Tag: Ústavní soud

Články k tagu

S Fremrem o jednu éru pozadu

Otázka: Není důležitější než zamést s Fremrem zamést s fremrismem? Třetí kostlivec z předlistopadové kariéry soudce Roberta Fremra působí, jako že vypadl podle hesla: Třikrát a dost. Nepodmíněné tresty pro Alexandera Ereta a spol. z léta 1988 v sobě zjevně nesly politický element, ale podstatou stíhání tří mladíků byl v roce 1987 vandalismus a obecné ohrožení (např. kladení kamenů na železniční trať). U masového odsuzování za nedovolené opuštění republiky, jaké v letech 1983-85 praktikoval Fremr, jsme se z nitra soudcovského stavu dozvěděli, že to je považováno za kavalírský delikt, jehož se prostě „někdo“ musel ujmout.

Fremr poslal do vězení dělníka za nadávky komunistům. Zpětně upravil rozsudek

Kauza Olšanské hřbitovy a odsouzení 172 lidí za emigraci nejsou jediná problematická místa kariéry Roberta Fremra v komunistické justici v 80. letech. Současný kandidát prezidenta Petra Pavla na post ústavního soudce odsoudil v roce 1985 na deset měsíců nepodmíněně skladového dělníka za hanobení republiky a jejího představitele.

Ředitel ÚSTR Kudrna: „Přece nikdo nikoho nenutil, aby se za normalizace stal trestním soudcem“

Některé mýty ohledně práce soudců před rokem 1989 vyvracel v rozhovoru pro Rádio Prostor ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna. Podle něj není pravda, že soudci neměli jinou možnost než odsoudit nedovolené opuštění republiky. Kudrna se zamyslel i nad celkovým postavením soudců za totality: nikdo podle něj nikoho nenutil stát se trestním soudcem. Debatu nad justicí v dobách nesvobody v české společnosti vyvolala kandidatura Roberta Fremra do Ústavního soudu.

Absurdní, nenormální. Právníci i politici cupují šéfa Nejvyššího soudu za slova o Fremrovi

Bouři nevole vyvolalo prohlášení předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho, který se nepřímo zastal kontroverzní nominace soudce Roberta Fremra na Ústavní soud. Šéf NS prohlásil, že předlistopadové rozsudky za opuštění republiky nelze hodnotit jako osobní či profesní selhání soudců, což je jeden z „prohřešků“, který teď někteří Fremrovi vytýkají. Angyalossyova slova se ale stala terčem kritiky, když se do něj pustili disidenti, právníci i politici.

Fremr zvažuje, že se vzdá kandidatury na ústavního soudce. Počká na verdikt Pavla

Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr zvažuje, že by se kandidatury vzdal. Pokud tak učiní, stane se to podle něj až poté, co jeho kandidaturu, kterou již schválil Senát, znovu vyhodnotí prezident Petr Pavel. Fremr to uvedl v pořadu Interview ČT24. Místo u ústavního soudu se mu však začalo vzdalovat kvůli pochybnostem o jeho působení v justici za totality. Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce minulý týden schválil Senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty.

Šéf Nejvyššího soudu: „Rozsudky za opuštění republiky nelze hodnotit jako selhání soudců“

Předlistopadové rozsudky za opuštění republiky nelze hodnotit jako osobní či profesní selhání soudců, míní předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy. Vynést zprošťující rozsudek nad emigranty prakticky nebylo možné, a to ani s odkazem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který soudci nemohli zohlednit. Angyalossy to uvedl ve vyjádření, které zaslala redakci Echo24 mluvčí soudu Gabriela Tomíčková.

Pavel si vyžádal informace ke Fremrovi z archivů, rozhodne podle nich

Prezident Petr Pavel požádal o informace k soudci Robertu Fremrovi z Archivu bezpečnostních složek a Archivu hlavního města Prahy. Rozhodnutí, zda Fremra jmenuje ústavním soudcem, prezident zveřejní, až se s informacemi seznámí. Pavel to uvedl na sociální síti X, dříve twitteru. Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce minulý týden schválil Senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty.

Česko už jednoho „Fremra“ mělo. Havlův kandidát rezignoval poté, co na něj vyplavala stará skripta

Aby prezidentův kandidát na Ústavní soud neprošel přes Parlament, není tak neobvyklé. Ale aby se naopak schválený nominant nestal ústavním soudem, je už výrazně vzácnější. Podobný scénář, který teď hrozí mediálně propíranému Fremrovi se v minulosti podle všeho odehrál jen jednou. Tehdejší kandidát Václava Havla na český ústavní soud nakonec rezignoval poté, co byly zveřejněny jeho dokumenty poplatné minulému režimu.

Poslední soud, s nímž stojí a padá důvěra

Prezident Petr Pavel si vzal oddechový čas na rozhodnutí, jak naloží se jmenováním kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra, na nějž vyplouvají nepěkné příběhy o jeho profesionální kariéře před rokem 1989. Hlava státu prý čeká na prověření těch informací. Už teď se ale ví dost. Prezident a jeho poradci by hlavně měli přemýšlet nad tím, co je jakési nepodkročitelné minimum u adeptů na ústavní soudce. Kde je ta hrana, pod níž se nedá jít. Ta hrana má několik vrstev. Tou úplně první je vrstva osobnostní.

Šéf ÚSTR ke kauze kolem soudce Fremra: Soudce emigrantů věděl, že porušuje mezinárodní pakt

Soudce, který odsoudil v 80. letech emigranta za nedovolené opuštění republiky, věděl, že porušuje mezinárodní pakt. V rozhovoru pro server Seznam Zprávy to v úterý uvedl ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna. Zároveň ale připustil, že se nikdy nesetkal s případem, že by soudce případ emigrace odmítl soudit nebo že by se odvolal právě na mezinárodní pakt o občanských a politických právech.

Velké selhání prezidenta a senátorů

Na Ústavní soud, nejmocnější instituci v zemi, se konečně upnula veřejná pozornost, jakou si zaslouží. Je to bohužel pět minut po dvanácté. Stále je ale ještě možná katarze a dobrý konec, pokud prezident Petr Pavel dobře pochopí, co spolu se senátory za STAN, ANO, sociální demokraty nebo SEN21 napáchal. Uzná chybu a Roberta Fremra ústavním soudcem nikdy nejmenuje. Podle ústavy na to má právo, přestože Senát už minulý týden Fremrovu kandidaturu schválil. Těsnou většinou tří hlasů. Při dovolenkově slabé účasti pouhých 67 z 81 senátorů.

VIDEO: Nově objevený film o Fremrově procesu. „Musel to stoprocentně vědět,“ říká historik

Značná část debaty, která se točí okolo případného jmenování Roberta Fremra ústavním soudcem, vychází z toho, že se měl ještě před rokem 1989 podílet na zpolitizovaném soudním procesu Olšanské hřbitovy. Fremr se hájí tím, že se rozhodnutí trestního senátu, který vedl, dle jeho vědomí nikdo nesnažil ovlivnit. Jeho kritici nicméně poukazují na to, že tehdejší Československá televize natočila o případu propagandistický dokument, a soudce tedy musel vědět, že se komunistický režim snaží proces zpropagovat.

Marketingový prezident Pavel v nesnázích

Nemohlo do dopadnout jinak: když se volí proti něčemu, ale nikoli pro něco, přijde šeredná kocovina. Vystřízlivění bude bolestné, pomalé, trpké. Je až příliš mnoho emocí zainvestováno do krkolomné a vaz lámající argumentační ekvilibristice, kdy zelená je vlastně červená, jen se zeleně tváří. Je to jen stará známá metafora s melounem používaná pro jiné chameleony, ale pro náš případ taky pasuje. Bylo jen otázkou času, kdy nově zvolený prezident selže při výkonu služby. Tím selháním je snaha o jmenování Roberta Fremra soudcem Ústavního soudu.

„Na Fremrovi se ukáže, jestli se dá minulost přemlčet. Na tahu je Pavel“

Poté, co prezident Petr Pavel avizoval, že prozatím nejmenuje ústavním soudcem poslední týdny mediálně propíraného Roberta Fremra, se nabízí, co bude následovat v nejbližší době. Česká ústava totiž se schváleným, ale stále nejmenovaným ústavním soudcem nepočítá. Podle právníků není nekompletní Ústavní soud pro následující dny překážkou, příliš dlouho by se věc ale také táhnout neměla.

Hrad i Senát jsou lajdáci

Petr Pavel v pondělí dobře udělal, když si vzal čas na posouzení nových informací o předlistopadové práci kandidáta do Ústavního soudu Roberta Fremra. Je třeba konstatovat, že případ Alexandera Ereta z roku 1988, kolem něhož se rumraj Fremr točil celý minulý týden, ani po tom týdnu věcně neznáme natolik, aby se na jeho základě dal o Fremrově způsobilosti být ústavním soudcem vynést definitivní úsudek. Proč například nebyl Eret plně omilostněn ani na počátku 90. let, kdy to mohl udělat a rozhodl se neudělat Václav Havel?

„Nemám tak dobrou paměť, snad jeden případ.“ Baxa připustil, že také soudil emigraci

Po minulosti soudce Roberta Fremra se teď řeší i někdejší rozhodování nového předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy. Ten na pondělní tiskové konferenci při návštěvě prezidenta Petra Pavla připustil, že mohl mít podobný „škraloup“, a sice že před rokem 1989 možná soudil emigraci z republiky. Video s Baxovým vyjádřením je dostupné zde, Baxa mluví přibližně v čase 12:05. Fremrovi je v poslední době vyčítáno, že se podílel na zpolitizovaném soudním procesu a soudil okolo stovky případů emigrace z Československa.

Prezidentovo rozhodnutí respektuji, vzkazuje soudce Fremr

Robert Fremr respektuje rozhodnutí prezidenta Petra Pavla ho prozatím nejmenovat ústavním soudcem, více se ale k věci vyjadřovat nechce. Deníku Echo24 to místopředseda Vrchního soudu v Praze sdělil společně s jeho mluvčí. Hlava státu v pondělí uvedla, že prozatím odsouvá Fremrovo jmenování, protože vzhledem ke kritice z posledních dní chce nejdříve prostudovat informace o soudcově minulosti před listopadem 1989. Fremr se měl podílet na zpolitizovaném soudním procesu a v 80. letech údajně odsoudil okolo stovky lidí za emigraci.

Pavel odsouvá jmenování soudce Fremra. Chce si prověřit informace z jeho minulosti

Prezident Pavel při návštěvě Ústavního soudu ohlásil, že zatím nejmenuje Roberta Fremra ústavním soudcem, třebaže jeho jmenování posvětili senátoři. Hlava státu si nejdříve chce prověřit informace o jeho působení před listopadem 1989. Plánuje se sejít se soudcovými kritiky a pročíst si dostupné informace. V posledních týdnech se totiž objevilo, že Fremr se měl podílet na zpolitizovaném soudním procesu a v 80. letech minulého století odsoudil přes sto lidí za emigraci.

„Uškodí vnímání spravedlnosti v zemi.“ Senátoři napsali dopis prezidentu Pavlovi kvůli Fremrovi

Senátoři Marek Hilšer a Hana Kordová Marvanová napsali prezidentu Petru Pavlovi osobní dopis, ve kterém ho uvědomili o nových zjištěních ohledně minulosti kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra. Ten podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než 100 osob za emigraci, což si oba státníci vykládají jako účast na politické kauze. Podle obou je jeho přítomnost na Ústavním soudě ve světle těchto zjištění nevhodná.

Nové dokumenty: Fremr za totality odsoudil přes sto lidí za emigraci, na ÚS jít nemá, tvrdí Hilšer

Senátor Marek Hilšer (hnutí Marek Hilšer do Senátu) uvedl, že kontroverzní kandidát do Ústavního soudu Robert Fremr v letech 1983 až 1985 odsoudil přes sto lidí za emigraci. Podle Hilšera tedy nemluvil pravdu, když před Senátem řekl, že nikoho za totality neodsoudil z politických důvodů. Fremrovu kandidaturu na ústavního soudce ve středu schválil Senát.

Rychetského střídá Baxa. Prezident jmenoval nového šéfa Ústavního soudu

Prezident Petr Pavel v pátek po poledni jmenoval na pražském Hradě Josefa Baxu novým předsedou Ústavního soudu. Někdejší šéf Nejvyššího správního soudu Baxa tak ve funkci po letech nahradil Pavla Rychetského. Současně s tím hlava státu jmenovala profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou novou ústavní soudkyní, která se současně stala místopředsedkyní soudu.

Izrael si všimne, že byl Fremr zvolen ústavním soudcem, říká diplomatka

Robert Fremr vybrán za ústavního soudce. Muž, kterému je vytýkán podíl na zpolitizovaném procesu Olšanské hřbitovy z léta roku 1988, ale také přístup k Izraeli, kvůli kterému ho bývalý prezident Miloš Zeman odmítl přijmout jako předsedu Nejvyššího soudu. Podle nové velvyslankyně v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové si toho židovský stát nejspíš všimne, ale zároveň by to nemělo představovat výraznější škraloup na česko-izraelských vztazích, které jsou dlouhodobě pevné.

Senátoři poslali do nejmocnější instituce manipulovatelného komunistického soudce

Je to nejmocnější instituce v zemi, nad níž už není žádná kontrola. Hlídač všeho, který už nad sebou nemá žádného hlídače. Strážcem toho, kdo se do ní dostane, je Senát. Instituce, která bývá považována za tu moudrou, rozumnou komoru parlamentu. Pojistku excesů. Její nejsilnější pravomocí je schvalovat prezidentovi jeho návrhy na ústavní soudce.

„Každý právník, se kterým jsem se bavil, mi nominaci doporučil.“ Pavel v Senátu hájil soudce Fremra

Prezident Petr Pavel ve středu v poledne dorazil do sídla Senátu, aby horní komoře předložil nominace nových ústavních soudců. Pavel při té příležitosti přednesl projev, v němž podpořil všechny navržené kandidáty včetně kontroverzní nominace místopředsedy pražského vrchního soudu Roberta Fremra. Ten nemá jasnou podporu senátorů, podle jeho kritiků se totiž před rokem 1989 podílel na politicky motivovaném procesu a na mezinárodní scéně se stavěl proti Izraeli a Spojeným státům. Pavel nicméně vyzdvihl Fremrovy ostatní zásluhy a označil ho za vynikajícího soudce.

Prezidentovu soudci Fremrovi schází soudnost

Senátoři dnes rozhodnou o dalších třech nominantech prezidenta Petra Pavla do nejmocnější instituce země, Ústavního soudu. Pár hodin před finišem to vypadá, že to tentokrát nebude taková selanka jako s první trojicí ve složení Jan Wintr, Josef Baxa a Daniela Zemanová. V druhém triu je mimořádně kontroverzní postava, kterou se podle informací dostupných večer před hlasováním senátoři chystají odmítnout. Místopředseda Vrchního soudu v Praze Robert Fremr konečně dokázal přitáhnout k prezidentovým nominacím do Ústavního soudu pozornost, kterou si to žádá.

„Umím si představit bambilion dalších.“ ODS chce stopnout Fremrovu nominaci na Ústavní soud

Nominace někdejšího komunistického soudce Roberta Fremra na Ústavní soud dál vyvolává kontroverze. Podle nejsilnější strany vládní koalice ODS může proti Fremrovi vzniknout odpor v Senátu, který teď musí prezidentu Petru Pavlovi nominaci posvětit. Podle člena širšího vedení občanských demokratů Alexandra Vondry nelze očekávat, že by senátoři strany pro Pavlova kandidáta zvedli ruce.

Doba a život soudce Fremra (a prezidenta Pavla)

Prezidentu Pavlovi není zas tak moc co závidět. Když už by dávno mělo být vše ponořeno a rozpuštěno v roztoku minulosti, vynoří se vždy z hlubin nějaký přízrak z dávných časů a připomene mu krásné mládí, jež by ale mělo raději býti zapomenuto. Jako případ soudce Roberta Fremra, jeho ideálního kandidáta na post ústavního soudce. Ještě před měsícem se o něm psalo jako o špičkovém, ba bezkonkurenčním odborníkovi, o expertovi na mezinárodní a trestní právo, jako o člověku, o kterém by nemělo být pochyb, že bude na svém místě.

Komunista na Ústavní soud? Kritiku reflektujeme, zní od prezidenta Pavla

Veřejnou i politickou diskuzí poslední dny hýbe nominace někdejšího komunistického soudce Roberta Fremra na Ústavní soud. Podle kritiků se totiž kandidát prezidenta Petra Pavla za minulého režimu účastnil zpolitizovaného soudního procesu a rozhodoval podle vůle Státní bezpečnosti. Pražský hrad teď nově přiznává, že dění okolo Fremra registruje a veškerou kritiku vyhodnocuje. Nejvíce je Fremrovi ale vytýkán podíl na justičním případu Olšanské hřbitovy z léta roku 1988.

Koalice se chystá stopnout komunistického soudce, podezřívajícího Ameriku a Izrael z válečných zločinů

Vládní koalice má v Senátu obrovskou většinu. Bez problémů může zastavit prezidentovi Petru Pavlovi kohokoliv z jeho kandidátů na ústavní soudce. Adepty mezi patnáct vyvolených s vůbec nejvyšší mocí v zemi. Nad Ústavním soudem už není nikdo. Je to hlídač, který už nad sebou nemá žádného hlídače. Proto je nutné, by ta patnáctka vyvolených byly důvěryhodné, odvážné osobnosti s jasnými hodnotami, které jsou připraveni hájit i v hodně složitých podmínkách.

„Jmenoval byste zločince.“ Pavlův kandidát na Ústavní soud začíná vyvolávat pozdvižení

Česká republika by měla stejně jako Polsko, Slovensko nebo Maďarsko zavést embargo na dovoz některých zemědělských plodin z Ukrajiny. V tiskové zprávě to uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. ČR spolu s Německem nebo Francií po úterním jednání v Bruselu možné prodloužení embarga, které zatím platí do 15. září, kritizovala. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) není dlouhodobě udržitelné a prospěšné, aby se unijní země dělily na různé kategorie podle možnosti dovozu zboží z Ukrajiny.