Tag: Evropa

Články k tagu

Německo čelí největší vlně ilegálních migrantů od roku 2015

Do Německa loni přišlo bez dokladů 127.088 lidí, což bylo o 38 procent více než v roce 2022 a nejvíce od roku 2015, kdy země a Evropská unie čelily migrační krizi. Dnes to s odvoláním na interní zprávu spolkové policie napsal deník Die Welt. Spolková policie zatím konečnou bilanci za rok 2023 nezveřejnila. „Počet nelegálních vstupů v roce 2023 překonal i krizový rok 2016, kdy spolková policie zaznamenala takřka 112.000 lidí, kteří přicestovali nelegálně,“ napsal Die Welt.

Toto již není normální recese

Tento týden byl jeden z těch, kdy se v ekonomice zdánlivě mnoho neděje. Ale jen zdánlivě. V poslední době přišlo několik zpráv či statistik, které při správném čtení mezi řádky skládají stále zřetelnější obrázek dnešní ekonomické reality. Nezaměstnanost je v Německu velmi nízká. To neodpovídá klasické cyklické recesi. Naopak inflace je dosud nad dlouhodobým průměrem, a tato stagflace také neodpovídá klasické cyklické recesi.

Polární vír může do Česka v lednu vrátit kruté mrazy

Počátek nového roku bude převážně oblačný nebo zatažený s deštěm a přeháňkami. Na horách bude sněžit. Teploty přes den se budou šplhat k deseti stupňům Celsia, pod nulu klesnou v noci jen v úterý a v pátek. Ochlazení může přijít o víkendu, na začátku příštího týdne se mohou objevit i celodenní mrazy. Ve třetím lednovém týdnu se mírně oteplí. Srážek bude po nynějším týdnu postupně ubývat. Vyplývá to z týdenní předpovědi a měsíčního výhledu na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a jeho sdělení na sociální síti X.

Počet žadatelů o azyl v EU letos překročí milion. Nejvíc chtějí do Německa

Počet žadatelů o azyl v Evropské unii letos překročí jeden milion. V rozhovoru s německou mediální skupinou Funke to uvedla šéfka Agentury Evropské unie pro otázky azylu (EUAA) Nina Gregoriová. Během prvních deseti měsíců letošního roku vzrostl proti stejnému období loňska počet žádostí o 22 procent. Za měsíc říjen bylo nových žadatelů nejvíce za posledních sedm let. Informovala o tom dnes agentura DPA. Celkový počet bude „výrazně vyšší než milion“, uvedla ředitelka úřadu se sídlem na Maltě Gregoriová.

V Evropě má hudba drama, jaké jinde nenajdete

V sobotu uplynulo 130 let od světové premiéry Dvořákovy 9. symfonie Z Nového světa. „Novosvětská“ je dodnes jednou z nejhranějších symfonií vůbec. Jak se čeští skladatelé mohli dostat tak vysoko? A co všechno z tehdejších hudebních vzmachů v nás zbylo? Nad touto otázkou jsme zasedli s klavíristou Radoslavem Kvapilem, znalcem díla Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany či Leoše Janáčka.

UEFA a FIFA blokováním superligy porušily evropské právo, řekl Soudní dvůr EU

Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku rozhodl, že Unie evropských fotbalových asociací (UEFA) a Mezinárodní fotbalová federace FIFA blokováním plánované fotbalové superligy jednaly v rozporu s evropským právem. Podle soudců UEFA a FIFA zneužily svoje dominantní postavení tím, že hrozily sankcemi klubům a hráčům za vstup do jimi neschválených soutěží. Dnešní verdikt ale neznamená, že by byl projekt superligy oficiálně schválen.

Islámská kultura nemá v Evropě místo, tvrdí Meloniová. Musk i Sunak souhlasí

Italská premiérka a šéfka pravicové strany Bratři Itálie Giorgia Meloniová prohlásila, že pro islámskou kulturu není v Evropě místo a uvedla, že se musí vyřešit problém nelegální migrace. „Pokud tento problém nevyřešíme, tak počet migrantů bude jenom růst. To bude podkopávat naše země,“ řekla Melioniová na sjezdu italské vládní strany v Římě podle serveru Business Today. Politického setkání se účastnil také nejbohatší muž světa Elon Musk nebo britský premiér Rishi Sunak.

Drahé pražské bydlení. Za byt dáte 25 ročních platů. Nejvíce v evropských městech

Nejhůře dosažitelná koupě bytu je podle serveru Politico v Praze. Vyplývá to z grafu hlavních evropských měst, kterých se nejvíce týká krize bydlení. Čech s průměrnou mzdou na byt v metropoli musí šetřit přes 25 let. Druhé místo obsadila Bratislava, nejlevněji je v Nikósii na Kypru. Rostoucí ceny nemovitostí činí z vlastnického bydlení pro mnoho Evropanů stále nedosažitelnější sen – tento problém ještě umocňuje krize životních nákladů,

Největší Korsičan

Napoleon. Pro Brity to byl „korsický zlobr“, pro Hegela „světová duše na koni“, pro Ridleyho Scotta podpantoflák, který podřizoval zájmy Francie zájmům o vlastní ženu, tedy aspoň co můžeme soudit podle naštvaných reakcí stovek fanoušků historie na sociálních sítích. Napoleon je nepochybně jednou z největších postav dějin, gigant tyčící se nad 19. stoletím. V anglosaském světě byl dlouho prototypem nebezpečného tyrana, který zatáhl Evropu do zničující války, než ho v této roli nahradil Hitler. Pro Francouze neúnavný modernizátor, který dovedl zemi k její dějinné předurčenosti, ovládnutí celého evropského kontinentu.

Císař se zacpanýma ušima

I v šestaosmdesáti letech je režisér Ridley Scott velice zaměstnaný muž. Během posledních dvou let měly premiéru tři jeho celovečerní filmy, další projekty jsou v různých stadiích příprav, mimo jiné i pokračování Scottova slavného Gladiátora. Na tiskových konferencích si režisér zjevně užívá roli podrážděného filmového „imperátora“, který si může dovolit pozurážet úplně všechny. Nejinak to je i po premiéře jeho velkofilmu Napoleon. Požádán o reakci na nepříznivé kritiky ve francouzských médiích (v jiných zemích včetně Česka má film spíš dobré recenze), Scott odpověděl: „Francouzi, ti nemají rádi ani sami sebe.“ Prostořece vtipné. A taky docela anglické.

Záhadný zápal plic z Číny se už šíří Evropou. Napadá děti mezi 5 a 15 lety a seniory

Zápaly plic způsobené bakteriemi, které v poslední době ve větších počtech u dětí zaznamenali v Číně, se podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka objevily v jednotkách případů i v Evropě. Například v Nizozemsku je však nárůst případů zápalu plic dvojnásobný oproti minulému roku. ČR proto prověřuje dostupnost typu antibiotik, která na onemocnění účinkují. Bakterie Mycoplasma pneumoniae se běžně v Evropě vyskytuje, jde o respirační patogen. Způsobuje příznaky podobné viróze

Český prezident bude mezi nejvlivnějšími 28 osobnostmi Evropy, píše Politico

Český prezident Petr Pavel se dostal na seznam 28 nejvlivnějších osobností, které budou podle bruselského webu Politico spoluurčovat charakter Evropy v roce 2024. Redakce serveru jej označila za výrazného "jestřába" ve vztahu k Rusku a Číně, který jednoznačně podporuje Ukrajinu a volá po rozšíření NATO. Politico v Pavlově krátkém profilu zdůrazňuje, že využívá své zkušenosti z působení ve funkci šéfa vojenského výboru NATO a usiluje o efektivnější podporu pro Kyjev.

Ve Štrasburku byla otevřena nová budova Europarlamentu. Neví se, k čemu bude sloužit

Francouzská premiérka Élisabeth Borneová dnes slavnostně otevřela novou budovu Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku. Moderní budova na dohled od stávajících částí komplexu ale původně nevznikla pro účely EP a francouzská média píší, že výhodný pronájem je jen strategickým tahem Francie na udržení plenárních zasedání ve Štrasburku. Podobný názor zastávají i někteří čeští europoslanci.

Odcházení jedné politické generace v Polsku

Polské parlamentní volby byly označovány oběma znepřátelenými tábory za nejdůležitější volby v novodobé historii. Stejně jako každé volby, dalo by se říci. Historicky nejvyšší volební účast, dosahující téměř 75 % voličů, ale stěžejní význam říjnových voleb na současné směřování Polska v mnoha hlediscích potvrzuje. Z jedné perspektivy se však jednalo o volby nejméně důležité – byl to poslední přímý souboj jedné generace, která dvě dekády formovala polskou politickou scénu.

Německo chce najmout pracovníky z Afriky. „Neúspěšné vrátíme do vlasti,“ řekl Scholz

Německo má zájem o kvalifikované pracovníky z Afriky, chce jim proto nabídnout budoucnost, zároveň ale očekává hladké deportace těch neúspěšných. V pondělí dopoledne to v Berlíně na investičním summitu skupiny velkých ekonomik G20 ke spolupráci s africkými státy prohlásil spolkový kancléř Olaf Scholz. Zdůraznil také, že Německo stojí o rozvoj hospodářské spolupráce s africkými zeměmi, v nichž vidí mimo jiné velkou příležitost klimatického a energetického partnerství.

Nájezdníci, nebo okupanti?

Francouzský stratég François Heisbourg (psali jsme o jeho studii na téma „adenauerovské varianty“ ukrajinského přijetí do NATO; viz Varianta Adenauer je na stole, Echo24.cz 13. 7. 2023 – pozn. red.) je jedním z těch nemnoha vlivných Francouzů, kteří pravidelně komentují dění v angličtině. V neděli napsal na síti X, dříve Twitter, na konto současných propalestinských demonstrací v západních městech, při nichž dochází ke strhávání státních vlajek, vandalizování pomníků a podobně: „V několika evropských zemích včetně mé je zřejmě řada propalestinských demonstrantů odhodlána dokázat, že do země, kde žijí, nepatří. Daří se jim to. Politické důsledky mohou být drsné.“

Z ateistky křesťankou. Ayaan Hirsi Aliová chce zachránit Západ

Nic nemůže porazit něco, tak by se dalo shrnout poselství článku známé intelektuálky Ayaan Hirsi Aliové. Tato známá kritička islámu a členka okruhu radikálních bezvěrců známých jako Noví ateisté na webu Unherd oznámila, že se považuje za křesťanku. Není to jen popis její osobní konverze, ale také výzva, aby Západ znovunalezl své židovsko-křesťanské kořeny.

Favorit a černý kůň eurovoleb? Hnutí ANO, Spolu i Piráti, překvapit mohou komunisté

Dobré výchozí podmínky pro volby do Evropského parlamentu má hnutí ANO, ale také koalice Spolu či Piráti. Na kandidátce Spolu se ale zároveň může odehrát jedno z největších dramat těchto voleb. Černým koněm by mohla být i KSČM. Deníku Echo24 to v prvotním odhadu vývoje voleb řekli oslovení politologové. Podle politologa Pavla Šaradína z Univerzity Palackého v Olomouci favoritem voleb zůstává hnutí ANO. Nicméně bude důležité, nakolik dokáže přenést nespokojenost s vládou na úroveň evropských voleb.

Bild varuje před islamistickou válkou v Evropě a chalífátem v Německu. „Nejde o Izrael. Vyhlašují válku Západu“

Německem otřásá znepokojivá série islamistických a antisemitských pochodů a demonstrací, kde radikální islamisté vyzývají k vyhlášení chalífátu. Nejradikálnější demonstranti se sešli pod záminkou solidarity s Palestinci v Pásmu Gazy a vyzývají k založení chalífátu v Německu, křičí „Alláhu Akbar“ a mávají vlajkami a transparenty, které připomínají ISIS, Hamás či Taliban. Podle rozhovoru německého deníku Bild s expertem na islamismus Eranem Lahavem, islamisté využívají válku mezi Hamásem a Izraelem jako záminku k rozšíření vlastní moci.

Západní spojenci jednají s ukrajinskou vládou o podmínkách míru

Američtí a evropští představitelé začali s ukrajinskou vládou jednat o míru, informuje server NBC News s odkazem na vysoké americké představitele. Jednání o tom, čeho by se Ukrajina musela vzdát, aby dosáhla mírové dohody s Ruskem, probíhají v tichosti. Rozhovory jsou podle vysokých americký úředníků uznáním dynamiky vojenské situace na Ukrajině a politické situace v USA a v Evropě.

Evropská levice, ochotní přitápěči pod kotly

Nové je, že bojové linie už nevedou jenom písečnými cestami Blízkého východu, ale jsou namalovány na náměstích a ulicích evropských měst. Kde se to zase tady vzalo? Jak to, že tady v Evropě opět máme antisemitismus? A to antisemitismus ne někde ve skrytu temných doupat, ale na náměstích, při mnohatisícových manifestacích, na fotbalových stadionech, ve výzvách na sociálních sítích, kde se to maskuje útlocitnými výlevy nad utrpením nevinných Palestinců, kteří jsou oběťmi židovského útlaku, bezohlednosti, ba vraždění. Volají Svobodná Palestina! a myslí tím konec Izraele.

Pogrom, to zapomenuté slovo

Policie je dnes organizovaná lépe než před sto lety a Židů je také v Evropě o hodně méně než před sto lety, takže následky nejsou tak drastické, ale stejně je potřeba si to přiznat: toto jsou přesně ty poměry, které kdysi vedly k pogromům. Na berlínskou synagogu dopadly před několika dny Molotovovy koktejly. Hotel Cortés v Barceloně, vlastněný Židem Haimem Tsuffem, byl obsazen propalestinským davem, který sundal všechny vlajky (včetně té posvátné evropské) a nahradil je palestinskými.

Evropa se obává migrační vlny. Berlín hlásí rekordní čísla a zavádí hraniční kontroly

Kontroly na hranicích se zase stávají běžnou rutinou. Při cestě z Česka narazíte na stálé policejní kontroly na slovenských a od začátku týdne i na německých hranicích, na rakouských a polských zatím pouze namátkově. Důvodem je nárůst počtu zachycených nelegálních migrantů. Panuje také obava, že by v souvislosti s bezpečnostní situací na Blízkém východě mohla Evropa čelit ještě silnějšímu přílivu migrantů.

Hlavní migrační trasa vede přes Balkán. Do Evropy míří nejvíc lidí od krize roku 2016

Nelegálních přechodů hranic zemí Evropské unie odhalených úřady za prvních devět měsíců letošního roku přibylo proti stejnému období loňska 17 procent. V září však ubylo lidí, kteří se zkoušeli do Evropy nelegálně dostat přes centrální Středomoří, a hlavní migrační cestou se stal západní Balkán. Uvedla to dnes Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex. Celkový počet 279.350 nelegálně přicházejících migrantů byl za devět měsíců nejvyšší od krize z roku 2016.

VIDEO: Berlín, Londýn, Malmö, Rotterdam. Tam všude oslavovali teroristy z Hamásu

V řadě světových metropolí vyšli do ulic i příznivci útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael. Podporovatelé Palestiny z řad přistěhovalců oslavovali vlajkami a křikem protiizraelských hesel například v Berlíně, Londýně, Malmö či Rotterdamu. Příznivci Hamásu ve švédském městě Malmö vyjádřili podporu Palestině ohňostrojem. Jako v jiných evropských metropolích, i tady vyjeli příznivci teroristického útoku vůči Izraeli do ulic a z aut mávali palestinskými vlajkami.

Evropa migrační vlnu nezvládá

„Zvládneme to,“ prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová během vrcholící migrační krize v září 2015. Věta se stala symbolem německé – a tím pádem i evropské – politiky de facto otevřených hranic. Byl to signál do celého světa, že o toho, kdo dorazí do Evropy, bude postaráno. Výsledkem bylo, že jen do Německa dorazilo přes 1,4 milionu lidí. Ne všichni s Merkelovou souhlasili. Státy na balkánské cestě začaly ve velkém budovat hraniční ploty, aby přílivu migrantů zabránily. Nakonec EU v březnu 2016 vyjednala dohodu s tureckým prezidentem Erdoğanem, slíbila mu platit za zadržování migrantů.

Ropní magnáti srazí evropskou ekonomiku

Každý, kdo v posledních týdnech jel alespoň jednou kolem benzínové pumpy, musel pochopit, že situace na trhu s ropou je napjatá. Ještě na konci června tohoto roku se jeden barel ropy Brent obchodoval jen těsně nad hladinou 70 dolarů za barel. Přesně před týdnem už se ale za ten samý barel platilo 98 dolarů. Psychologická 100dolarová hranice byla velmi blízko. Pes je zakopaný hlavně na straně nabídky, a to především ze strany seskupení OPEC+. Ten tvoří kartel OPEC spolu s Ruskem.