separatisté by ve volbách ztratili většinu

Madrid převzal správu nad Katalánskem, Barcelona to neuznává

separatisté by ve volbách ztratili většinu
Madrid převzal správu nad Katalánskem, Barcelona to neuznává

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Španělská vláda od soboty převzala přímou správu nad autonomním regionem Katalánsko. Učinila tak poté, co katalánský parlament, ovládaný separatisty, v pátek schválil rezoluci o nezávislosti. Funkci katalánského premiéra Carlese Puigdemonta převzal španělský premiér Mariano Rajoy, který zároveň většinu kompetencí delegoval na místopředsedkyni španělské vlády Sorayu Sáenzovou.

Puigdemont sesazení neuznal a v projevu vyzval k pokračování snah o samostatné Katalánsko, které ale mají podle něj být nenásilné. Separatisté zatím protesty neorganizovali, pouze jedny z katalánských odborů vyzvaly ke stávce. V neděli naopak demonstrovaly v Barceloně statisíce lidí za jednotné Španělsko.

Předseda španělské vlády Rajoy oficiálně převzal úřad katalánského premiéra poté, co bylo v noci na sobotu v úředním věstníku zveřejněno páteční rozhodnutí o odvolání katalánské vlády a rozpuštění regionálního parlamentu. Jednotlivá katalánská ministerstva nyní oficiálně spadají pod příslušná ministerstva španělské vlády, která zřejmě delegují tajemníky pro řízení resortů v Katalánsku. K nejsledovanějším bude patřit ministerstvo vnitra, pod nějž spadá katalánská policie a které oficiálně přebral španělský ministr vnitra Juan Ignacio Zoido. Ten bude mít také na starost organizaci regionálních voleb v Katalánsku, které Madrid vyhlásil na 21. prosince.

Převzetí autonomie, k němuž dala předtím Madridu mandát horní komora španělského parlamentu, se zatím odehrává v klidu. S napětím je ale očekáván první pracovní den, podle některých médií část z přibližně 200 tisíc úředníků už dala najevo, že se odmítne příkazy Madridu řídit, byť jim za to bude hrozit vyhození z práce.

Menšinový odborový svaz v Katalánsku Konfederace katalánských svazů (CSC), který sdružuje zaměstnance různých odvětví, včetně veřejné správy, školství či zdravotnictví, vyhlásil v desetidenní generální stávku, která měla začít už v pondělí. V sobotu ale CSC oznámil, že v pondělí stávka nebude a o dalších dnech bude předem informovat. Některé větší odborové svazy uvedly, že budou situaci sledovat. S rezolucí o nezávislosti podle deníku El País nesouhlasí.

Ke klidnému vývoji by v dalších dnech mělo podle Madridu přispět i to, že novým šéfem katalánské policie byl jmenován její muž „číslo dvě“ Ferran López. Ten byl dosud zástupcem majora Josepa Lluíse Trapera, který byl v sobotu z úřadu odvolán. Nahrazení Trapera jeho dosavadním zástupcem přijala pozitivně asociace velitelů katalánské policie (Copcat) i policejní odborový svaz. „Nepřáli jsme si to, ale v rámci článku 155 jde o menší zlo,“ uvedl v sobotu předseda asociace Copcat Enric García. Ústavní článek 155 umožňuje omezení autonomie regionu, který porušuje zákony.

Dnes demonstrovaly v Barceloně statisíce lidí za jednotné Španělsko. Podle organizátorů přišel více než milion lidí, podle místní policie jich bylo na 300 tisíc. Demonstraci svolala organizace Katalánská občanská společnost (SCC) pod heslem Všichni jsme Katalánsko a účastnili se jí i někteří politici ze stran, které odmítly v pátek v katalánském parlamentu hlasovat pro rezoluci o nezávislosti. Organizace SCC pořádala podobnou demonstraci v Barceloně už 8. října, i tehdy uváděla, že dorazil téměř milion lidí; podle policie jich bylo tehdy na 350 tisíc.

Španělský deník El Mundo dnes přinesl průzkum veřejného mínění společnosti Sigma Dos, podle něhož by nyní ve volbách separatisté ztratili většinu v regionálním parlamentu. Nejvíce hlasů (26,4 procenta) by sice dostala separatistická strana Republikánské levice Katalánska (ERC), dohromady by ale separatistické strany obsadily ve 135členném parlamentu jen nejvýše 65 křesel a k absolutní většině by jim chyběly tři mandáty.

Španělský ministr zahraničí Alfonso Dastis dnes agentuře AP řekl, že Puigdemont by mohl „teoreticky“ kandidovat v prosincových volbách, „pokud v té době nebude ve vězení“. Trestní stíhání hrozí i dalším sesazeným katalánským ministrům. Španělská generální prokuratura již oznámila, že příští týden zahájí stíhání katalánského vedení pro vzpouru, za kterou lze uložit trest až 30 let vězení.

Echo24, ČTK