruisem v hlavní roli patří k nejotravnějším filmům roku a je do sebe zahleděným festivalem toporné doslovnosti, snímek V srdci divočiny s Bradem Pittem ve vedlejší roli a psem v té hlavní, od něhož nikdo nic moc nečekal, je nakonec víc než příjemným překvapením.
Tématem Salonu Echa bude novela stavebního zákona, která má výrazně urychlit stavební procesy, usnadnit výstavbu, zbavit se zátěže přebytečné byrokracie. Z pohledu kritiků však novela hraje do karet developerům a způsobí rozvolnění památkové ochrany a vůbec pravidel, podle nichž by se v civilizované a kulturní zemi mělo stavět. Debata, do níž přijali pozvání architektka, urbanistka a expertka hnutí Arnika Anna Vinklárková, stavební historik a urbanista Josef Holeček a architekt a někdejší pražský primátor Jan Kasl, tedy bude o plusech a minusech zákona, ale také o tom, co vlastně a jak by se mělo v téhle zemi stavět.
Z polistopadových osobností dosud jen Václav Havel dosáhl ve veřejném životě takového postavení, aby se široce vzpomínalo jeho nedožitých kulatých narozenin. Pátého října by Havlovi bylo 90 let. A přestože odešel už před patnácti roky, jeho odkaz nebo možná domnělý odkaz zůstává přítomen ve veřejném prostoru. Je to požehnání, nebo naopak defekt? Kdyby se v prosinci 1989 nestal prezidentem, byl by dnes český veřejný prostor svázanější – nebo paradoxně naopak otevřenější?
Snad žádná literární klasika tolik neutrpěla všemožnými citacemi a parafrázemi, interpretacemi a adaptacemi. Nejlepší by bylo číst Švejka bez všeho toho balastu, jako by právě vyšel poprvé, ale to už bohužel není možné. Nebo je? U příležitosti nového vydání Haškova románu o tom debatujeme s literárními vědci Jiřím Holým a Vladimírem Papouškem, divadelní dramaturgyní Věrou Maškovou a spisovatelkou Irenou Douskovou.
Je to již čtvrtstoletí, kdy islamističtí teroristé z al-Káidy spektakulárně zaútočili na USA a rozpoutali novou dějinnou éru. Přesně 25 let po těchto událostech jsme se sešli s prorektorem CEVRO Univerzity a bývalým poradcem pro národní bezpečnost Tomášem Pojarem, politologem Romanem Jochem a expertem na terorismus z Metropolitní univerzity Praha Oldřichem Burešem, abychom debatovali o tom, jak tyto útoky změnily svět.
Praha má za sebou skoro čtyři roky pod vedením koalice ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a STAN a už za necelý měsíc voliči rozhodnou o novém složení zastupitelstva. Salon je tentokrát velkou předvolební debatou politiků pětice stran, které mají největší šanci vést metropoli. Diskuse tedy může předznamenat, jak bude vypadat souboj o hlasy Pražanů i celé nadcházející volební období. Kdo zasedne v příští koalici, co s miliardami na účtech Prahy a kdy se pohnou velké dopravní stavby? Pozvání přijali Tomáš Portlík, Tereza Nislerová, Adam Scheinherr, Radomír Nepil a Petr Hlaváček.
