Desítky univerzit v USA špehují telefony studentů, sledují jejich docházku či chování
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Desítky amerických univerzit využívají chytrých mobilních telefonů a univerzitních wifi sítí ke sledování stovek tisíc studentů. Monitorují tak jejich akademické výkony, docházku, či analyzují chování a posuzují jejich psychické zdraví. Informuje o tom americký deník The Washington Post.
Jako jeden z příkladů list uvádí americkou Syracuse University a její hodiny úvodu do IT. Vysílače umístěné v posluchárně se po vstupu spojí s aplikací, kterou mají studenti na svých chytrých telefonech a zaznamenají jim „docházkové body“. Pokud se na přednášku nedostaví, aplikace zapíše jejich absenci do databáze, kde ji dlouhodobě sleduje a může jim časem i zhoršit výslednou známku. Zároveň upozorní přednášejícího, který následně kontaktuje studenty a požaduje vědět, proč nepřišli. „Oni o ty body stojí. Vědí, že se dívám a podle toho se chovají. Takže, z hlediska chování, se změní,“ cituje deník profesora Jeffa Rubina.
Univerzity se spoléhají spíše než na sledování GPS souřadnic na vysílače Bluetooth v učebnách či wifi sítě univerzit. Jedna z firem sbírajících data pro jinou z vysokých škol uvedla, že využívá wifi síť k monitorování pohybu studentů a u každého z nich sesbírá denně až 6000 údajů o poloze. Vedení školy tvrdí, že to silně povzbuzuje studenty k úspěchu. Některé univerzity jdou však v monitorování ještě dál a využívají systémy, které vypočítávají studentům jejich osobní „rizikové skóre“, které závisí například na tom, jestli student chodí dostatečně často do knihovny.
Z řad profesorů i pracovníků univerzit však zaznívá s monitorováním i nesouhlas. Podle kritiků jde o další „dno“, kterého dosáhly stále dotěrnější technologie. Sledování podle nich narušuje soukromí studentů v masivním měřítku a sledovací systémy na školách z nich činí „malé děti“ na místě, na němž by se z nich naopak měli stávat dospělí. Podle kritiků si kvůli tomu navíc studenti zvykají, že žít pod takovým dohledem je normální součást života.