Osud mimořádné daně, tzv. windfall tax, kterou vláda uvalila na desítku firem, je nejistý. Největší energetické firmy a banky na ní podle původních představ měly státu odvést vyšší desítky miliard. Tak tomu ale nakonec zdaleka nebude. Vysoké danění mimořádných zisků tak může skončit už letos. Nebezpečným důsledkem této daně ale může zůstat poškození Česka v očích zahraničních investorů.
Místo několika úřadů jedno inkasní místo, na které by člověk jednoduše posílal všechny platby směřované státu. O tom se mluví už posledních skoro dvacet let. Současná vláda Petra Fialy (ODS) má vznik jednotného inkasního místa ve svém programovém prohlášení, doporučuje to také Národní ekonomická rada vlády. Logickým správcem by podle NERV bylo Generální finanční ředitelství. Proti není ani opozice.
Dlouhé diskuze o zdanění takzvaného tichého vína neberou konce. Český svaz vinařů se totiž nyní rozhodl oslovit otevřeným dopisem Evropskou komisi s žádostí o otevření dialogu o budoucnosti vinařství v rámci Evropské unie a otázce zdanění vína. S prosbou o podporu se obrátil rovněž na premiéra Petra Fialu, jehož ministr financí Zbyněk Stanjura už několik měsíců usiluje o to, aby vinaři zdanění jako jediní neunikali.
Zdanit více práci, nebo vytvořený majetek a bohatství? To je důležitá otázka při nastavování daňového mixu v každé zemi.
Daňové změny jsou citlivým politickým tématem, tím spíš, jde-li o zdanění příjmů. Dotkla se jich už opatření z loňského vládního konsolidačního balíčku a nyní Národní ekonomická rada vlády (NERV) radí pokračovat. Například zavést větší progresi u odvodů na zdravotní pojištění, těm s nižšími příjmy ulevovat, ostatní zatížit víc. NERV po loňských návrzích přišel letos s dalšími návrhy 37 opatření
Vláda Petra Fialy (ODS) má na stole další balíček opatření, která připravila Národní ekonomická rada vlády (NERV). Tentokrát jde o 37 opatření, která by měla směřovat k růstu ekonomiky. Nechybí zvyšování daní bohatým (ale také snižování daní chudým), snižování počtu vězňů, zavedení regulovaného školného na vysokých školách či legalizace marihuany. Nyní NERV s vládou řeší, jak opatření co nejefektivnější přetavit v realitu. Podle informací deníku Echo24 bude materiál zveřejněn na stránkách Úřadu vlády během dne.
Podstatnou část regulované složky za elektřinu tvoří poplatky za tzv. podporované zdroje energie. Tuto daň lidé odvádějí státu a ten ji zase platí tzv. solárním baronům, kterým slíbil dvacetiletou podporu, a tedy proplacení investice. Vzhledem k požadavkům na energetické úspory a přechod na čisté zdroje existuje politický tlak na pořizování obnovitelných zdrojů energie do domácností. Nabízí se proto otázka, proč mají lidé, kteří investovali například do solárních panelů, státu odvádět ještě speciální daň.
Velké daňové změny má každá vláda kvůli předvídatelnosti podnikatelského prostředí udělat jen jednou za volební období. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Mluvčí MF Petr Habáň pro Echo24 řekl, že nějaké změny se přece jen chystají. Své plány mají i některé vládní strany, zmiňují například opakovaně probírané zdanění tichého vína.
Vládní konsolidační balíček ovlivní výplaty zaměstnanců i příjmy OSVČ. Pro zaměstnance bude nově povinné placení nemocenského pojištění, vzroste daňová progrese a zruší se nebo zpřísní několik daňových slev. Živnostníkům zase výrazně vzrostou odvody na sociální, ale také na zdravotní pojištění. Podívejte se na přehled největších letošních změn.
V sousedním Německu je od Nového roku rušno okolo nové vyšší daně z emisí CO2. Ropné společnosti totiž tyto náklady promítají do cen benzinu a nafty a zákazníci, kteří si od ledna chtějí natankovat, tak zaplatí více. Německá vláda se navíc kvůli úsporám rozhodla skončit i s podporou paliv pro zemědělce, což v zemi vyvolalo vlnu protestů. Opětovné zdražování pohonných hmot, byť z jiných důvodů, pak hrozí i v České republice.
Placení daně z nemovitosti se kvůli platnosti vládního konsolidačního balíčku začalo týkat mnohem více lidí. Nejenže sazba daně stoupne skoro na dvojnásobek, platit ji nově budou třeba i vlastníci garáží nebo nevyužívaných staveb a pozemků. Podat daňové přiznání je navíc nutné do konce ledna. FS každoročně obdrží kolem půl milionu přiznání k dani z nemovitosti. Letos však kvůli chystaným změnám vznikne povinnost daňové přiznání do konce ledna podat dalším zhruba 100 tisícům lidem.
Finanční správa spustila specializované informační linky, na kterých se mohou lidé poradit kvůli podání přiznání k dani z nemovitých věcí. V lednu rovněž specialisté Finanční správy vyjedou do obcí, kde nejsou stálé finanční úřady, aby lidem pomohli s přiznáním na místě. Přehled telefonních linek i výjezdů je na internetových stránkách Finanční správy. Přiznání k dani z nemovitosti se podává do konce ledna, letos se dotkne většího počtu poplatníků kvůli změnám obsaženým v konsolidačním balíčku.
Čekal-li někdo příští rok klidnější, bez cenových šoků a rostoucích nákladů na provoz domácnosti, bude nepříjemně překvapen. Ceny elektřiny a plynu neklesnou, pro část lidí naopak budou ještě dražší. Všech se navíc dotknou daňové změny, které vláda plánuje, a to jak ve vyšších odvodech z příjmu, tak ve změnách v DPH, které zvýší ceny mnoha výrobků i služeb.
Potraviny od ledna zdraží, přestože klesne sazba DPH. Ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) o tom informovali zástupci obchodních řetězců. Ministr to oznámil po jednání se zástupci největších obchodníků a Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR). Prezident svazu Tomáš Prouza uvedl, že dodavatelé potravin obchodníkům již oznamují, že budou zvedat ceny o pět až deset procent. Potraviny budou od Nového roku v nové sjednocené sazbě DPH 12 procent, nyní jsou v první snížené sazbě 15 procent.
České samosprávy, tedy města, obce nebo kraje, se rozhodly pustit do křížku s ministerstvem financí a vymoci si na něm změnu takzvaného rozpočtového určení daní. Vláda Petra Fialy totiž v rámci svého konsolidačního balíčku přesměrovala část financí vybraných na daních z účtů menších celků směrem ke státu. Podle samospráv tak utíkají desítky až stovka miliard korun ročně, proti tomu jdou ale zase názory některých ekonomů, kteří mají za to, že tyto peníze jen zbytečně leží ladem, zatímco schodkový státní rozpočet by je potřeboval o dost více.
Hnutí ANO se na Ústavní soud (ÚS) kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku obrátí po Novém roce. V dnešním pořadu Partie v televizi CNN Prima News to řekl místopředseda hnutí Radek Vondráček. Kritizoval mimo jiné způsob přijetí novely v Poslanecké sněmovně. Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) není správné přenášet politické spory před soudy. Konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit stav státního rozpočtu v příštích dvou letech celkem až o 150 miliard korun, podepsal prezident Petr Pavel minulý týden.
Mnohaměsíční diskuze o zdanění takzvaného tichého vína rozstřelil nový návrh Svazu vinařů – daň nezavádět, ale místo ní stanovit minimální cenu za obsah ethanolu ve víně. Nápad, který zaštítil i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), ale naráží u dalších podnikatelů, a poněkud kuriózně i u resortu financí. Novinku oznámil Výborný po jednání v úterý po jednání pracovní skupiny ministerstva zemědělství společně s prezidentem Svazu vinařů Martinem Chladem.
Svaz vinařů místo zavedení spotřební daně prosazuje zavedení minimální ceny za obsah ethanolu ve víně. Po jednání meziresortní skupiny ke zdanění tichého vína to novinářům řekli prezident Svazu vinařů Martin Chlad a ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Podle ministra se proto skupina bude zabývat i touto variantou vedle zavádění spotřební daně. Podle Chlada je sektor vinařství specifický tím, že se ho týká speciální evropská i tuzemská legislativa.
Daňová zátěž kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku vzroste. Pohorší si zaměstnanci i OSVČ. Pro zaměstnance bude nově povinné placení nemocenského pojištění, vzroste daňová progrese a zruší se nebo zpřísní několik daňových slev. O nejvíc peněz přijdou rodiny s dětmi staršími tří let, kdy jeden z rodičů zůstává doma.
Snídaně s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou, kde jeho úřad představuje výhled české ekonomiky do příštích dvou let. Reportér České televize se ptá na vysvětlení velmi vysokého růstu daní z příjmů firem. Za prvních deset měsíců letošního roku se na nich vybralo o 47,4 miliardy korun víc než před rokem. Vzestup o 39 procent. Tak prudce neroste příjem z žádné jiné daně. Jen pro srovnání: výběr DPH stoupá proti předchozímu roku jen o tři procenta. U sociálního pojištění, což je vůbec největší příjem státního rozpočtu, je inkaso vyšší o 8 procent. U daně z příjmů fyzických osob o 22 procent.
Od ledna do září bylo podle předběžných dat České národní banky (ČNB) vyplaceno do zahraničí v podobě dividend a úroků 294 miliard korun, tedy meziročně o tři procenta více. Například banky atakují rekordní výplatu, což mimo jiné znamená, že v rámci takzvané windfall tax zaplatí místo avizovaných desítek jen jednotky miliard korun. Klíčovými plátci dividend do zahraničí jsou banky. Otázku odlivu dividend řeší mimochodem i vláda Petra Fialy (ODS) ve svém programovém prohlášení.
„Nepřinese dramatické dopady.“ Tak ministr financí Zbyněk Stanjura v Senátu označil vládní konsolidační balíček, který horní komora parlamentu ve středu schválila. Češi se nicméně i tak budou muset připravit na řadu změn, ať už jde o příjmy a odvody zaměstnanců, nebo o dohodáře, jimž brzy stát trochu zkomplikuje život.
Senát ve středu schválil vládní konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit stav státního rozpočtu v příštích dvou letech celkem až o 150 miliard korun. Soubor hlavně daňových změn nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Pokud by chtěl balíček vetovat, má na to lhůtu 15 dní. Prezident už dříve vládní snahu o konsolidaci veřejných financí uvítal. Pro schválení balíčku hlasovalo 53 ze 74 přítomných senátorek a senátorů. Zapotřebí bylo 38 hlasů.
Účetnictví, placení daní i vyplácení mezd zaměstnancům v eurech, dolarech či librách. Takovou možnost dostanou do nového roku firmy, které mají většinu tržeb v cizích měnách, a účtovat v korunách jim nepřináší velký smysl. Zcela domyšlený však návrh, který je součástí vládního konsolidačního balíčku, není.
Zaměstnavatelé nečekají a řadu zaměstnanců tak už brzy zřejmě čeká přechod z flexibilnějších úvazků například na práci na živnost. Vláda tvrdě zpřísňuje pracovní právo a další přitvrzení má přinést konsolidační balíček. Zejména v případě dohod o provedení práce, které podle Hospodářské komory využívají nejčastěji studenti, matky na mateřské či důchodci, mluví podnikatelé i daňaři o v praxi těžko splnitelných podmínkách.
Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v tuzemsku. Má to umožnit nový zákon o dorovnávací dani, který v pátek schválila Sněmovna. Zákon, který zavádí evropskou směrnici, má vstoupit v účinnost k poslednímu dni letošního roku. Do té doby ho musí projednat Senát a podepsat prezident. Státnímu rozpočtu by mohl podle předpokladů vlády přinést asi dvě miliardy korun ročně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve řekl, že kdyby Česko tuto daň nezavedlo, firmy by platily daň v zahraničí a český rozpočet by nezískal nic.
Vláda přišla s plánem, jak bude Česko v příštích letech naplňovat evropský Green Deal. K tomu nás před třemi lety přihlásil tehdejší premiér Andrej Babiš a zavázal nás tak k tomu, že do roku 2030 splníme povinnost snížit emise o 55 procent oproti roku 1990. Striktně zelené směřování EU nebude znamenat jen ještě větší zdražení emisních povolenek, konec energie z uhlí a spalovacích motorů a obrovské přerozdělování peněz. Klimatické plány se dotknou všech domácností, kterým se prodraží každodenní fungování.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hájí zvýšení daně z příjmu právnických osob o dva procentní body, které přichází v rámci konsolidačního balíčku. Podle něj nebude takové zvýšení motivem pro firmy, aby se přesunuly do zahraničí. Experti nicméně oponují a uvádí, že se se zvýšením daně sníží česká konkurenceschopnost. Stát by měl podle nich za vyšší daň nabízet lepší infrastrukturu a prostředí pro podnikání. Naloženo dostal Stanjura i od bývalého šéfa ODS Mirka Topolánka.
V rámci udržitelnosti veřejných financí díky nedávno Sněmovnou schválenému konsolidačnímu balíčku dojde mimo jiné ke značným změnám v daňovém systému. Přinášíme vám proto výběr těch nejdůležitějších změn v daních právnických a fyzických osob pro rok 2024. Vládní koalice prosadila balíček přes odpor opozice ve Sněmovně minulý pátek po několikadenním projednávání. V příštích dvou letech má podle koalice opatření zlepšit stav státního rozpočtu celkem zhruba o 150 miliard korun.
Podpora vlády Petra Fialy padá ke dnu. Není to překvapivé. Země je na tom ekonomicky nejhůř od roku 1989. Životní úroveň se za poslední tři roky propadla nejvíc z celé Evropské unie. Velké zdražování trvá už třetím rokem. To, že ceny najednou meziročně stoupají už „jen“ o 8,5 procenta, je vydáváno za úspěch. Už to samo o sobě ukazuje, z jak hlubokého pádu se zvedáme. Proti roku 2019, než začal covid, jsou ceny o víc než třetinu výš. Kvůli pádu reálných platů si lidé v průměru za to, co vydělají, koupí o 15 procent méně než tehdy. Peníze, které měli uložené v bankách, ztratily třetinu své hodnoty. To, co stálo tisíc korun, stojí najednou přes třináct set.
